1 Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.2 A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.3 Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,4 A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.5 Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím.6 Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.7 Nebývejtež tedy účastníci jejich.8 Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,9 (Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,)10 O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.11 A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.12 Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.13 Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.14 Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.15 Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,16 Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.18 A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,19 Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,20 Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.22 Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.23 Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.24 A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,26 Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,27 Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.28 Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.29 Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.30 Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.31 A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.32 Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.33 Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.

1 Siate adunque imitatori di Dio, come figliuoli diletti.2 E camminate in carità, siccome ancora Cristo ci ha amati, e ha dato sè stesso per noi, in offerta e sacrificio a Dio, in odor soave3 E come si conviene a santi, fornicazione, e niuna immondizia, ed avarizia, non sia pur nominata fra voi;4 nè disonestà, nè stolto parlare, o buffoneria, le quali cose non si convengono; ma più tosto, ringraziamento.5 Poichè voi sapete questo: che niun fornicatore, nè immondo, nè avaro, il quale è idolatra, ha eredità nel regno di Cristo, e di Dio.6 Niuno vi seduca con vani ragionamenti; perciocchè per queste cose vien l’ira di Dio, sopra i figliuoli della disubbidienza.7 Non siate adunque loro compagni.8 Perciocchè già eravate tenebre, ma ora siete luce nel Signore; camminate come figliuoli di luce9 poichè il frutto dello Spirito è in ogni bontà, e giustizia, e verità,10 provando ciò che è accettevole al Signore.11 E non partecipate le opere infruttuose delle tenebre, anzi più tosto ancora riprendetele.12 Perciocchè egli è disonesto pur di dire le cose che si fanno da coloro in occulto.13 Ma tutte le cose, che sono condannate sono manifestate dalla luce; perciocchè tutto ciò che è manifestato è luce.14 Perciò dice: Risvegliati, tu che dormi, e risorgi da’ morti, e Cristo ti risplenderà.15 Riguardate adunque come voi camminate con diligente circospezione; non come stolti, ma come savi;16 ricomperando il tempo, perciocchè i giorni sono malvagi.17 Perciocchè, non siate disavveduti, ma intendenti qual sia la volontà del Signore.18 E non v’inebbriate di vino, nel quale vi è dissoluzione; ma siate ripieni dello Spirito;19 parlando a voi stessi con salmi, ed inni, e canzoni spirituali, cantando, e salmeggiando col cuor vostro al Signore.20 Rendendo del continuo grazie d’ogni cosa a Dio e Padre, nel nome del Signor nostro Gesù Cristo21 Sottoponendovi gli uni agli altri nel timor di Cristo.22 MOGLI, siate soggette a’ vostri mariti, come al Signore.23 Poichè il marito è capo della donna, siccome ancora Cristo è capo della Chiesa, ed egli stesso è Salvatore del corpo.24 Ma altresì, come la Chiesa è soggetta a Cristo, così le mogli debbono esser soggette a’ lor mariti in ogni cosa.25 Mariti, amate le vostre mogli, siccome ancora Cristo ha amata la Chiesa, e ha dato sè stesso per lei;26 acciocchè, avendola purgata col lavacro dell’acqua, la santificasse per la parola;27 per farla comparire davanti a sè, gloriosa, non avendo macchia, nè crespa, nè cosa alcuna tale; ma santa ed irreprensibile.28 Così debbono i mariti amare le loro mogli, come i lor propri corpi: chi ama la sua moglie ama sè stesso.29 Perciocchè niuno giammai ebbe in odio la sua carne, anzi la nudrisce, e la cura teneramente, siccome ancora il Signore la Chiesa.30 Poichè noi siamo membra del suo corpo, della sua carne, e delle sue ossa.31 Perciò, l’uomo lascerà suo padre, e sua madre, e si congiungerà con la sua moglie, e i due diverranno una stessa carne.32 Questo mistero è grande; or io dico, a riguardo di Cristo, e della Chiesa.33 Ma ciascun di voi così ami la sua moglie, come sè stesso; ed altresì la moglie riverisca il marito