25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.

26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.

27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,

28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.

30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,

31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,

32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.

25 Or voici, il y avait à Jérusalem un homme qui avait nom Siméon, et cet homme était juste et craignant Dieu, et il attendait la consolation d'Israël; et le Saint-Esprit était en lui.

26 Et il avait été averti divinement par le Saint-Esprit, qu'il ne mourrait point, que premièrement il n'eût vu le Christ du Seigneur.

27 Lui donc étant poussé par l'Esprit vint au Temple; et comme le père et la mère portaient dans [le Temple] le petit enfant Jésus, pour faire de lui selon l'usage de la Loi,

28 Il le prit entre ses bras, et bénit Dieu, et dit :

29 Seigneur, tu laisses maintenant aller ton serviteur en paix selon ta parole.

30 Car mes yeux ont vu ton salut;

31 Lequel tu as préparé devant la face de tous les peuples.

32 La lumière pour éclairer les nations; et pour être la gloire de ton peuple d'Israël.