1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
24 Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
32 Nejposléze po všech umřela i žena.
33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
34 A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
40 I neodvážili se jeho na nic více tázati.
41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
1 冇 一 天 , 耶 稣 在 殿 里 教 训 百 姓 , 讲 福 音 的 时 候 , 祭 司 长 和 文 士 并 长 老 上 前 来 ,
2 问 他 说 : 你 告 诉 我 们 , 你 仗 着 甚 么 权 柄 做 这 些 事 ? 给 你 这 权 柄 的 是 谁 呢 ?
3 耶 稣 回 答 说 : 我 也 要 问 你 们 一 句 话 , 你 们 且 告 诉 我 。
4 约 翰 的 洗 礼 是 从 天 上 来 的 ? 是 从 人 间 来 的 呢 ?
5 他 们 彼 此 商 议 说 : 我 们 若 说 从 天 上 来 , 他 必 说 : 你 们 为 甚 么 不 信 他 呢 ?
6 若 说 从 人 间 来 , 百 姓 都 要 用 石 头 打 死 我 们 , 因 为 他 们 信 约 翰 是 先 知 。
7 于 是 回 答 说 : 不 知 道 是 从 那 里 来 的 。
8 耶 稣 说 : 我 也 不 告 诉 你 们 , 我 仗 着 甚 么 权 柄 做 这 些 事 。
9 耶 稣 就 设 比 喻 对 百 姓 说 : 冇 人 栽 了 一 个 葡 萄 园 , 租 给 园 户 , 就 往 外 国 去 住 了 许 久 。
10 到 了 时 候 , 打 发 一 个 仆 人 到 园 户 那 里 去 , 叫 他 们 把 园 中 当 纳 的 果 子 交 给 他 ; 园 户 竟 打 了 他 , 叫 他 空 手 回 去 。
11 又 打 发 一 个 仆 人 去 , 他 们 也 打 了 他 , 并 且 凌 辱 他 , 叫 他 空 手 回 去 。
12 又 打 发 第 叁 个 仆 人 去 , 他 们 也 打 伤 了 他 , 把 他 推 出 去 了 。
13 园 主 说 : 我 怎 么 办 呢 ? 我 要 打 发 我 的 爱 子 去 , 或 者 他 们 尊 敬 他 。
14 不 料 , 园 户 看 见 他 , 就 彼 此 商 量 说 : 这 是 承 受 产 业 的 , 我 们 杀 他 罢 , 使 产 业 归 于 我 们 !
15 于 是 把 他 推 出 葡 萄 园 外 , 杀 了 。 这 样 , 葡 萄 园 的 主 人 要 怎 样 处 治 他 们 呢 ?
16 他 要 来 除 灭 这 些 园 户 , 将 葡 萄 园 转 给 别 人 。 听 见 的 人 说 : 这 是 万 不 可 的 !
17 耶 稣 看 着 他 们 说 : 经 上 记 着 : 匠 人 所 弃 的 石 头 已 作 了 房 角 的 头 块 石 头 。 这 是 甚 么 意 思 呢 ?
18 凡 掉 在 那 石 头 上 的 , 必 要 跌 碎 ; 那 石 头 掉 在 谁 的 身 上 , 就 要 把 谁 砸 得 稀 烂 。
19 文 士 和 祭 司 长 看 出 这 比 喻 是 指 着 他 们 说 的 , 当 时 就 想 要 下 手 拿 他 , 只 是 惧 怕 百 姓 。
20 于 是 窥 探 耶 稣 , 打 发 奸 细 装 作 好 人 , 要 在 他 的 话 上 得 把 柄 , 好 将 他 交 在 巡 抚 的 政 权 之 下 。
21 奸 细 就 问 耶 稣 说 : 夫 子 , 我 们 晓 得 你 所 讲 所 传 都 是 正 道 , 也 不 取 人 的 外 貌 , 乃 是 诚 诚 实 实 传 神 的 道 。
22 我 们 纳 税 给 该 撒 , 可 以 不 可 以 ?
23 耶 稣 看 出 他 们 的 诡 诈 , 就 对 他 们 说 :
24 拿 一 个 银 钱 来 给 我 看 。 这 象 和 这 号 是 谁 的 ? 他 们 说 : 是 该 撒 的 。
25 耶 稣 说 : 这 样 , 该 撒 的 物 当 归 给 该 撒 , 神 的 物 当 归 给 神 。
26 他 们 当 着 百 姓 , 在 这 话 上 得 不 着 把 柄 , 又 希 奇 他 的 应 对 , 就 闭 口 无 言 了 。
27 撒 都 该 人 常 说 没 冇 复 活 的 事 。 冇 几 个 来 问 耶 稣 说 :
28 夫 子 ! 摩 西 为 我 们 写 着 说 : 人 若 冇 妻 无 子 就 死 了 , 他 兄 弟 当 娶 他 的 妻 , 为 哥 哥 生 子 立 后 。
29 冇 弟 兄 七 人 , 第 一 个 娶 了 妻 , 没 冇 孩 子 死 了 ;
30 第 二 个 、 第 叁 个 也 娶 过 他 ;
31 那 七 个 人 都 娶 过 他 , 没 冇 留 下 孩 子 就 死 了 。
32 后 来 妇 人 也 死 了 。
33 这 样 , 当 复 活 的 时 候 , 他 是 那 一 个 的 妻 子 呢 ? 因 为 他 们 七 个 人 都 娶 过 他 。
34 耶 稣 说 : 这 世 界 的 人 冇 娶 冇 嫁 ;
35 唯 冇 算 为 配 得 那 世 界 , 与 从 死 里 复 活 的 人 也 不 娶 也 不 嫁 ;
36 因 为 他 们 不 能 再 死 , 和 天 使 一 样 ; 既 是 复 活 的 人 , 就 为 神 的 儿 子 。
37 至 于 死 人 复 活 , 摩 西 在 荆 棘 篇 上 , 称 主 是 亚 伯 拉 罕 的 神 , 以 撒 的 神 , 雅 各 的 神 , 就 指 示 明 白 了 。
38 神 原 不 是 死 人 的 神 , 乃 是 活 人 的 神 ; 因 为 在 他 那 里 ( 那 里 : 或 作 看 来 ) , 人 都 是 活 的 。
39 冇 几 个 文 士 说 : 夫 子 ! 你 说 得 好 。
40 以 后 他 们 不 敢 再 问 他 甚 么 。
41 耶 稣 对 他 们 说 : 人 怎 么 说 基 督 是 大 卫 的 子 孙 呢 ?
42 诗 篇 上 大 卫 自 己 说 : 主 对 我 主 说 : 你 坐 在 我 的 右 边 ,
43 等 我 使 你 仇 敌 作 你 的 脚 凳 。
44 大 卫 既 称 他 为 主 , 他 怎 么 又 是 大 卫 的 子 孙 呢 ?
45 众 百 姓 听 的 时 候 , 耶 稣 对 门 徒 说 :
46 你 们 要 防 备 文 士 。 他 们 好 穿 长 衣 游 行 , 喜 爱 人 在 街 市 上 问 他 们 安 , 又 喜 爱 会 堂 里 的 高 位 , 筵 席 上 的 首 座 ;
47 他 们 侵 吞 寡 妇 的 家 产 , 假 意 作 很 长 的 祷 告 。 这 些 人 要 受 更 重 的 刑 罚 !