1 Všeliký zajisté nejvyšší kněz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v těch věcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy,
2 Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí.
3 A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy.
4 A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron.
5 Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
6 Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
7 Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil.
8 A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství.
9 A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem spasení věčného,
10 Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova.
11 O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší.
12 Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího.
13 Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest).
14 Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.
1 For every high priest taken from among men is ordained for men in things pertaining to God, that he may offer both gifts and sacrifices for sins: 2 Who can have compassion on the ignorant, and on them that are out of the way; for that he himself also is compassed with infirmity. 3 And by reason hereof he ought, as for the people, so also for himself, to offer for sins. 4 And no man taketh this honour unto himself, but he that is called of God, as was Aaron. 5 So also Christ glorified not himself to be made an high priest; but he that said unto him, Thou art my Son, to day have I begotten thee. 6 As he saith also in another place, Thou art a priest for ever after the order of Melchisedec. 7 Who in the days of his flesh, when he had offered up prayers and supplications with strong crying and tears unto him that was able to save him from death, and was heard in that he feared; 8 Though he were a Son, yet learned he obedience by the things which he suffered; 9 And being made perfect, he became the author of eternal salvation unto all them that obey him; 10 Called of God an high priest after the order of Melchisedec.
11 Of whom we have many things to say, and hard to be uttered, seeing ye are dull of hearing. 12 For when for the time ye ought to be teachers, ye have need that one teach you again which be the first principles of the oracles of God; and are become such as have need of milk, and not of strong meat. 13 For every one that useth milk is unskilful in the word of righteousness: for he is a babe. 14 But strong meat belongeth to them that are of full age, even those who by reason of use have their senses exercised to discern both good and evil.