1 A když oni mluvili k lidu, přišli kněží a úředník chrámu a saduceové,2 Těžce to nesouce, že lid učili a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.3 I vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra, neb již byl večer.4 Mnozí pak z těch, kteříž slyšeli slovo Boží, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.5 Stalo se pak nazejtří, sešli se knížata jejich, a starší, a zákoníci v Jeruzalémě,6 A Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan, a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.7 I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?8 Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,9 Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné, kterak by on zdráv učiněn byl:10 Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.11 Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.12 A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.13 I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.14 Člověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.15 I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,16 Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti.17 Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.18 I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani učili ve jménu Ježíšovu.19 Tedy Petr a Jan odpovídajíce, řekli jim: Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.20 Nebť nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.21 A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.22 Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.23 A jsouce propuštěni, přišli k svým a pověděli jim, co k nim přední kněží a starší mluvili.24 Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: Hospodine, ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,25 Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci?26 Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho.27 Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,28 Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.29 A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich a dejž služebníkům svým mluviti slovo tvé svobodně a směle,30 Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.31 A když se oni modlili, zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.32 Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.33 A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše, a milost veliká přítomná byla všechněm jim.34 A žádný mezi nimi nebyl nuzný; nebo kteřížkoli měli pole nebo domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,35 A kladli před nohy apoštolské. I rozdělováno bylo jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.36 Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení,) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,37 Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a položil k nohám apoštolským.
1 使徒们正对群众讲话的时候, 祭司、圣殿的守卫, 和撒都该人来到他们那里。 2 因为使徒教训群众, 并且传扬耶稣复活, 证明有死人复活这件事, 他们就非常恼怒, 3 于是下手拿住使徒。那时天已经晚了, 就把他们拘留到第二天。 4 然而有许多听道的人信了, 男人的数目, 约有五千。 5 第二天, 犹太人的官长、长老、经学家, 都聚集在耶路撒冷, 6 还有大祭司亚那和该亚法、约翰、亚历山大, 以及大祭司的家人, 所有的人都在那里。 7 他们叫使徒都站在当中, 查问说: "你们凭什么能力, 奉谁的名作这事?" 8 当时彼得被圣灵充满, 对他们说: "民众的领袖和长老啊! 9 我们今天受审, 如果是为了在那残疾人身上所行的善事, 就是这个人怎么会好的, 10 那么, 你们各位和以色列全民都应当知道, 站在你们面前这人好了, 是因拿撒勒人耶稣基督的名。这位耶稣基督, 你们把他钉死在十字架上, 神却使他从死人中复活。 11 他是你们‘建筑工人所弃的石头, 成了房角的主要石头。’ 12 除了他以外, 别无拯救, 因为在天下人间, 没有赐下别的名, 我们可以靠着得救。" 13 他们看见彼得和约翰的胆量, 也知道这两个人是没有学问的平民, 就很惊奇; 同时认出他们是跟耶稣一伙的, 14 又看见那医好了的人, 和他们一同站着, 就没有话可辩驳。 15 于是吩咐他们到公议会外面去, 彼此商议说: 16 "对这些人我们应该怎么办呢?因为有一件人所共知的神迹, 借着他们行了出来, 所有住在耶路撒冷的人都知道, 我们也无法否认。 17 为了避免这件事在民间越传越广, 我们应该警告他们, 不许再奉这名向任何人谈道。" 18 于是叫了他们来, 严禁他们再奉耶稣的名讲论施教。 19 彼得和约翰回答: "听从你们过于听从 神, 在 神面前对不对, 你们自己说吧! 20 我们看见的听见的, 不能不说! " 21 众人因着所发生的事, 都颂赞 神, 于是公议会为了群众的缘故, 也因为找不到借口惩罚他们, 就恐吓一番, 把他们放了。 22 原来借着神迹医好的那人, 有四十多岁了。 23 彼得和约翰被释放了之后, 回到自己的人那里去, 把祭司长和长老说的一切, 都告诉他们。 24 他们听了, 就同心向 神高声说: "主啊, 你是那创造天地、海洋和其中万物的主宰。 25 你曾以圣灵借着你仆人我们祖先大卫的口说: ‘列国为什么骚动?万民为什么空谋妄想? 26 地上的君王都起来, 首领聚在一起, 敌对主和他的受膏者。’ 27 希律和本丢.彼拉多, 外族人和以色列民, 真的在这城里聚集, 反对你所膏立的圣仆耶稣, 28 行了你手和你旨意所预定要成就的一切。 29 主啊, 他们恐吓我们, 现在求你鉴察, 也赐你仆人们大有胆量, 传讲你的道。 30 求你伸手医治, 借着你圣仆耶稣的名, 大行神迹奇事。" 31 他们祷告完了, 聚会的地方震动起来, 他们都被圣灵充满, 放胆传讲 神的道。 32 全体信徒一心一意, 没有一个人说自己的财物是自己的, 他们凡物公用。 33 使徒大有能力, 为主耶稣的复活作见证, 众人都蒙了大恩。 34 他们中间没有一个有缺乏的, 因为凡有田产房屋的都卖了, 把得到的钱拿来, 35 放在使徒脚前, 照着各人的需要来分配。 36 有一个人名叫约瑟, 使徒称他为巴拿巴, 就是"安慰者"的意思, 他是个利未人, 生在塞浦路斯。 37 他卖掉了自己的田地, 把钱拿来, 放在使徒的脚前。