1 Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.2 (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)3 Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.7 Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.17 Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.26 A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.29 Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.30 (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.35 I zaplakal Ježíš.36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.39 I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.42 Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.46 Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.49 Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,50 Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.53 Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.

1 有一个患病的人， 名叫拉撒路， 住在伯大尼， 就是马利亚和她姊姊马大的村庄。 2 这马利亚就是后来用香膏抹主， 并且用头发把主的脚擦干的那人； 患病的拉撒路是她的兄弟。 3 姊妹二人派人到耶稣那里去， 说： "主啊， 你所爱的人病了。" 4 耶稣听见， 就说： "这病不至于死， 而是为了 神的荣耀， 使 神的儿子因此得到荣耀。" 5 耶稣向来爱马大和她的妹妹马利亚， 以及拉撒路。 6 他听说拉撒路病了， 仍然在原来的地方住了两天， 7 然后对门徒说： "我们再到犹太去吧。" 8 门徒对他说： "拉比， 近来犹太人要拿石头打你， 你还到那里去吗？" 9 耶稣说： "白昼不是有十二小时吗？人若在白昼行走， 就不会跌倒， 因为他看见这世上的光； 10 人若在夜间行走， 就会跌倒， 因为他没有光。" 11 耶稣说完了这些话， 跟着又对他们说： "我们的朋友拉撒路睡了， 我要去唤醒他。" 12 门徒说： "主啊， 如果他睡了， 就会好过来的。" 13 其实耶稣是指着拉撒路的死说的， 门徒却以为他是指正常的睡眠说的。 14 于是， 耶稣公开地告诉他们： "拉撒路死了。 15 我为你们欢喜， 因为我不在那里， 是要使你们相信。现在我们到他那里去吧。" 16 那称为"双生子"的多马， 对其他的门徒说： "我们也去跟他一同死吧！ " 17 耶稣到了， 知道拉撒路在坟墓里已经四天了。 18 伯大尼靠近耶路撒冷， 相距约有三公里。 19 有许多犹太人来到马大和马利亚那里， 为了拉撒路的死来安慰她们。 20 马大听见耶稣来了， 就去迎接他， 马利亚却仍然坐在家里。 21 马大对耶稣说： "主啊， 如果你早在这里， 我的兄弟就不会死了！ 22 就是现在， 我也知道无论你向 神求什么， 神必赐给你。" 23 耶稣对她说： "你的兄弟必会复活。" 24 马大说： "我知道在末日复活的时候， 他必会复活。" 25 耶稣说： "我就是复活和生命； 信我的人， 虽然死了， 也要活着。 26 所有活着又信我的人， 必定永远不死， 你信这话吗？" 27 她说： "主啊， 我信； 我已经信了， 你是基督， 是 神的儿子， 是那要到世上来的。" 28 马大说了这些话， 就回去暗暗地叫她妹妹马利亚， 说： "老师来了， 他叫你。" 29 马利亚一听见， 就急忙起来， 到耶稣那里去。 30 那时， 耶稣还没有进入村子， 仍然在马大迎接他的地方。 31 那些在房子和马利亚在一起安慰她的犹太人， 见她匆忙地起来出去， 就跟着她， 以为她要到坟墓那里去哭。 32 马利亚来到耶稣那里， 一看见他， 就俯伏在他脚前， 说： "主啊， 如果你早在这里， 我的兄弟就不会死了！ " 33 耶稣看见她在哭， 和她一同来的犹太人也在哭， 就心里激动， 难过起来， 34 说： "你们把他安放在哪里？"他们说： "主啊， 请来看。" 35 耶稣哭了。 36 于是犹太人说： "你看， 他多么爱这个人！ " 37 他们中间有人说： "他既然开了瞎子的眼睛， 难道不能使这个人不死吗？" 38 耶稣又再心里激动， 来到坟墓前面。那坟墓是一个洞穴， 洞口有块石头堵住。 39 耶稣说： "把这块石头挪开！ "死者的姊姊马大对他说： "主啊， 已经四天了， 他必定臭了。" 40 耶稣说： "我不是对你说过‘如果你信， 就必定看见 神的荣耀’吗？" 41 于是他们把石头挪开。耶稣举目向天， 说： "父啊， 我感谢你， 因为你垂听了我， 42 我知道你常常听我， 但我说这话， 是为了周围站着的群众， 叫他们信是你差了我来。" 43 说了这话， 就大声呼喊： "拉撒路， 出来！ " 44 那死了的人就出来， 他的手脚都缠着布， 脸上裹着巾。耶稣说： "解开他， 让他走！ " 45 有许多到马利亚那里去的犹太人， 看见了耶稣所作的事， 就信了他。 46 但他们中间有些人到法利赛人那里去， 把耶稣所作的事都告诉他们。 47 于是祭司长和法利赛人召开公议会， 说： "这个人行了许多神迹， 我们怎么办呢？ 48 我们若让他这样， 所有的人都会信他， 罗马人就会来， 夺取我们的圣地， 除灭我们的民族。" 49 他们当中有一位该亚法， 是那年作大祭司的， 对他们说： "你们什么都不知道， 50 也不去想想， 一个人代替人民死， 免得整个民族灭亡， 这对你们是有益的。" 51 他说这话不是由于自己， 而是因为他是那年的大祭司， 所以预言耶稣要替犹太民族死； 52 不但替犹太民族死， 也要把散居各地的 神的儿女招聚成为一体。 53 从那天起， 他们就想杀害耶稣。 54 因此， 耶稣不再在犹太人中间公开活动， 却离开那里， 到旷野附近的地方去； 到了一座名叫以法莲的城， 就和门徒住在那里。 55 犹太人的逾越节快到了， 有许多人在过节前从各乡上耶路撒冷去， 要在那里洁净自己。 56 他们到处找寻耶稣， 站在圣殿里的时候， 彼此说： "你们认为怎样？他不会来过节吧？" 57 祭司长和法利赛人早已下了命令： 如果有人知道耶稣在哪里， 就要前来报告， 好去逮捕他。