1 Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.

2 Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.

3 Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?

4 Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.

5 I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.

6 Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.

7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.

8 Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.

9 Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?

10 Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.

11 Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.

12 Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.

13 Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.

14 Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.

15 Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.

16 Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské. [ (Song of Solomon 5:17) Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou. ]

1 Bahçeme girdim, kızkardeşim, yavuklum, 2 Mürümü topladım baharatımla, 2 Gümecimi, balımı yedim, 2 Şarabımı, sütümü içtim. Yiyin, için, ey dostlar! 2 Mest olun aşktan, ey sevgililer!

2 Ben uyuyordum ama yüreğim uyanıktı. 2 Dinleyin! Sevgilim kapıyı vuruyor. 2 ‹‹Aç bana, kızkardeşim, aşkım, eşsiz güvercinim! 2 Sırılsıklam oldu başım çiyden, 2 Kaküllerim gecenin neminden.››

3 Entarimi çıkardım, 2 Yine giyinmeli miyim? 2 Ayaklarımı yıkadım, 2 Yine kirletmeli miyim?

4 Kapı deliğinden uzattı elini sevgilim, 2 Aşk duygularım kabardı onun için.

5 Kalktım, sevgilime kapıyı açayım diye, 2 Mür elimden damladı, 2 Parmaklarımdan aktı 2 Sürgü tokmakları üzerine.

6 Kapıyı açtım sevgilime, 2 Ama sevgilim yoktu, gitmişti! 2 Kendimden geçmişim o konuşurken. 2 Aradım onu, ama bulamadım, 2 Seslendim, ama yanıt vermedi.

7 Kenti dolaşan bekçiler buldu beni, 2 Dövüp yaraladılar. 2 Sur bekçileri alıp götürdü şalımı.

8 Size ant içiriyorum, ey Yeruşalim kızları! 2 Eğer sevgilimi bulursanız, 2 Söyleyin ona, aşk hastasıyım ben.

9 Farkı ne sevgilinin öbürlerinden, 2 Ey güzeller güzeli? 2 Farkı ne ki, bize böyle ant içiriyorsun?

10 Sevgilimin teni pembe-beyaz, ışıl ışıl yanıyor! 2 Göze çarpıyor on binler arasında.

11 Başı saf altın, 2 Kakülleri kıvır kıvır, kuzgun gibi siyah.

12 Akarsu kıyısındaki 2 Güvercinler gibi gözleri; 2 Sütle yıkanmış, 2 Yuvasındaki mücevher sanki.

13 Yanakları güzel kokulu tarhlar gibi, 2 Nefis kokular saçıyor. 2 Dudakları zambak gibi, 2 Mür yağı damlatıyor.

14 Elleri, üzerine sarı yakut kakılmış altın çubuklar, 2 Gövdesi laciverttaşıyla süslenmiş cilalı fildişi.

15 Mermer sütun bacakları 2 Saf altın ayaklıklar üzerine kurulmuş. 2 Boyu bosu Lübnan dağları gibi, 2 Lübnanın sedir ağaçları gibi eşsiz.

16 Ağzı çok tatlı, 2 Tepeden tırnağa güzel. 2 İşte böyledir sevgilim, böyledir yarim, ey Yeruşalim kızları!