1 A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.2 I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:3 Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.4 I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.5 A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.6 A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.7 A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.8 Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.9 I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.10 A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.11 I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,12 Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.13 I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?14 Rozsevač, ten slovo rozsívá.15 Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.16 A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.17 Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.18 A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,19 Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá.20 Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.21 Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.22 Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.23 Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.24 I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.25 Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.26 I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.27 A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.28 Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.29 A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.30 I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?31 Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.32 Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.33 A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.34 A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.35 I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.36 A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.37 Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.38 A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?39 I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.40 I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?41 I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?

1 耶稣又在海边教导人。有一大群人聚集到他那里， 因此他上船坐下来。船在海中， 群众都朝着海站在岸上。 2 他用比喻教训他们许多事， 在教训中他说： 3 "你们听着！ 有一个撒种的出去撒种， 4 撒的时候， 有的落在路旁， 小鸟飞来就吃掉了。 5 有的落在泥土不多的石地上， 因为泥土不深， 很快就长起来。 6 但太阳一出来， 就把它晒干， 又因为没有根就枯萎了。 7 有的落在荆棘里， 荆棘长起来， 把它挤住， 它就结不出果实来。 8 有的落在好土里， 就生长繁茂， 结出果实， 有三十倍的、有六十倍的、有一百倍的。" 9 耶稣又说： "有耳可听的， 就应当听。" 10 耶稣独自一人的时候， 那些经常跟着他的人和十二门徒， 来问这些比喻的意义。 11 耶稣对他们说： " 神的国的奥秘， 只给你们知道， 但对于外人， 一切都用比喻， 12 叫他们‘看是看见了， 却不领悟， 听是听见了， 却不明白， 免得他们回转过来， 得到赦免。’" 13 耶稣又对他们说： "你们不明白这个比喻， 怎能明白一切比喻呢？ 14 撒种的人所撒的就是道。 15 那撒在路旁的， 就是人听了道， 撒但立刻来， 把撒在他心里的道夺去。 16 照样， 那撒在石地上的， 就是人听了道， 立刻欢欢喜喜地接受了； 17 可是他们里面没有根， 只是暂时的； 一旦为道遭遇患难， 受到迫害， 就立刻跌倒了。 18 那撒在荆棘里的， 是指另一些人； 他们听了道， 19 然而今世的忧虑、财富的迷惑， 以及种种的欲望， 接连进来， 把道挤住， 就结不出果实来。 20 那撒在好土里的， 就是人听了道， 接受了， 并且结出果实， 有三十倍的、有六十倍的、有一百倍的。" 21 耶稣又对他们说： "灯难道是拿来放在量器底下或床底下的吗？它不是该放在灯台上吗？ 22 因为没有什么隐藏的事不被显明出来， 没有什么掩盖的事不被揭露的。 23 有耳可听的， 就应当听。" 24 耶稣又对他们说： "要留心你们所听到的， 你们用什么尺度量给人， 神也要用什么尺度量给你们， 并且要超过尺度给你们。 25 因为那有的， 还要给他； 那没有的， 就算他有什么也要拿去。" 26 耶稣说： " 神的国好像人在地里撒种， 27 他夜里睡觉， 白天起来， 种子发芽生长， 自己也不知道怎么会这样的。 28 地生五谷是自然的， 先长苗， 后吐穗， 最后穗上结满了子粒。 29 庄稼熟了， 就派人用镰刀割下， 因为收成的时候到了。" 30 又说： "我们要把 神的国比作什么呢？我们可以用什么比喻来形容它呢？ 31 它好像一粒芥菜种， 刚种下去的时候， 比地上的一切种子都小， 32 种下以后， 生长起来， 却比一切蔬菜都大， 长出大枝子， 甚至天空的飞鸟都可以在它的荫下搭窝。" 33 耶稣用许多这样的比喻， 照着他们所能听懂的， 向他们讲道； 34 不用比喻， 就不对他们讲。只有单独和自己的门徒在一起的时候， 才把一切解释给他们听。 35 当天黄昏， 耶稣对门徒说： "我们渡到海那边去吧。" 36 门徒离开群众， 耶稣已经在船上， 他们就载他过去， 也有别的船和他同去。 37 忽然起了狂风， 波浪不断地打进船来， 舱里积满了水。 38 耶稣却在船尾靠着枕头睡着了。门徒把他叫醒， 对他说： "老师， 我们要死了， 你不管吗？" 39 耶稣起来， 斥责了风， 又对海说： "不要作声！ 安静吧！ "风就停止， 大大地平静了。 40 然后对他们说： "为什么这样胆怯呢？你们怎么没有信心呢？" 41 门徒非常惧怕， 彼此说： "这到底是谁， 连风和海都听从他？"