1 A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:2 Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.3 A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?4 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.5 Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.6 A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.9 Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.10 A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.11 Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.12 Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?13 A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.14 Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.15 I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.16 Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?17 Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.19 Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.20 Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.22 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.23 Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.24 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.25 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.26 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.27 A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.28 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.29 A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.30 I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,31 Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.32 Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.33 I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?34 I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.35 I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.36 A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.37 I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.38 Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.39 A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.

1 Na ka haere ki a Ihu etahi karaipi me etahi Parihi no Hiruharama, ka mea,2 He aha au akonga ka takahi ai i te whakarerenga iho a nga kaumatua? Kahore hoki ratou e horoi i o ratou ringa ina kai taro.3 Na ka whakahoki ia, ka mea ki a ratou, He aha hoki i waiho ai e koutou ta koutou whakarerenga iho hei takahi mo ta te Atua kupu ako?4 I mea hoki te Atua, Whakahonoretia tou papa me tou whaea: a, Ki te kohukohu hoki tetahi i tona papa, i tona whaea ranei kia mate ia, mate rawa.5 Ko koutou ia hei mea, Ki te mea tetahi ki tona papa, ki tona whaea ranei, Ko taku mea hei atawhainga mou kua tapaea atu ki te Atua;6 Na kaua ia e whakahonore i tona papa. Heoi waiho ana e koutou ta koutou whakarerenga iho hei whakakahore i te kupu a te Atua.7 E te hunga tinihanga, tika rawa ta Ihaia i poropiti ai mo koutou, i mea ai,8 Te iwi nei ko o ratou ngutu hei whakahonore moku; matara noa atu ia i ahau o ratou ngakau.9 Maumau karakia noa ratou ki ahau, ko ta ratou nei hoki e whakaako ai ko nga whakahau a te tangata.10 A karangatia ana e ia te mano ki a ia, ka mea ki a ratou, Kia rongo, kia matau:11 E kore te tangata e poke i te mea e tapoko ana ki te mangai; engari te mea e puta mai ana i roto i te mangai, ma tena e poke ai te tangata.12 Me i reira ka haere ana akonga, ka mea ki a ia, E mohio ana ranei koe i he nga Parihi i to ratou rongonga i taua kupu?13 Na ka whakahoki ia ka mea, Ka hutia nga mahuri katoa kihai i whakatokia e toku Matua i te rangi.14 Waiho atu ratou: he matapo ratou e arahi ana i te matapo. Ki te arahina te matapo e te matapo, ka taka tahi raua ki te waikeri.15 Ka whakahoki a Pita, ka mea ki a ia, Whakaaturia ki a matou tenei kupu whakarite.16 Ka mea a Ihu, Kei te kuware tonu ano koutou?17 Kiano koutou i matau noa, ko nga mea katoa e tapoko atu ana ki te mangai ka riro ki roto ki te kopu, a e akiritia ana ki te poka?18 Tena ko nga mea e puta mai ana i te mangai e haere ake ana i te ngakau; ma ena e poke ai te tangata.19 No roto hoki no te ngakau te putanga ake o nga whakaaro kino, o nga kohuru, o nga puremu, o nga moepuku, o nga tahae, o nga whakapae teka, o nga kohukohu:20 Ko nga mea enei e noa ai te tangata: tena ko te kai me nga ringa kihai i horoia, e kore te tangata e noa i tena.21 A ka haere atu a Ihu i reira, ka anga ki nga wahi o Taira, o Hairona.22 Na, ko te haerenga mai i aua wahi o tetahi wahine, he Kanaani, ka karanga ki a ia, ka mea, E te Ariki, e te Tama a Rawiri, kia aroha ki ahau; ko taku tamahine e ngaua kinotia ana e te rewera.23 A kahore ana kupu i whakahoki ai ki a ia. Na ka haere mai ana akonga, ka tohe ki a ia, ka mea, Tonoa kia haere; e karanga ana hoki i muri i a tatou.24 Otira ka whakahoki ia, ka mea, Heoi nga mea i tonoa mai ai ahau, ko nga hipi ngaro o te whare o Iharaira.25 Ka haere tonu mai tera, ka koropiko ki a ia, ka mea, E te Ariki, kia puta tou whakaaro ki ahau.26 Na ka whakahoki ia, ka mea, Ehara i te tika kia tangohia te taro a nga tamariki, kia maka ma nga kuri.27 Ka mea tera, Ae ra, e te Ariki: e kai ana ano nga kuri i nga kongakonga e ngahoro iho ana i te tepu a o ratou rangatira.28 Katahi ka whakahoki a Ihu, ka mea ki a ia, E tai, nui atu tou whakapono: waiho i tau i pai ai. A ora ake tana tamahine i taua wa pu ano.29 Na ka whakatika a Ihu i reira, ka haere ki te taha o te moana o Kariri: a kake ana ki te maunga, noho ana i reira.30 He rahi hoki te hui i haere ki a ia, i a ratou ano nga kopa, nga matapo, nga wahangu, nga mutu, me te tini ke atu, a tukua iho e ratou ki nga waewae o Ihu; a whakaorangia ana ratou e ia:31 Miharo noa te mano i to ratou kitenga i nga wahangu e korero ana, i nga mutu e ora ana, i nga kopa e haere ana, i nga matapo e titiro ana: a whakakororiatia ana e ratou te Atua o Iharaira.32 Na ka karangatia e Ihu ana akonga, ka mea, E aroha ana ahau ki te huihui nei, ka toru nei hoki o ratou ra e noho ana ki ahau, kahore hoki a ratou kai: e kore ahau e pai ki tona pukutia kei hemo ki te ara.33 Na ko te meatanga a ana akonga ki a ia, no hea a tatou taro i te koraha, e makona ai tenei ope nui?34 Na ka mea a Ihu ki a ratou, E hia a koutou taro? Ka mea ratou, E whitu, me nga ika nonohi, torutoru nei.35 Na ka mea ia ki te mano kia noho ki te whenua;36 A ka mau ia ki nga taro e whitu, ki nga ika; ka whakawhetai, ka whawhati, a hoatu ana e ia ki nga akonga, a na nga akonga ki te mano.37 A kai ana ratou katoa, a ka makona: e whitu hoki nga kete i kohia e ratou, ki tonu i nga whatiwhatinga i toe.38 A, ko te hunga i kai, e wha mano nga tane, haunga nga wahine, nga tamariki.39 A, ka oti te mano te tono atu e ia, ka eke ia ki te kaipuke; na kua u ki nga wahi o Makarana.