1 A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové.

2 Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

3 A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa?

4 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl.

5 Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé.

6 Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec.

7 Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech.

8 Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.

9 A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.

10 A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti.

11 A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.

12 A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých.

13 Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude.

14 A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání.

15 Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,)

16 Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám.

17 A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého.

18 A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá.

19 Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech.

20 Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek.

21 Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude.

22 A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti.

23 Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte.

24 Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené.

25 Aj, předpověděl jsem vám.

26 Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte.

27 Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka.

28 Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice.

29 A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.

30 A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.

31 Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.

32 Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto.

33 Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží.

34 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.

35 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

36 O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.

37 Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.

38 Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,

39 A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka.

40 Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán.

41 Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána.

42 Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má.

43 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého.

44 Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.

45 Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?

46 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí.

47 Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.

48 Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti,

49 I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci,

50 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví.

51 I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

1 And Jesus went out, and departed from the temple: and his disciples came to him for to shew him the buildings of the temple. 2 And Jesus said unto them, See ye not all these things? verily I say unto you, There shall not be left here one stone upon another, that shall not be thrown down.

3 And as he sat upon the mount of Olives, the disciples came unto him privately, saying, Tell us, when shall these things be? and what shall be the sign of thy coming, and of the end of the world? 4 And Jesus answered and said unto them, Take heed that no man deceive you. 5 For many shall come in my name, saying, I am Christ; and shall deceive many. 6 And ye shall hear of wars and rumours of wars: see that ye be not troubled: for all these things must come to pass, but the end is not yet. 7 For nation shall rise against nation, and kingdom against kingdom: and there shall be famines, and pestilences, and earthquakes, in divers places. 8 All these are the beginning of sorrows. 9 Then shall they deliver you up to be afflicted, and shall kill you: and ye shall be hated of all nations for my name’s sake. 10 And then shall many be offended, and shall betray one another, and shall hate one another. 11 And many false prophets shall rise, and shall deceive many. 12 And because iniquity shall abound, the love of many shall wax cold. 13 But he that shall endure unto the end, the same shall be saved. 14 And this gospel of the kingdom shall be preached in all the world for a witness unto all nations; and then shall the end come. 15 When ye therefore shall see the abomination of desolation, spoken of by Daniel the prophet, stand in the holy place, (whoso readeth, let him understand:) 16 Then let them which be in Judaea flee into the mountains: 17 Let him which is on the housetop not come down to take any thing out of his house: 18 Neither let him which is in the field return back to take his clothes. 19 And woe unto them that are with child, and to them that give suck in those days! 20 But pray ye that your flight be not in the winter, neither on the sabbath day: 21 For then shall be great tribulation, such as was not since the beginning of the world to this time, no, nor ever shall be. 22 And except those days should be shortened, there should no flesh be saved: but for the elect’s sake those days shall be shortened. 23 Then if any man shall say unto you, Lo, here is Christ, or there; believe it not. 24 For there shall arise false Christs, and false prophets, and shall shew great signs and wonders; insomuch that, if it were possible, they shall deceive the very elect. 25 Behold, I have told you before. 26 Wherefore if they shall say unto you, Behold, he is in the desert; go not forth: behold, he is in the secret chambers; believe it not. 27 For as the lightning cometh out of the east, and shineth even unto the west; so shall also the coming of the Son of man be. 28 For wheresoever the carcase is, there will the eagles be gathered together.

29 Immediately after the tribulation of those days shall the sun be darkened, and the moon shall not give her light, and the stars shall fall from heaven, and the powers of the heavens shall be shaken: 30 And then shall appear the sign of the Son of man in heaven: and then shall all the tribes of the earth mourn, and they shall see the Son of man coming in the clouds of heaven with power and great glory. 31 And he shall send his angels with a great sound of a trumpet, and they shall gather together his elect from the four winds, from one end of heaven to the other. 32 Now learn a parable of the fig tree; When his branch is yet tender, and putteth forth leaves, ye know that summer is nigh: 33 So likewise ye, when ye shall see all these things, know that it is near, even at the doors. 34 Verily I say unto you, This generation shall not pass, till all these things be fulfilled. 35 Heaven and earth shall pass away, but my words shall not pass away.

36 But of that day and hour knoweth no man, no, not the angels of heaven, but my Father only. 37 But as the days of Noe were, so shall also the coming of the Son of man be. 38 For as in the days that were before the flood they were eating and drinking, marrying and giving in marriage, until the day that Noe entered into the ark, 39 And knew not until the flood came, and took them all away; so shall also the coming of the Son of man be. 40 Then shall two be in the field; the one shall be taken, and the other left. 41 Two women shall be grinding at the mill; the one shall be taken, and the other left.

42 Watch therefore: for ye know not what hour your Lord doth come. 43 But know this, that if the goodman of the house had known in what watch the thief would come, he would have watched, and would not have suffered his house to be broken up. 44 Therefore be ye also ready: for in such an hour as ye think not the Son of man cometh. 45 Who then is a faithful and wise servant, whom his lord hath made ruler over his household, to give them meat in due season? 46 Blessed is that servant, whom his lord when he cometh shall find so doing. 47 Verily I say unto you, That he shall make him ruler over all his goods. 48 But and if that evil servant shall say in his heart, My lord delayeth his coming; 49 And shall begin to smite his fellowservants, and to eat and drink with the drunken; 50 The lord of that servant shall come in a day when he looketh not for him, and in an hour that he is not aware of, 51 And shall cut him asunder, and appoint him his portion with the hypocrites: there shall be weeping and gnashing of teeth.