1 V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské,

2 A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.

3 Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.

4 Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní.

5 Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny ležící při Jordánu,

6 A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své.

7 Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu?

8 Protož čiňte ovoce hodné pokání.

9 A nedomnívejte se, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.

10 A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý zajisté strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.

11 Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.

12 Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným.

13 Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokřtěn byl od něho.

14 Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně?

15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu.

16 A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj.

17 A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.

1 Anomis dienomis pasirodė Jonas Krikštytojas ir pamokslavo Judėjos dykumoje,

2 skelbdamas: "Atgailaukite, nes prisiartino dangaus karalystė".

3 O jis buvo tas, apie kurį pranašas Izaijas yra pasakęs: "Dykumoje šaukiančiojo balsas: ‘Paruoškite Viešpačiui kelią! Ištiesinkite Jam takus!’ "

4 Pats Jonas vilkėjo kupranugario vilnų apdaru, o strėnas buvo susijuosęs odiniu diržu. Jis maitinosi skėriais ir lauko medumi.

5 Tuomet Jeruzalė, visa Judėja ir visa Pajordanė ėjo pas jį.

6 Žmonės buvo jo krikštijami Jordano upėje ir išpažindavo savo nuodėmes.

7 Pamatęs daug fariziejų ir sadukiejų, einančių pas jį krikštytis, jis jiems sakė: "Angių išperos, kas perspėjo jus bėgti nuo ateinančios rūstybės?

8 Duokite vaisių, vertų atgailos!

9 Ir nebandykite ramintis: ‘Mūsų tėvas­Abraomas’. Aš jums sakau, kad Dievas gali pažadinti Abraomui vaikų iš šitų akmenų.

10 Štai kirvis jau prie medžių šaknų, ir kiekvienas medis, kuris neduoda gerų vaisių, yra nukertamas ir įmetamas į ugnį.

11 Aš jus krikštiju vandeniu atgailai, bet Tas, kuris ateina po manęs,­galingesnis už mane, aš nevertas net Jo sandalų nuauti. Jis krikštys jus Šventąja Dvasia ir ugnimi.

12 Jo rankoje vėtyklė, ir Jis kruopščiai išvalys savo kluoną. Kviečius surinks į klėtį, o pelus sudegins neužgesinama ugnimi".

13 Tuomet Jėzus iš Galilėjos atėjo prie Jordano pas Joną krikštytis.

14 Jonas Jį atkalbinėjo: "Aš turėčiau būti Tavo pakrikštytas, o Tu ateini pas mane!"

15 Bet Jėzus jam atsakė: "Šį kartą paklausyk! Taip mudviem dera įvykdyti visą teisumą". Tada Jonas sutiko.

16 Pakrikštytas Jėzus tuoj išbrido iš vandens. Ir štai Jam atsivėrė dangus, ir Jis pamatė Dievo Dvasią, sklendžiančią žemyn it balandį ir nusileidžiančią ant Jo.

17 Ir štai balsas iš dangaus prabilo: "Šitas yra mano mylimas Sūnus, kuriuo Aš gėriuosi".