1 A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.

2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.

3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní.

4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.

5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:

6 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?

8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.

9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.

10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.

11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.

12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé.

13 A toť se vám díti bude na svědectví.

14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.

15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši.

16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.

17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.

18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.

19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.

20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.

21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.

22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.

23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.

24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.

25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,

26 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.

27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.

28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše.

29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.

30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.

31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.

32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.

33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.

35 Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.

36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.

37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.

38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.

1 Kaj ekrigardante, li vidis riĉulojn enĵetantajn siajn donacojn en la monkeston.

2 Kaj li vidis unu malriĉan vidvinon enĵetantan tien du leptojn.

3 Kaj li diris:Vere mi diras al vi:Ĉi tiu malriĉa vidvino enĵetis pli multe ol ĉiuj;

4 ĉar ĉiuj tiuj el sia abundo enĵetis en la donacaron; sed ŝi el sia malmultego enĵetis la tutan vivrimedon, kiun ŝi havis.

5 Kaj kiam iuj parolis pri la templo, ke ĝi estas ornamita per belaj ŝtonoj kaj oferdonoj, li diris:

6 Rilate al tio, kion vi vidas, venos tagoj, en kiuj ne estos lasita ĉi tie ŝtono sur ŝtono, kiu ne estos deĵetita.

7 Kaj ili demandis lin, dirante:Majstro, kiam do tio estos? kaj kio estos la signo, kiam tio estos proksima?

8 Kaj li diris:Gardu vin, ke vi ne estu erarigitaj; ĉar multaj venos en mia nomo, dirante:Mi estas; kaj:La tempo proksimiĝis; ne sekvu ilin.

9 Kaj kiam vi aŭdos pri militoj kaj tumultoj, ne teruriĝu; ĉar tio devas okazi unue, sed ne tuj estos la fino.

10 Tiam li diris al ili:Leviĝos nacio kontraŭ nacio, kaj regno kontraŭ regno;

11 kaj estos grandaj tertremoj, kaj en diversaj lokoj malsatoj kaj pestoj; kaj estos teruraĵoj kaj grandaj signoj el la ĉielo.

12 Sed antaŭ ĉio tio oni metos sur vin siajn manojn kaj persekutos vin, transdonante vin al la sinagogoj kaj malliberejoj, kaj kondukante vin antaŭ reĝojn kaj provincestrojn pro mia nomo.

13 Tio fariĝos por vi atesto.

14 Decidu tial en viaj koroj, ne prizorgi antaŭe pri pleda respondo;

15 ĉar mi donos al vi buŝon kaj saĝon, kiun ĉiuj viaj atakantoj ne povos rezisti nek kontraŭdiri.

16 Sed vi estos transdonitaj eĉ de gepatroj kaj fratoj kaj parencoj kaj amikoj; kaj iujn el vi oni mortigos.

17 Kaj vi estos malamataj de ĉiuj pro mia nomo.

18 Kaj eĉ unu haro de via kapo ne pereos.

19 Per via pacienco vi akiros viajn animojn.

20 Sed kiam vi vidos Jerusalemon ĉirkaŭitan de armeoj, tiam sciu, ke ĝia ruiniĝo alproksimiĝis.

21 Tiam, kiuj estas en Judujo, tiuj forkuru al la montoj; kaj kiuj estas en ĝia mezo, tiuj elmigru; kaj kiuj estas sur la kamparo, tiuj ne eniru tien.

22 Ĉar tiuj estas tagoj de punado, por ke plenumiĝu ĉio, kio estas skribita.

23 Ve al la gravedulinoj kaj al la suĉigantinoj en tiuj tagoj! ĉar estos granda manko sur la tero, kaj kolero kontraŭ ĉi tiu popolo.

24 Kaj ili falos per tranĉrando de glavo, kaj forkaptiĝos en ĉiujn naciojn; kaj Jerusalem estos piedpremata de la nacianoj, ĝis plenumiĝos la tempoj de la nacianoj.

25 Kaj estos signoj en la suno kaj la luno kaj la steloj, kaj sur la tero mizero de nacioj, konsternitaj de la muĝado de la maro kaj la ondegoj;

26 homoj malfortiĝos de timo kaj de atendado de tio, kio venos sur la mondon; ĉar la potencoj de la ĉielo ŝanceliĝos.

27 Kaj tiam oni vidos la Filon de homo, venantan en nubo kun potenco kaj granda gloro.

28 Sed kiam tio komencos okazi, rigardu supren kaj levu viajn kapojn, ĉar via elaĉeto alproksimiĝas.

29 Kaj li parolis al ili parabolon:Rigardu la figarbon kaj ĉiujn arbojn;

30 kiam ili ekkreskigas foliojn, vi ekvidas, kaj el vi mem scias, ke la somero jam estas proksima.

31 Tiel same vi, kiam vi vidos, ke tio okazas, tiam sciu, ke la regno de Dio estas proksima.

32 Vere mi diras al vi:Ĉi tiu generacio ne forpasos, ĝis ĉio plenumiĝos.

33 La ĉielo kaj la tero forpasos, sed miaj vortoj ne forpasos.

34 Sed gardu vin, por ke viaj koroj ne estu ŝarĝitaj de trosatiĝo kaj ebrieco kaj zorgoj pri vivrimedoj, kaj por ke tiu tago ne venu al vi subite;

35 ĉar kiel kaptilo ĝi venos sur ĉiujn, kiuj loĝas sur la supraĵo de la tero.

36 Sed viglu en ĉiu tempo, preĝante, ke prosperu al vi saviĝi de ĉio, kio okazos, kaj stari antaŭ la Filo de homo.

37 Kaj dum la tagoj li instruis en la templo, kaj ĉiunokte li eliris, kaj loĝis sur la monto nomata Olivarba.

38 Kaj la tuta popolo venis al li frumatene en la templo, por aŭskulti lin.