1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, dvě ženy, dcery jedné mateře byly.

3 Ty smilnily v Egyptě, v mladosti své smilnily. Tam jsou mačkány prsy jejich, tam opiplány prsy panenství jejich.

4 Jména pak jejich: větší Ahola, sestry pak její Aholiba. Tyť jsou byly mé, a rozplodily syny a dcery. Jména, pravím, jejich jsou: Samaří Ahola, Jeruzaléma pak Aholiba.

5 Ale Ahola maje mne, smilnila a frejů hleděla s milovníky svými, s Assyrskými blízkými,

6 Oděnými postavcem modrým, s vývodami a knížaty, i všemi napořád mládenci krásnými, a s jezdci jezdícími na koních.

7 Vydala se, pravím, v smilství svá s nimi, se všemi nejpřednějšími syny Assyrskými, a se všemi, jimž frejovala, a poškvrnila se všemi ukydanými bohy jejich.

8 A tak smilství svých Egyptských nenechala; nebo ji zléhali v mladosti její, a oni mačkali prsy panenství jejího, a vylili smilství svá na ni.

9 Protož dal jsem ji v ruku frejířů jejích, v ruku Assyrských, jimž frejovala.

10 Oniť jsou odkryli nahotu její, syny i dcery její pobrali, ji pak samu mečem zamordovali. Takž vzata jest na slovo od jiných žen, když soudy vykonali při ní.

11 To viděla sestra její Aholiba, však mnohem více než onano frejovala, a smilství její větší byla než smilství sestry její.

12 S Assyrskými frejů hleděla, s vývodami a knížaty blízkými, oděnými nádherně, s jezdci jezdícími na koních, a všemi mládenci krásnými.

13 I viděl jsem, že se poškvrnila, a že cesta jednostejná jest obou dvou.

14 Ale tato ještě to přičinila k smilstvím svým, že viduc muže vyryté na stěně, obrazy Kaldejských vymalované barvou,

15 Přepásané pasem po bedrách jejich, a klobouky barevné na hlavách jejich, a že jsou všickni na pohledění jako hejtmané, podobní synům Babylonským v Kaldejské zemi, jejichž ona vlast jest,

16 I zahořela k nim z pohledění očima svýma, a vyslala posly k nim do země Kaldejské.

17 Tedy vešli k ní Babylonští na lůže nepoctivé, a poškvrnili ji smilstvím svým. A když se poškvrnila s nimi, odloučila se duše její od nich.

18 A odkryla smilství svá, odkryla též nahotu svou, i odloučila se duše má od ní, tak jako se odloučila duše má od sestry její.

19 Nebo rozmnožila smilství svá, rozpomínajíc se na dny mladosti své, v nichž smilnila v zemi Egyptské,

20 A frejovala s kuběnáři jejich, jejichž tělo jest jako tělo oslů, a tok jejich jako tok koňský.

21 A tak jsi zase navrátila se k nešlechetnosti mladosti své, když mačkali Egyptští prsy tvé z příčiny prsů mladosti tvé.

22 Protož ó Aholiba, takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vzbudím frejíře tvé proti tobě, ty, od nichž se odloučila duše tvá, a přivedu je na tě odevšad,

23 Babylonské a všecky Kaldejské, Pekodské, a Šohejské, i Kohejské, všecky syny Assyrské s nimi, mládence krásné, vývody a knížata všecka, hejtmany a slovoutné, všecky jezdící na koních.

24 A přitáhnou na tě na vozích železných a přikrytých, i kárách, a to s zběří národů, s pavézami a štíty i lebkami, položí se proti tobě vůkol, i předložím jim právo, aby tě soudili soudy svými.

25 Vyleji zajisté horlení své na tebe, tak že naloží s tebou prchlivě, nos tvůj i uši tvé odejmou, a ostatek tebe mečem padne. Ti syny tvé i dcery tvé poberou, a ostatek tebe spáleno bude ohněm.

26 A vyvlekou tě z roucha tvého, a rozberou šperky okrasy tvé.

27 A tak přítrž učiním při tobě nešlechetnosti tvé, i smilství tvému z země Egyptské vzatému, a nepozdvihneš očí svých k nim, a na Egypt nezpomeneš více.

28 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám tebe v ruku těch, kterýchž nenávidíš, v ruku těch, od nichž se odloučila duše tvá,

29 I budou nakládati s tebou podlé nenávisti, a poberou všecko úsilé tvé, a nechají tě nahé a obnažené. A tak bude zřejmá nahota smilství tvého a nešlechetnosti tvé, smilství, pravím, tvého.

30 Což vše učiní tobě proto, že jsi smilnila, následujíc pohanů, proto že jsi poškvrnila se ukydanými bohy jejich.

31 Cestou sestry své chodila jsi, protož dám kalich její v ruku tvou.

32 Takto praví Panovník Hospodin: Kalich sestry své píti budeš hluboký a široký; budeť sporý, tak že smích a žert budou míti z tebe.

33 Opilstvím a zámutkem naplněna budeš, kalichem pustiny a zpuštění, kalichem sestry své Samaří.

34 I vypiješ jej a vyvážíš, a než jej polámeš, snáze prsy své roztrháš; neboť jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin.

