1 Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.

2 Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.

3 Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.

4 Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.

5 Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.

6 Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.

7 Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.

8 Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.

9 S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.

10 Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.

11 Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.

12 Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.

13 Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.

14 Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.

15 Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.

16 Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.

17 Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,

18 Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.

19 Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.

20 Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?

21 Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.

22 Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?

1 ACUÉRDATE, oh Jehová, de lo que nos ha sucedido: Ve y mira nuestro oprobio.

2 Nuestra heredad se ha vuelto á extraños, Nuestras casas á forasteros.

3 Huérfanos somos sin padre, Nuestras madres como viudas.

4 Nuestra agua bebemos por dinero; Nuestra leña por precio compramos.

5 Persecución padecemos sobre nuestra cerviz: Nos cansamos, y no hay para nosotros reposo.

6 Al Egipcio y al Asirio dimos la mano, para saciarnos de pan.

7 Nuestros padres pecaron, y son muertos; Y nosotros llevamos sus castigos.

8 Siervos se enseñorearon de nosotros; No hubo quien de su mano nos librase.

9 Con peligro de nuestras vidas traíamos nuestro pan Delante del cuchillo del desierto.

10 Nuestra piel se ennegreció como un horno A causa del ardor del hambre.

11 Violaron á las mujeres en Sión, A las vírgenes en las ciudades de Judá.

12 A los príncipes colgaron por su mano; No respetaron el rostro de los viejos.

13 Llevaron los mozos á moler, Y los muchachos desfallecieron en la leña.

14 Los ancianos cesaron de la puerta, Los mancebos de sus canciones.

15 Cesó el gozo de nuestro corazón; Nuestro corro se tornó en luto.

16 Cayó la corona de nuestra cabeza: ­Ay ahora de nosotros! porque pecamos.

17 Por esto fué entristecido nuestro corazón, Por esto se entenebrecieron nuestro ojos:

18 Por el monte de Sión que está asolado; Zorras andan en él.

19 Mas tú, Jehová, permanecerás para siempre: Tu trono de generación en generación.

20 ¿Por qué te olvidarás para siempre de nosotros, Y nos dejarás por largos días?

21 Vuélvenos, oh Jehová, á ti, y nos volveremos: Renueva nuestros días como al principio.

22 Porque repeliendo nos has desechado; Te has airado contra nosotros en gran manera.