1 Vida pak Balám, že by se líbilo Hospodinu, aby dobrořečil Izraelovi, již více nešel jako prvé, jednou i po druhé, k čárům svým, ale obrátil tvář svou proti poušti.
2 A pozdvih očí svých, viděl Izraele bydlícího v staních po svých pokoleních, a byl nad ním duch Boží.
3 I vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající otevřené oči,
4 Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči:
5 Jak velmi krásní jsou stánkové tvoji, Jákobe, příbytkové tvoji, Izraeli!
6 Tak jako se potokové rozšiřují, jako zahrady vedlé řeky, jako stromoví aloes, kteréž štípil Hospodin, jako cedrové podlé vod.
7 Poteče voda z okovu jeho, a símě jeho u vodách mnohých. A král jeho vyvýšen bude více než Agag, a vyzdvihne se království jeho.
8 Bůh silný vyvedl jej z Egypta, jako udatnost jednorožcova jest jemu; sžereť národy protivné sobě, a kosti jich potře a střelami svými prostřílí.
9 Složil se a ležel jako lvíče, a jako lev zůřivý; kdo jej zbudí? Kdo by požehnání dával tobě, požehnaný bude, a kdožť by zlořečil, bude zlořečený.
10 Tedy zapáliv se hněvem Balák proti Balámovi, tleskl rukama svýma a řekl Balámovi: Abys zlořečil nepřátelům mým, povolal jsem tebe, a aj, ustavičně dobrořečil jsi jim již po třikrát.
11 Protož nyní navrať se raději k místu svému. Bylť jsem řekl: Velikou ctí tě ctíti chci, a hle, Hospodin zbavil tě cti.
12 Jemuž odpověděl Balám: Však hned poslům tvým, kteréž jsi poslal ke mně, mluvil jsem, řka:
13 Byť mi dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nebudu moci přestoupiti řeči Hospodinovy, abych činil dobré neb zlé sám od sebe; což mi Hospodin oznámí, to mluviti budu,
14 (Ale však ještě já, již odcházeje k lidu svému, počkej, poradím tobě,) co učiní lid ten lidu tvému v posledních dnech.
15 Tedy vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající oči otevřené,
16 Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž zná naučení nejvyššího, a vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči:
17 Uzřímť jej, ale ne nyní, pohledím na něj, ale ne z blízka. Vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele, kteráž poláme knížata Moábská, a zkazí všecky syny Set.
18 I bude Edom podmaněn, a Seir v vládařstí přijde nepřátelům svým; nebo Izrael zmužile sobě počínati bude.
19 Panovati bude pošlý z Jákoba, a zahladí ostatky z každého města.
20 A když uzřel Amalecha, vzav podobenství své, řekl: Jakož počátek národů Amalech, tak konec jeho do gruntu zahyne.
21 Uzřev pak Cinea, vzav podobenství své, řekl: Pevný jest příbytek tvůj, a na skále založils hnízdo své;
22 Ale však vyhnán bude Cineus, Assur zajatého jej povede.
23 Opět vzav podobenství své, řekl: Ach, kdo bude živ, když toto učiní Bůh silný?
24 A bárky z země Citim připlynou a ssouží Assyrské, ssouží také Židy, ale i ten lid do konce zahyne.
25 Potom vstav Balám, odšel a navrátil se na místo své; Balák také odšel cestou svou.
1 Bileam ymmärsi nyt, että oli Herran tahdon mukaista siunata Israel, eikä mennyt entiseen tapaansa tutkimaan enteistä, mitä hänen tulisi sanoa, vaan käänsi kasvonsa autiomaahan päin.
2 Sinne katsoessaan hän näki israelilaiset, jotka olivat leiriytyneet heimoittain. Silloin Jumalan henki tuli häneen,
3 ja hän lausui nämä sanat: -- Näin sanoo Bileam, Beorin poika, näin sanoo mies, joka näkee selvästi,
4 näin mies, joka kuulee Jumalan puhuvan, mies, joka maahan kaatuneena, avoimin silmin, saa katsella Kaikkivaltiaan näkyjä:
5 Kuinka ihanat ovatkaan sinun telttasi, Jaakob, sinun asumuksesi, Israel!
6 Ne levittäytyvät kuin joenuomat, ne ovat kuin puutarhat virran varrella, kuin aaloepuut, Herran istuttamat, kuin setrit veden partaalla!
7 Vesi läikkyy heidän sangoistaan, ja heidän kylvönsä on runsaasti kasteltu. Heidän kuninkaansa tulee Agagia suuremmaksi, mahtava on heidän valtansa.
8 Jumala toi heidät pois Egyptistä; heillä on villihärän voimat. He ahmivat suuhunsa viholliskansat, purevat murskaksi heidän luunsa, niittävät heidät nuolillaan.
9 Kun he lepäävät, he lepäävät kuin leijona, kuin jalopeura -- kuka uskaltaa häiritä heitä? Siunattuja ovat ne, jotka sinua siunaavat, kirottuja ne, jotka sinua kiroavat.
13 'Vaikka Balak antaisi minulle palatsinsa täydeltä hopeaa ja kultaa, minä en voisi rikkoa Herran käskyä vastaan enkä tehdä mitään oman mieleni mukaan, en hyvää enkä pahaa. Niin kuin Herra puhuu, niin on minunkin puhuttava.'
15 Ja hän lausui nämä sanat: -- Näin sanoo Bileam, Beorin poika, näin sanoo mies, joka näkee selvästi,
16 näin mies, joka kuulee Jumalan puhuvan, joka saa tietonsa Korkeimmalta, mies, joka maahan kaatuneena, avoimin silmin, saa katsella Kaikkivaltiaan näkyjä:
17 Minä näen tämän, mutta se ei tapahdu vielä, minä katselen tätä, mutta se ei vielä ole lähellä. Tähti nousee Jaakobin keskeltä, valtiaan sauva Israelista. Se murskaa Moabin ohimot, kaikkien Setin jälkeläisten kallot.
18 Edom joutuu voittajan omaksi, Seir vihollisten käsiin. Israel tekee voimallisia tekoja,
19 Jaakobista polveutuu hallitsija, joka tuhoaa vihollisensa, vaikka he suojautuvat kaupunkeihin.
20 Kun Bileam näki amalekilaiset, hän lausui nämä sanat: -- Amalek on kansoista ensimmäinen, mutta se hävitetään ikiajoiksi.
21 Sitten Bileam näki keniläiset ja lausui nämä sanat: -- Järkkymätön on sinun asuinsijasi, kallioille on sinun pesäsi rakennettu.
22 Kuitenkin Kainin perii tuho; ei aikaakaan, niin Assur vie sinut vankeuteen.
23 Bileam lausui vielä nämä sanat: -- Voi, keitä ovat nuo, joiden laumat tulevat pohjoisesta,
24 nuo, jotka ovat lähteneet kittiläisten maasta? He kukistavat Assurin, he kukistavat Eberin, mutta heidätkin hävitetään ainiaaksi.
25 Sitten Bileam lähti paluumatkalle kohti kotiseutuaan, ja myös Balak lähti omalle taholleen.