1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

2 Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.

3 Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.

4 Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.

5 Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.

6 Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.

7 Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.

8 Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.

9 Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.

10 V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.

11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.

12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.

13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:

14 Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.

15 Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.

16 A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.

17 Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.

18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.

19 Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.

20 A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.

21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.

22 Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.

23 Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.

24 A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.

25 Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.

26 Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.

27 A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.

28 Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.

29 Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.

30 Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.

31 I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.

32 Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.

33 A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.

34 A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.

35 Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.

36 Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.

1 Viešpats kalbėjo Mozei:

2 "Padaryk du sidabrinius trimitus, kad galėtum sušaukti žmones ir jiems pranešti, kai reikės keltis iš stovyklos.

3 Sutrimitavus abiem trimitais, visa tauta susirinks pas tave prie Susitikimo palapinės.

4 Jei sutrimituos vienu trimitu, pas tave susirinks izraelitų kunigaikščiai.

5 Kai trimituos pavojų, pirmieji pakils tie, kurie stovyklauja rytų pusėje.

6 Trimituojant pavojų antrą sykį, pajudės pietuose esančios stovyklos. Pavojaus ženklą trimituosite skelbdami kelionės pradžią.

7 Sušaukdami tautos susirinkimą, trimituosite, bet ne pavojaus signalą.

8 Trimituos Aarono sūnūs, kunigai; tai bus amžinas įstatymas jūsų kartoms.

9 Jei eisite į karą savo žemėje prieš tuos, kurie jus spaudžia, trimituokite pavojų. Viešpats, jūsų Dievas, prisimins jus ir išgelbės iš jūsų priešų.

10 Jūsų džiaugsmo dieną, šventės dieną ir pirmą mėnesio dieną, trimituokite prie deginamųjų ir padėkos aukų kaip atminimą Dievui. Aš, Viešpats, jūsų Dievas".

11 Antraisiais metais, antro mėnesio dvidešimtą dieną debesis pakilo nuo Liudijimo palapinės,

12 ir izraelitai iškeliavo būriais iš Sinajaus dykumos. Debesis nusileido Parano dykumoje.

13 Tai buvo pirmoji jų kelionė, kaip Viešpats buvo įsakęs Mozei.

14 Pirmieji ėjo Judo giminės žmonės tvarkingais būriais. Jų vadas buvo Aminadabo sūnus Naasonas.

15 Isacharo giminės pulkų vadas buvo Cuaro sūnus Netanelis.

16 Zabulono giminės pulkų vadas buvo Helono sūnus Eliabas.

17 Po to buvo išardyta palapinė, kuria nešini ėjo Geršono ir Merario sūnūs.

18 Paskui juos keliavo Rubeno pulkai. Jų vadas buvo Šedeūro sūnus Elicūras.

19 Simeono giminės pulkų vadas buvo Cūrišadajo sūnus Šelumielis.

20 Gado giminės pulkų vadas buvo Deuelio sūnus Eljasafas.

21 Po to ėjo Kehato sūnūs, kurie nešė Švenčiausiąją. Kai jie nuėjo, palapinė buvo jau pastatyta.

22 Toliau ėjo Efraimo giminės pulkai, kuriems vadovavo Amihudo sūnus Elišama.

23 Manaso giminės pulkų vadas buvo Pedacūro sūnus Gamelielis.

24 Benjamino giminės pulkų vadas buvo Gideonio sūnus Abidanas.

25 Paskutiniai iš stovyklos iškeliavo Dano pulkai. Jiems vadovavo Amišadajo sūnus Ahiezeras.

26 Ašero giminės pulkų vadas buvo Ochrano sūnus Pagielis.

27 Neftalio giminės pulkų vadas buvo Enano sūnus Ahyra.

28 Tokia tvarka ėjo Izraelio vaikų pulkai, kai keldavosi iš vienos vietos į kitą.

29 Mozė sakė savo žmonos broliui Hobabui, midjaniečio Reuelio sūnui: "Mes eisime į vietą, kurią Viešpats mums pažadėjo. Keliauk su mumis, mes tau gera darysime, nes Viešpats pažadėjo Izraeliui gerovę".

30 Tas jam atsakė: "Aš nekeliausiu su jumis, bet grįšiu į savo šalį, kurioje gimiau".

31 Mozė atsakė: "Nepalik mūsų, nes tu geriausiai žinai, kaip mes turime įsikurti dykumoje; tu būsi mums vietoje akių.

32 Jei pasiliksi su mumis, duosime tau, ką mums Viešpats duos".

33 Jie keliavo nuo Sinajaus kalno tris dienas, ir Viešpaties Sandoros skrynia buvo nešama pirma jų į stovyklai paskirtą vietą.

34 Viešpaties debesis rodė jiems kelią, keliaujant dienos metu.

35 Sandoros skrynią pakeliant kelionei, Mozė tardavo: "Viešpatie! Teišsisklaido Tavo priešai ir bėga nuo Tavo veido tie, kurie Tavęs nekenčia".

36 Kai sustodavo, jis tardavo: "Sugrįžk, Viešpatie, pas Izraelio tūkstančių tūkstančius!"