1 Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi a líbiti se Bohu, v tom abyste se rozhojnili více.2 Víte zajisté, jaká přikázání vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.3 Tať jest zajisté vůle Boží, totiž posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,4 A aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v uctivosti,5 Ne v libosti tělesných žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;6 A aby žádný neutiskal ani oklamával v jakémkoli jednání bratra svého, protože mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám a osvědčili.7 Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.8 A protož kdo by pohrdal tímto, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i dal Ducha svého svatého nám.9 O lásce pak bratrské neníť potřebí psáti vám; nebo jste vy již tomu od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.10 A jistě činíte to ke všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom ještě více rozhojnili,11 A snažili se pokojni býti a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,12 Tak abyste slušně chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku.13 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.14 Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.15 Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.16 Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve.17 Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.18 A protož potěšujtež jedni druhých těmito slovy.

1 Quanto ao mais, irmãos, vos rogamos e exortamos no Senhor Jesus que, como aprendestes de nós de que maneira deveis andar e agradar a Deus, como estais fazendo, abundeis cada vez mais.2 Sabeis que preceitos vos demos da parte do Senhor Jesus.3 Pois esta é a vontade de Deus, a vossa santificação, que vos abstenhais da fornicação,4 que cada um de vós saiba possuir o seu vaso em santidade e honra,5 não na paixão da concupiscência, assim como fazem os gentios que não conhecem a Deus;6 e que ninguém transgrida e defraude nisto a seu irmão, porque o Senhor é vingador de todas estas coisas, como antes vo-lo dissemos e testificamos.7 Pois Deus não nos chamou para imundícia, mas em santificação.8 Assim quem repele isto, não repele ao homem, mas a Deus que vos dá o seu Espírito Santo.9 Acerca do amor fraternal não tendes necessidade de que se vos escreva, visto que vós mesmos estais instruídos por Deus em amar-vos uns aos outros;10 pois é certo que o fazeis para com todos os irmãos em toda a Macedônia. Mas vos exortamos, irmãos, a que nisto abundeis cada vez mais,11 e procureis viver sossegados, tratar dos vossos negócios e trabalhar com as vossas mãos, como vo-lo mandamos;12 a fim de que andeis dignamente para com os que estão de fora, e não tenhais necessidade de coisa alguma.13 Não queremos, porém, irmãos, que sejais ignorantes a respeito dos que dormem, para que não vos entristeçais, como fazem os demais que não têm esperança.14 Pois se cremos que Jesus morreu e ressurgiu, assim também Deus trará com Jesus os que nele dormem.15 Isto vos dizemos pela palavra do Senhor, que nós os que vivermos, os que formos deixados até a vinda do Senhor, de modo algum precederemos os que já dormem;16 porque o Senhor mesmo descerá do céu com grande brado, com voz de arcanjo e com trombeta de Deus, e os mortos em Cristo ressuscitarão primeiro.17 Então nós que estivermos vivos, e formos deixados, seremos arrebatados em nuvens juntamente com eles ao encontro do Senhor nos ares; e assim ficaremos sempre com o Senhor.18 Portanto consolai-vos uns aos outros com estas palavras.