Publicidade

Marcos 3

1 I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.2 I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.3 I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku.4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli.5 A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.6 A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.7 Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,8 I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.9 I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli.10 Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy.11 A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží.12 A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.13 I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.14 I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati,15 A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:16 A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr,17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,)18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.20 A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.22 Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.27 Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.30 Nebo pravili: Že ducha nečistého má.31 Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.32 A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.33 Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?34 A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.35 Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.

1 Y OTRA vez entró en la sinagoga; y había allí un hombre que tenía una mano seca.2 Y le acechaban si en sábado le sanaría, para acusarle.3 Entonces dijo al hombre que tenía la mano seca: Levántate en medio.4 Y les dice: ¿Es lícito hacer bien en sábado, ó hacer mal? ¿salvar la vida, ó quitarla? Mas ellos callaban.5 Y mirándolos alrededor con enojo, condoleciéndose de la ceguedad de su corazón, dice al hombre: Extiende tu mano. Y la extendió, y su mano fué restituída sana.6 Entonces saliendo los Fariseos, tomaron consejo con los Herodianos contra él, para matarle.7 Mas Jesús se apartó á la mar con sus discípulos: y le siguió gran multitud de Galilea, y de Judea.8 Y de Jerusalem, y de Idumea, y de la otra parte del Jordán. Y los de alrededor de Tiro y de Sidón, grande multitud, oyendo cuán grandes cosas hacía, vinieron á él.9 Y dijo á sus discípulos que le estuviese siempre apercibida la barquilla, por causa del gentío, para que no le oprimiesen.10 Porque había sanado á muchos; de manera que caían sobre él cuantos tenían plagas, por tocarle.11 Y los espíritus inmundos, al verle, se postraban delante de él, y daban voces, diciendo: Tú eres el Hijo de Dios.12 Mas él les reñía mucho que no le manifestasen.13 Y subió al monte, y llamó á sí á los que él quiso; y vinieron á él.14 Y estableció doce, para que estuviesen con él, y para enviarlos á predicar.15 Y que tuviesen potestad de sanar enfermedades, y de echar fuera demonios:16 A Simón, al cual puso por nombre Pedro;17 Y á Jacobo, hijo de Zebedeo, y á Juan hermano de Jacobo; y les apellidó Boanerges, que es, Hijos del trueno;18 Y á Andrés, y á Felipe, y á Bartolomé, y á Mateo, y á Tomas, y á Jacobo hijo de Alfeo, y á Tadeo, y á Simón el Cananita,19 Y á Judas Iscariote, el que le entregó. Y vinieron á casa.20 Y agolpóse de nuevo la gente, de modo que ellos ni aun podían comer pan.21 Y como lo oyeron los suyos, vinieron para prenderle: porque decían: Está fuera de sí.22 Y los escribas que habían venido de Jerusalem, decían que tenía á Beelzebub, y que por el príncipe de los demonios echaba fuera los demonios.23 Y habiéndolos llamado, les decía en parábolas: ¿Cómo puede Satanás echar fuera á Satanás?24 Y si algún reino contra sí mismo fuere dividido, no puede permanecer el tal reino.25 Y si alguna casa fuere dividida contra sí misma, no puede permanecer la tal casa.26 Y si Satanás se levantare contra sí mismo, y fuere dividido, no puede permanecer; antes tiene fin.27 Nadie puede saquear las alhajas del valiente entrando en su casa, si antes no atare al valiente y entonces saqueará su casa.28 De cierto os digo que todos los pecados serán perdonados á los hijos de los hombres, y las blasfemias cualesquiera con que blasfemaren;29 Mas cualquiera que blasfemare contra el Espíritu Santo, no tiene jamás perdón, mas está expuesto á eterno juicio.30 Porque decían: Tiene espíritu inmundo.31 Vienen después sus hermanos y su madre, y estando fuera, enviaron á él llamándole.32 Y la gente estaba sentada alrededor de él, y le dijeron: He aquí, tu madre y tus hermanos te buscan fuera.33 Y él les respondió, diciendo: ¿Quién es mi madre y mis hermanos?34 Y mirando á los que estaban sentados alrededor de él, dijo: He aquí mi madre y hermanos.35 Porque cualquiera que hiciere la voluntad de Dios, éste es mi hermano, y mi hermana, y mi madre.

Veja também

Publicidade
Bíblia Online Bíblia Online

Bíblia Online • Versão: 2026-04-20_11-41-06-