1 A já, bratří, nemohl jsem vám mluviti jako duchovním, ale jako tělesným, jako maličkým v Kristu.

2 Mlékem jsem vás živil, a ne pokrmem; nebo jste ještě nemohli pokrmů tvrdších užívati, ano i nyní ještě nemůžete.

3 Ještě zajisté tělesní jste. Poněvadžť jest mezi vámi nenávist, svárové a různice, zdaž ještě tělesní nejste? a tak podle člověka chodíte.

4 Nebo když někdo říká: Jáť jsem Pavlův, jiný pak: Já Apollův, zdaliž nejste tělesní?

5 Nebo kdo jest Pavel, a kdo jest Apollo, než služebníci, skrze něž jste uvěřili, a jakž jednomu každému dal Pán?

6 Jáť jsem štípil, Apollo zaléval, ale Bůh dal zrůst.

7 A protož ani ten, kdož štěpuje, nic není, ani ten, jenž zalévá, ale ten, kterýž zrůst dává, Bůh.

8 Ten pak, kdož štěpuje, a ten, kdož zalévá, jedno jsou, avšak jeden každý vlastní odplatu vezme podle své práce.

9 Božíť jsme zajisté pomocníci, Boží rolí, Boží vzdělání jste.

10 Já podle milosti Boží mně dané, jako moudrý stavitel, základ jsem založil, jiný pak na něm staví. Ale jeden každý viz, jak na něm staví.

11 Nebo základu jiného žádný položiti nemůž, mimo ten, kterýž položen jest, jenž jest Ježíš Kristus.

12 Staví-liť pak kdo na ten základ zlato, stříbro, kamení drahé, dříví, seno, strniště,

13 Jednohoť každého dílo zjeveno bude. Den zajisté to všecko okáže; nebo v ohni zjeví se, a jednoho každého dílo, jaké by bylo, oheň zprubuje.

14 Zůstane-liť čí dílo, kteréž na něm stavěl, vezme odplatu.

15 Pakliť čí dílo shoří, tenť vezme škodu, ale sám spasen bude, avšak tak jako skrze oheň.

16 Zdaliž nevíte, že chrám Boží jste, a Duch Boží v vás přebývá?

17 Jestližeť kdo chrámu Božího poskvrňuje, tohoť zatratí Bůh; nebo chrám Boží svatý jest, jenž jste vy.

18 Žádný sám sebe nesvoď. Zdá-li se komu z vás, že jest moudrý na tomto světě, budiž bláznem, aby byl učiněn moudrým.

19 Moudrost zajisté světa tohoto bláznovství jest u Boha. Nebo psáno jest: Kterýž zlapá moudré v chytrosti jejich.

20 A opět: Znáť Pán přemyšlování moudrých, že jsou marná.

21 A tak nechlubiž se žádný lidmi; nebo všecky věci vaše jsou.

22 Buďto Pavel, buďto Apollo, buďto Petr, buďto svět, buďto život, buďto smrt, buďto přítomné věci, buďto budoucí, všecko jest vaše,

23 Vy pak Kristovi, a Kristus Boží.

1 And I, brethren, could not speak unto you as unto spiritual, but as unto carnal, even as unto babes in Christ. 2 I have fed you with milk, and not with meat: for hitherto ye were not able to bear it, neither yet now are ye able.

3 For ye are yet carnal: for whereas there is among you envying, and strife, and divisions, are ye not carnal, and walk as men? 4 For while one saith, I am of Paul; and another, I am of Apollos; are ye not carnal? 5 Who then is Paul, and who is Apollos, but ministers by whom ye believed, even as the Lord gave to every man? 6 I have planted, Apollos watered; but God gave the increase. 7 So then neither is he that planteth any thing, neither he that watereth; but God that giveth the increase. 8 Now he that planteth and he that watereth are one: and every man shall receive his own reward according to his own labour. 9 For we are labourers together with God: ye are God’s husbandry, ye are God’s building. 10 According to the grace of God which is given unto me, as a wise masterbuilder, I have laid the foundation, and another buildeth thereon. But let every man take heed how he buildeth thereupon. 11 For other foundation can no man lay than that is laid, which is Jesus Christ. 12 Now if any man build upon this foundation gold, silver, precious stones, wood, hay, stubble; 13 Every man’s work shall be made manifest: for the day shall declare it, because it shall be revealed by fire; and the fire shall try every man’s work of what sort it is. 14 If any man’s work abide which he hath built thereupon, he shall receive a reward. 15 If any man’s work shall be burned, he shall suffer loss: but he himself shall be saved; yet so as by fire. 16 Know ye not that ye are the temple of God, and that the Spirit of God dwelleth in you? 17 If any man defile the temple of God, him shall God destroy; for the temple of God is holy, which temple ye are.

18 Let no man deceive himself. If any man among you seemeth to be wise in this world, let him become a fool, that he may be wise. 19 For the wisdom of this world is foolishness with God. For it is written, He taketh the wise in their own craftiness. 20 And again, The Lord knoweth the thoughts of the wise, that they are vain. 21 Therefore let no man glory in men. For all things are yours; 22 Whether Paul, or Apollos, or Cephas, or the world, or life, or death, or things present, or things to come; all are yours; 23 And ye are Christ’s; and Christ is God’s.