35 Protož takto praví Panovník Hospodin: Z té příčiny, že jsi zapomenula na mne, a zavrhlas mne za hřbet svůj, i ty také vezmi za svou nešlechetnost, a za smilství svá.

36 I řekl Hospodin ke mně: Synu člověčí, budeš-liž zastávati Ahole neb Aholiby? Nýbrž oznam jim ohavnosti jejich,

37 Že cizoložily, a krev jest na rukou jejich, a s ukydanými bohy svými cizoložily. Také i syny své, kteréž mně zplodily, vodily jim, aby sežráni byli.

38 Ještě i toto činily mi, že zanečišťovaly svatyni mou v tentýž den, a sobot mých poškvrňovaly.

39 Nebo obětovavše syny své ukydaným bohům svým, vcházely do svatyně mé v tentýž den, aby ji poškvrnily. Aj hle, takť jsou činívaly u prostřed mého domu.

40 Nadto, že vysílaly k mužům, jenž by přišli zdaleka, kteříž, jakž posel vyslán k nim, aj, hned přicházívali. Jimž jsi se umývala, a tvář svou líčila, a okrašlovalas se okrasou.

41 A usazovalas se na loži slavném, před nímž stůl připravený byl, na něž jsi i kadidlo mé i masti mé vynakládala.

42 Když pak hlas toho množství poutichl, tedy i k mužům z obecného lidu vysílaly, jenž bývali přivozováni ožralí z pouště. I dávali náramky na ruce jejich, i koruny ozdobné na hlavy jejich.

43 A ačkoli jsem se domlouval na cizoložství té lotryně, a že oni jednak s jednou, jednak s druhou smilství provodí,

44 A že každý z nich vchází k ní, tak jako někdo vchází k ženě nevěstce: však vždy vcházeli k Ahole a Aholibě, ženám přenešlechetným.

45 Protož muži spravedliví, tiť je souditi budou soudem cizoložných a soudem těch, jenž vylévaly krev, proto že cizoložily, a krev jest na rukou jejich.

46 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Přivedu na ně vojsko, a dám je v posmýkání i v loupež.

47 I uhází je to shromáždění kamením, a poseká je meči svými; syny jejich i dcery jejich pomordují, a domy jejich ohněm popálí.

48 A tak přítrž učiním nešlechetnosti v zemi této, i budou se tím káti všecky ženy, a nedopustí se nešlechetnosti podobné vaší.

49 Nebo vzložena bude na vás nešlechetnost vaše, a ponesete hříchy ukydaných bohů svých. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.

1 Minulle tuli tämä Herran sana:

3 ja he harjoittivat haureutta Egyptissä. Jo nuorina he siellä harjoittivat haureutta: miehet likistelivät heidän tytönrintojaan, hivelivät heidän nännejään.

4 Heistä vanhempi oli nimeltään Ohola, ja hänen sisarensa oli Oholiba. He tulivat minun omikseni ja synnyttivät poikia ja tyttäriä. Tätä tarkoittavat heidän nimensä: Ohola on Samaria, Oholiba on Jerusalem.

6 joilla oli purppuraviitat, nuo käskijät ja päälliköt, nuo komeat nuorukaiset, jotka ajoivat sotavaunuilla.

7 Heille hän lahjoitti irstaan lempensä, kaikille noille Assyrian valiomiehille. Hän makasi jokaisen kanssa, johon tunsi halua, ja saastutti itsensä heidän epäjumalillaan.

8 Hän jatkoi rietasta elämäänsä, jonka nuorena oli Egyptissä aloittanut -- jo silloin miehet makasivat hänen kanssaan, hivelivät hänen tytönrintojaan ja purkivat himonsa häneen.

9 Sen tähden minä jätin hänet rakastajiensa armoille, annoin hänet assyrialaisille, joihin hänen himonsa paloi.

10 He riisuivat hänet alasti, veivät pois hänen poikansa ja tyttärensä ja surmasivat hänet miekalla lyöden. Näin he panivat hänen rangaistuksensa täytäntöön, ja hänestä tuli varoittava esimerkki kaikille naisille.

12 Hän himoitsi assyrialaisia, noita käskijöitä ja päälliköitä, noita upeasti pukeutuneita taistelijoita ja sotavaunujen ajajia, kaikkia noita komeita nuorukaisia.

13 Minä näin, miten hänkin ryvetti itsensä -- samaa tietä he kulkivat molemmat.

14 Mutta hän meni haureudessaan vieläkin pitemmälle. Hän näki seinillä miehenkuvia, punavärillä piirrettyjä Kaldean miehiä.

15 Niillä oli vyötäisillään lannevaate ja päässä muhkea päähine, ja niillä oli soturin ylväs näkö. Ne olivat Babylonian poikia, Kaldean maan kasvatteja,

16 ja ensi näkemältä hänen himonsa syttyi. Hän lähetti sananviejiä heidän maahansa Kaldeaan,

17 ja niin babylonialaiset tulivat, tulivat hänen vuoteeseensa ja makasivat hänen kanssaan. He saastuttivat hänet irstaudellaan, ja kun hän ryvettyi heistä, hänen himonsa sammui.

