1 Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.
2 Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem.
3 Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.
4 Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,
5 Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého,
6 Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho,
7 Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.
8 Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné.
9 Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné.
10 Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz,
11 Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.
12 Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti.
13 Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.
14 A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
15 Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.
1 Make clear to them that they are to put themselves under rulers and authorities, to do what they are ordered, to be ready for every good work,
2 To say no evil of any man, not to be fighters, to give way to others, to be gentle in behaviour to all men.
3 For in the past we were foolish, hard in heart, turned from the true way, servants of evil desires and pleasures, living in bad feeling and envy, hated and hating one another.
4 But when the mercy of God our Saviour, and his love to man was seen,
5 Not by works of righteousness which we did ourselves, but in the measure of his mercy, he gave us salvation, through the washing of the new birth and the giving of new life in the Holy Spirit,
6 Which he gave us freely through Jesus Christ our Saviour;
7 So that, having been given righteousness through grace, we might have a part in the heritage, the hope of eternal life.
8 This is a true saying; and it is my desire that you may give certain witness about these things, so that those who have had faith in God may give attention to good works. These things are good and of profit to men;
9 But have nothing to do with foolish questionings, and lists of generations, and fights and arguments about the law; for they are of no profit and foolish.
10 A man whose opinions are not those of the church, after a first and second protest, is to be kept out of your society;
11 Clearly he is in error and a sinner, being self-judged.
12 When I send Artemas or Tychicus to you, do your best to come to me at Nicopolis: for it is my purpose to be there for the winter.
13 Send Zenas, the man of law, and Apollos on their journey with all care, so that they may be in need of nothing.
14 And let our people go on with good works for necessary purposes, so that they may not be without fruit.
15 All who are with me send you their love. Give our love to our friends in the faith. Grace be with you all.