1 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
2 To bylo na počátku u Boha.
3 Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
4 V něm život byl, a život byl světlo lidí.
5 A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
8 Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
9 Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
10 Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
11 Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
14 A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.
15 Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
16 A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
17 Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
18 Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
19 A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
20 I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
21 I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
22 I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
23 Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
24 Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
25 I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
26 Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
27 Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
28 Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
29 Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
30 Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
31 A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
32 A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
33 A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
34 A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
35 Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
36 A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
37 I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
38 I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim:
39 Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře,) kde bydlíš?
40 Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
41 Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
42 I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
43 I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
44 Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
45 A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
46 Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
47 I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
48 Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
49 Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
50 Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
51 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš. [ (John 1:52) I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka. ]
1 From the first he was the Word, and the Word was in relation with God and was God.
2 This Word was from the first in relation with God.
3 All things came into existence through him, and without him nothing was.
4 What came into existence in him was life, and the life was the light of men.
5 And the light goes on shining in the dark; it is not overcome by the dark.
6 There was a man sent from God, whose name was John.
7 He came for witness, to give witness about the light, so that all men might have faith through him.
8 He himself was not the light: he was sent to give witness about the light.
9 The true light, which gives light to every man, was then coming into the world.
10 He was in the world, the world which came into being through him, but the world had no knowledge of him.
11 He came to the things which were his and his people did not take him to their hearts.
12 To all those who did so take him, however, he gave the right of becoming children of God--that is, to those who had faith in his name:
13 Whose birth was from God and not from blood, or from an impulse of the flesh and man's desire.
14 And so the Word became flesh and took a place among us for a time; and we saw his glory--such glory as is given to an only son by his father--saw it to be true and full of grace.
15 John gave witness about him, crying, This is he of whom I said, He who is coming after me is put over me because he was in existence before me.
16 From his full measure we have all been given grace on grace.
17 For the law was given through Moses; grace and the true way of life are ours through Jesus Christ.
18 No man has seen God at any time; the only Son, who is on the breast of the Father, he has made clear what God is.
19 And this is the witness of John when the Jews sent priests and Levites from Jerusalem to him with the question, Who are you?
20 He said quite openly and straightforwardly, I am not the Christ.
21 And they said to him, What then? Are you Elijah? And he said, I am not. Are you the prophet? And his answer was, I am not.
22 So they said to him, Who are you then? We have to give some answer to those who sent us. What have you to say about yourself?
23 He said, I am the voice of one crying in the waste land, Make straight the way of the Lord, as said Isaiah the prophet.
24 Those who had been sent came from the Pharisees.
25 And they put this question to him, saying, Why then are you giving baptism if you are not the Christ, or Elijah, or the prophet?
26 John's answer was: I give baptism with water; but there is one among you of whom you have no knowledge;
27 It is he who is coming after me; I am not good enough to undo his shoes.
28 These things took place at Bethany on the other side of the Jordan, where John was giving baptism.
29 The day after, John sees Jesus coming to him and says, See, here is the Lamb of God who takes away the sin of the world!
30 This is he of whom I said, One is coming after me who is put over me because he was in existence before me.
31 I myself had no knowledge of him, but I came giving baptism with water so that he might be seen openly by Israel.
32 And John gave this witness, saying, I saw the Spirit coming down from heaven like a dove and resting on him.
33 I had no knowledge who he was, but he who sent me to give baptism with water said to me, The one on whom you see the Spirit coming down and resting, it is he who gives baptism with the Holy Spirit.
34 This I saw myself and my witness is that he is the Son of God.
35 The day after, John was there again with two of his disciples;
36 And looking at Jesus while he was walking he said, See, there is the Lamb of God!
37 Hearing what he said, the two disciples went after Jesus.
38 And Jesus, turning round, saw them coming after him and said to them, What are you looking for? They said to him, Rabbi (which is to say, Master), where are you living?
39 +
40 He said to them, Come and see. They went with him then and saw where he was living; and they were with him all that day: it was then about the tenth hour of the day.
41 Andrew, Simon Peter's brother, was one of the two men who, hearing what John said, went after Jesus.
42 Early in the morning he came across his brother and said to him, We have made discovery! It is the Messiah! (which is to say, the Christ).
43 And he took him to Jesus. Looking at him fixedly Jesus said, You are Simon, the son of John; your name will be Cephas (which is to say, Peter).
44 The day after this, Jesus had a desire to go into Galilee. He came across Philip and said to him, Come and be my disciple.
45 Now Philip's town was Beth-saida, where Andrew and Peter came from.
46 Philip came across Nathanael and said to him, We have made a discovery! It is he of whom Moses, in the law, and the prophets were writing, Jesus of Nazareth, the son of Joseph.
47 Nazareth! said Nathanael, Is it possible for any good to come out of Nazareth? Philip said to him, Come and see.
48 Jesus saw Nathanael coming to him and said of him, See, here is a true son of Israel in whom there is nothing false.
49 Nathanael said to him, Where did you get knowledge of me? In answer Jesus said, Before Philip was talking with you, while you were still under the fig-tree, I saw you.
50 Nathanael said to him, Rabbi, you are the Son of God, you are King of Israel!
51 In answer Jesus said to him, You have faith because I said to you, I saw you under the fig-tree. You will see greater things than these.
52 And he said to him, Truly I say to you all, You will see heaven opening and God's angels going up and coming down on the Son of man.