1 I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.2 A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.3 I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?4 A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.5 A odpověděv k nim řekl: Čí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?6 I nemohli jemu na to odpovědíti.7 Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali,) řka k nim:8 Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.9 A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.10 Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.11 Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.12 Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.13 Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,14 A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.15 I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.16 On pak řekl jemu: Člověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.17 I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.18 I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.19 A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.20 A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.21 I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.22 I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.23 Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.24 Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.25 Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:26 Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.27 A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.28 Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?29 Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,30 Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.31 Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?32 Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.33 Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.34 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?35 Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.
1 安 息 日 、 耶 穌 到 一 個 法 利 賽 人 的 首 領 家 裡 去 喫 飯 、 他 們 就 窺 探 他 。2 在 他 面 前 有 一 個 患 水 臌 的 人 。3 耶 穌 對 律 法 師 和 法 利 賽 人 說 、 安 息 日 治 病 、 可 以 不 可 以 .4 他 們 卻 不 言 語 。 耶 穌 就 治 好 那 人 、 叫 他 走 了 .5 便 對 他 們 說 、 你 們 中 間 誰 有 驢 或 有 牛 、 在 安 息 日 掉 在 井 裡 、 不 立 時 拉 牠 上 來 呢 。6 他 們 不 能 對 答 這 話 。7 耶 穌 見 所 請 的 客 揀 擇 首 位 、 就 用 比 喻 對 他 們 說 、8 你 被 人 請 去 赴 婚 姻 的 筵 席 、 不 要 坐 在 首 位 上 . 恐 怕 有 比 你 尊 貴 的 客 、 被 他 請 來 .9 那 請 你 們 的 人 前 來 對 你 說 、 讓 座 給 這 一 位 罷 . 你 就 羞 羞 慚 慚 的 退 到 末 位 上 去 了 。10 你 被 請 的 時 候 、 就 去 坐 在 末 位 上 、 好 叫 那 請 你 的 人 來 、 對 你 說 、 朋 友 、 請 上 坐 . 那 時 你 在 同 席 的 人 面 前 、 就 有 光 彩 了 。11 因 為 凡 自 高 的 必 降 為 卑 . 自 卑 的 必 升 為 高 。12 耶 穌 又 對 請 他 的 人 說 、 你 擺 設 午 飯 、 或 晚 飯 、 不 要 請 你 的 朋 友 、 弟 兄 、 親 屬 、 和 富 足 的 鄰 舍 . 恐 怕 他 們 也 請 你 、 你 就 得 了 報 答 。13 你 擺 設 筵 席 、 倒 要 請 那 貧 窮 的 、 殘 廢 的 、 瘸 腿 的 、 瞎 眼 的 、 你 就 有 福 了 .14 因 為 他 們 沒 有 甚 麼 可 報 答 你 . 到 義 人 復 活 的 時 候 、 你 要 得 著 報 答 。15 同 席 的 有 一 人 聽 見 這 話 、 就 對 耶 穌 說 、 在 神 國 裡 喫 飯 的 有 福 了 。16 耶 穌 對 他 說 、 有 一 人 擺 設 大 筵 席 、 請 了 許 多 客 .17 到 了 坐 席 的 時 候 、 打 發 僕 人 去 對 所 請 的 人 說 、 請 來 罷 . 樣 樣 都 齊 備 了 。18 眾 人 一 口 同 音 的 推 辭 。 頭 一 個 說 、 我 買 了 一 塊 地 、 必 須 去 看 看 . 請 你 准 我 辭 了 。19 又 有 一 個 說 、 我 買 了 五 對 牛 、 要 去 試 一 試 . 請 你 准 我 辭 了 。20 又 有 一 個 說 、 我 纔 娶 了 妻 、 所 以 不 能 去 。21 那 僕 人 回 來 、 把 這 事 都 告 訴 了 主 人 . 家 主 就 動 怒 、 對 僕 人 說 、 快 出 去 到 城 裡 大 街 小 巷 、 領 那 貧 窮 的 、 殘 廢 的 、 瞎 眼 的 、 瘸 腿 的 來 。22 僕 人 說 、 主 阿 、 你 所 吩 咐 的 已 經 辦 了 、 還 有 空 座 。23 主 人 對 僕 人 說 、 你 出 去 到 路 上 和 籬 笆 那 裡 、 勉 強 人 進 來 、 坐 滿 我 的 屋 子 。24 我 告 訴 你 們 、 先 前 所 請 的 人 、 沒 有 一 個 得 嘗 我 的 筵 席 。25 有 極 多 的 人 和 耶 穌 同 行 . 他 轉 過 來 對 他 們 說 、26 人 到 我 這 裡 來 、 若 不 愛 我 勝 過 愛 自 己 的 父 母 、 妻 子 、 兒 女 、 弟 兄 、 姐 妹 和 自 己 的 性 命 、 就 不 能 作 我 的 門 徒 。 〔 愛 我 勝 過 愛 原 文 作 佷 〕27 凡 不 背 著 自 己 十 字 架 跟 從 我 的 、 也 不 能 作 我 的 門 徒 。28 你 們 那 一 個 要 蓋 一 座 樓 、 不 先 坐 下 算 計 花 費 、 能 蓋 成 不 能 呢 。29 恐 怕 安 了 地 基 、 不 能 成 功 、 看 見 的 人 都 笑 話 他 、30 說 、 這 個 人 開 了 工 、 卻 不 能 完 工 。31 或 是 一 個 王 、 出 去 和 別 的 王 打 仗 、 豈 不 先 坐 下 酌 量 、 能 用 一 萬 兵 、 去 敵 那 領 二 萬 兵 來 攻 打 他 的 麼 。32 若 是 不 能 、 就 趁 敵 人 還 遠 的 時 候 、 派 使 者 去 求 和 息 的 條 款 。33 這 樣 、 你 們 無 論 甚 麼 人 、 若 不 撇 下 一 切 所 有 的 、 就 不 能 作 我 的 門 徒 。34 鹽 本 是 好 的 . 鹽 若 失 了 味 、 可 用 甚 麼 叫 它 再 鹹 呢 。35 或 用 在 田 裡 、 或 堆 在 糞 裡 、 都 不 合 式 . 只 好 丟 在 外 面 。 有 耳 可 聽 的 、 就 應 當 聽 。