1 Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.

2 Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,

3 A popatřili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto pěkně; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých;

4 Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste rozeznavatelé v myšleních zlých?

5 Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují?

6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a oniť vás i k soudům přivozují?

7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?

8 Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.

9 Pakli osoby přijímáte, hřešíte, a Zákon vás tresce jako přestupníky.

10 Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen.

11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona.

12 Tak mluvte a tak čiňte, jakožto ti, kteříž podle zákona svobody souzeni býti máte.

13 Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.

14 Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?

15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,

16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude?

17 Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.

18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých.

19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.

20 Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?

21 Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?

22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho a z skutků víra dokonalá byla?

23 A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.

24 Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk a ne z víry toliko?

25 Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši?

26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.

1 My brethren, hold not the faith of our Lord Jesus Christ, the Lord of glory, with respect of persons. 2 For if there come into your synagogue a man with a gold ring, in fine clothing, and there come in also a poor man in vile clothing; 3 and ye have regard to him that weareth the fine clothing, and say, Sit thou here in a good place; and ye say to the poor man, Stand thou there, or sit under my footstool; 4 do ye not make distinctions among yourselves, and become judges with evil thoughts? 5 Hearken, my beloved brethren; did not God choose them that are poor as to the world to be rich in faith, and heirs of the kingdom which he promised to them that love him? 6 But ye have dishonored the poor man. Do not the rich oppress you, and themselves drag you before the judgment-seats? 7 Do not they blaspheme the honorable name by which ye are called? 8 Howbeit if ye fulfil the royal law, according to the scripture, Thou shalt love thy neighbor as thyself, ye do well: 9 but if ye have respect of persons, ye commit sin, being convicted by the law as transgressors. 10 For whosoever shall keep the whole law, and yet stumble in one point, he is become guilty of all. 11 For he that said, Do not commit adultery, said also, Do not kill. Now if thou dost not commit adultery, but killest, thou art become a transgressor of the law. 12 So speak ye, and so do, as men that are to be judged by a law of liberty. 13 For judgment is without mercy to him that hath showed no mercy: mercy glorieth against judgment.

14 What doth it profit, my brethren, if a man say he hath faith, but have not works? can that faith save him? 15 If a brother or sister be naked and in lack of daily food, 16 and one of you say unto them, Go in peace, be ye warmed and filled; and yet ye give them not the things needful to the body; what doth it profit? 17 Even so faith, if it have not works, is dead in itself. 18 Yea, a man will say, Thou hast faith, and I have works: show me thy faith apart from thy works, and I by my works will show thee my faith. 19 Thou believest that God is one; thou doest well: the demons also believe, and shudder. 20 But wilt thou know, O vain man, that faith apart from works is barren? 21 Was not Abraham our father justified by works, in that he offered up Isaac his son upon the altar? 22 Thou seest that faith wrought with his works, and by works was faith made perfect; 23 and the scripture was fulfilled which saith, And Abraham believed God, and it was reckoned unto him for righteousness; and he was called the friend of God. 24 Ye see that by works a man is justified, and not only by faith. 25 And in like manner was not also Rahab the harlot justified by works, in that she received the messengers, and sent them out another way? 26 For as the body apart from the spirit is dead, even so faith apart from works is dead.