18 Mutta hän oli tuonut haureutensa kaikille julki ja paljastanut kaikille häpynsä, ja niin hän kävi minulle vastenmieliseksi, niin kuin oli käynyt hänen sisarensa.

19 Silti hän jatkoi entistä menoaan. Hän muisteli nuoruutensa päiviä, irstasta elämäänsä Egyptissä,

20 ja hänen mielensä paloi Egyptin himokkaisiin miehiin, joilla oli elin kuin aasilla ja jotka sinkosivat siementään kuin orhi.

22 Sen tähden, Oholiba, sanoo Herra Jumala: Minä yllytän rakastajasi sinua vastaan, nuo jotka kävivät sinulle vastenmielisiksi. Joka taholta minä tuon heidät sinun kimppuusi:

23 babylonialaiset ja kaikki kaldealaiset, Pekodin, Soan ja Koan miehet ja heidän kanssaan kaikki assyrialaiset, nuo komeat nuorukaiset, kaikki käskijöitä ja päälliköitä, maineikkaita sankareita ja ylväitä vaunusotureita kaikki.

24 He käyvät kimppuusi pohjoisesta, tuovat jyrisevät vaununsa ja eri kansoista kokoamansa sotajoukon, ja niin olet kohta saarroksissa, joka puolella on kilpeä ja kypärää. Minä annan heille tuomiovallan, ja he tuomitsevat sinut omien lakiensa mukaan.

25 Minä annan sinun tuntea vihani, annan heidän purkaa kaiken raivonsa sinuun. He leikkaavat sinulta nenän ja korvat, ja sotajoukkosi rippeet kaatuvat miekkaan. He vievät pois poikasi ja tyttäresi, ja jäljelle jääneet palavat tulessa.

26 He raastavat vaatteet yltäsi ja repivät korusi pois.

27 Niin minä teen lopun iljettävistä teoistasi, riettaudesta, jota Egyptistä alkaen harjoitit. Enää et niitä kaihoa, enää et kaipaa Egyptiin.

29 He purkavat sinuun vihansa ja ottavat kaiken mitä olet hankkinut, he jättävät sinut makaamaan alastomana ja paljaana, niin että kaikki näkevät portonhäpysi. Omilla iljettävillä teoillasi ja omalla irstaudellasi

30 sinä olet valmistanut kohtalosi, juoksemalla himoissasi vieraiden perässä ja rypemällä heidän epäjumaliensa edessä.

31 Samaa tietä olet kulkenut kuin sisaresi kulki, ja saman maljan minä annan sinun juodaksesi.

33 ja sinä juovut tuskasta. Se on kauhun ja tuhon malja, sisaresi Samarian malja.

34 Sen sinä juot, ryystät pohjia myöten, sinä puret maljan sirpaleiksi ja revit verille rintasi. Minä, Herra, olen puhunut. Näin sanoo Herra Jumala.

35 Sen tähden sanoo Herra Jumala: Sinä unohdit minut, sinä käänsit minulle selkäsi. Kärsi siis sinäkin, kanna irstauden ja iljettävien tekojesi seuraukset.

37 He ovat avionrikkojia, ja heidän kätensä ovat veren tahraamat. He ovat harjoittaneet haureutta epäjumaliensa kanssa, ja jopa poikansa, jotka he minulle synnyttivät, he heittivät tuleen, epäjumalien ruoaksi.

38 Eikä siinä kaikki: sinä samana päivänä he saastuttivat minun pyhäkköni! He pitivät minun sapattiani pilkkanaan.

39 Kun he olivat teurastaneet poikiaan epäjumaliensa ruoaksi, he samana päivänä menivät minun pyhäkkööni ja saastuttivat sen. Näin he tekivät minun huoneessani!

41 ja asettunut upealle vuoteellesi. Sen ääressä oli katettu pöytä, ja sille olit pannut suitsukkeet ja öljyn, jotka olisivat kuuluneet minulle.

42 Jopa autiomaasta oli haalittu joukoittain miehiä, ja ilo oli ylimmillään, he joivat viiniä ja juopuivat ja panivat renkaita molempien naisten ranteisiin ja kauniit otsarivat heidän päähänsä.

43 Mutta minä sanoin: 'Koko ikänsä he ovat harjoittaneet haureutta, ja vielä nytkin, vanhoilla päivillään, he makaavat irstaasti miesten kanssa!'

44 Miehet tulivat niin kuin porton luo tullaan, niin he tulivat Oholan ja Oholiban, noiden iljettävien naisten luo.

46 Näin sanoo Herra Jumala: Nostettakoon kansa heitä vastaan, jätettäköön heidät ryöstäjien armoille, pelotukseksi muille.

47 Kansa kivittää heidät ja lyö heidät miekalla kuoliaaksi, heidän poikansa ja tyttärensä surmataan ja heidän talonsa poltetaan poroksi.

48 Näin minä juurin siveettömyyden koko maasta, ja kaikki naiset ottavat opikseen eivätkä tee niitä iljettävyyksiä, joita te teitte.