1 V sedmi letech byl Joas, když počal kralovati, a čtyřidceti let kraloval v Jeruzalémě. Jméno pak matky jeho Sebia z Bersabé.2 A činil Joas to, což pravého bylo před očima Hospodinovýma po všecky dny kněze Joiady.3 Mezi tím vzal mu Joiada dvě ženě, i plodil syny i dcery.4 Potom pak uložil v srdci Joas, aby opravil dům Hospodinův.5 I shromáždil kněží a Levíty, a řekl jim: Vyjděte do měst Judských, a vybírejte ode všeho Izraele peníze, na opravu domu Boha vašeho na každý rok, vy pak pospěšte s tou věcí. Ale nepospíchali Levítové.6 Protož povolav král Joiady, předního kněze, řekl jemu: Proč nepřídržíš Levítů, aby snesli z Judstva a z Jeruzaléma sbírku Mojžíše služebníka Hospodinova a shromáždění všeho Izraele k stánku svědectví?7 Nebo Atalia bezbožná a synové její vlámali se do domu Božího, a všecky věci posvěcené domu Hospodinova obrátili na modly.8 A tak poručil král, aby udělali jednu truhlu, a postavili ji u brány domu Hospodinova vně.9 I dali provolati v Judstvu a v Jeruzalémě, aby snesli Hospodinu sbírku Mojžíše služebníka Božího, uloženou na Izraele na poušti.10 Tedy veselila se všecka knížata i všecken lid, a přinášejíce, metali do truhly, až se zpořádali.11 Bývalo pak to, že když přinášeli truhlu k úředníkům královským skrze ruce Levítů, (nebo když viděli, že mnoho jest peněz, tedy přicházel kanclíř královský a úředník nejvyššího kněze), aby vyprázdnili truhlu, potom ji zase donášeli a postavovali na místo její. A tak činívali den po dni, a sebrali peněz velmi mnoho.12 Kteréž vydával král a Joiada správcům nad dílem domu Hospodinova, a oni najímali kameníky a řemeslníky k opravování domu Hospodinova, ano i kováře a kotláře k utvrzení domu Hospodinova.13 Takž dělali dělníci, a spraveno jest dílo to skrze ruce jejich, tak že přivedli zase dům Boží k způsobu jeho, a upevnili jej.14 A když dokonali, přinesli před krále a Joiadu ostatek peněz. I dal nadělati z nich nádob do domu Hospodinova, nádob k službě a obětování, a kadidlnic, i jiných nádob zlatých a stříbrných. A tak obětovávali oběti zápalné v domě Hospodinově ustavičně, po všecky dny Joiadovy.15 Potom sstaral se Joiada, pln jsa dnů, a umřel. Ve stu a ve třidcíti letech byl, když umřel.16 I pochovali ho v městě Davidově s králi, proto že činil, což dobrého jest Izraelovi, Bohu i domu jeho.17 Po smrti pak Joiadově přišla knížata Judská, a padše, klaněli se králi. Tedy uposlechl jich král.18 Pročež opustivše dům Hospodina Boha otců svých, sloužili hájům a modlám. I rozhněval se Bůh na lid Judský a na Jeruzalém pro ten hřích jejich.19 I posílal k nim proroky, aby je zase obrátili k Hospodinu. Kteřížto svědčili jim, oni však neuposlechli.20 Nýbrž, když Duch Boží vzbudil Zachariáše syna Joiady kněze, (kterýž vystoupiv před lid, mluvil jim: Takto praví Bůh: Proč přestupujete přikázaní Hospodinova? Nepovedeť se vám šťastně. Proto že jste opustili Hospodina, i on také opustí vás);21 Oni spikše se proti němu, ukamenovali jej z rozkazu králova v síni domu Hospodinova.22 (Aniž se rozpomenul Joas král na milosrdenství, kteréž byl učinil jemu Joiada otec jeho, ale zamordoval syna jeho.) Kterýž když umíral, řekl: Nechť popatří Hospodin, a vyhledá to.23 I stalo se po roce, vytáhlo proti němu vojsko Syrské a přitáhlo proti Judovi a Jeruzalému, a vyhladili z lidu všecka knížata jejich, a všecky loupeže jich poslali králi Damašskému.24 Nebo ač v malém počtu lidu bylo přitáhlo vojsko Syrské, však Hospodin dal v ruku jejich vojsko velmi veliké, proto že opustili Hospodina Boha otců svých. Ano i samého Joasa trápili.25 A jakž ti odešli od něho, (opustivše jej v těžkých nemocech), spikli se proti němu služebníci jeho pro krev synů Joiady kněze, a zamordovali jej na loži jeho. I umřel. Tedy pochovali jej v městě Davidově, ale nepochovali ho v hrobích královských.26 A tito jsou, kteříž se spikli proti němu: Zabad syn Simaty Ammonitského, a Jozabad syn Simrity Moábského.27 O synech pak jeho, a o veliké dani od něho uložené, i o stavení domu Božího, to vše sepsáno jest v knize královské. Kraloval pak Amaziáš syn jeho místo něho.

1 Tinha Joás sete anos quando começou a reinar, e reinou quarenta anos em Jerusalém. Sua mãe chamava-se Zíbia de Berseba.2 Joás fez o que era reto aos olhos de Jeová todos os dias do sacerdote Joiada.3 Tomou-lhe Joiada duas mulheres, das quais teve filhos e filhas.4 Depois disto resolveu Joás restaurar a casa de Jeová.5 Congregou os sacerdotes e os levitas e disse-lhes: Saí pelas cidades de Judá, e levantai de todo o Israel dinheiro para reparardes a casa de vosso Deus de ano em ano, e fazei isto depressa. Contudo os levitas não o fizeram depressa.6 O rei mandou chamar o sacerdote Joiada, e perguntou-lhe: Por que não tens obrigado os levitas a trazerem de Judá e de Jerusalém o imposto que Moisés, servo de Jeová, pôs sobre a congregação de Israel, para a tenda do testemunho?7 Pois os filhos de Atália, essa mulher ímpia, tinham arruinado a casa de Deus; e usaram todas as coisas sagradas da casa de Jeová no serviço dos Baalins.8 Mandou o rei, e fizeram um cofre, e puseram-no do lado de fora à porta da casa de Jeová.9 Publicou-se em Judá e em Jerusalém que trouxessem para Jeová o imposto que Moisés, servo de Deus, tinha lançado sobre Israel no deserto.10 Regozijaram-se todos os príncipes e todo o povo, e trouxeram o imposto e o lançaram no cofre, até ficar cheio.11 Quando o cofre era levado para o rei examiná-lo por meio dos levitas, na ocasião em que estes viam que havia muito dinheiro, vinham o escrivão do rei e o deputado do sumo sacerdote e esvaziavam o cofre e, tomando-o, tornaram a levá-lo para o seu lugar. Assim faziam dia após dia, e ajuntaram dinheiro em abundância.12 O rei e Joiada deram-no aos que estavam encarregados do serviço da casa de Jeová, os quais alugaram pedreiros e carpinteiros para restaurarem a casa de Jeová, bem como os que trabalhavam em ferro e em bronze para repararem a casa de Jeová.13 Assim trabalhavam os oficiais, e por eles a obra era levada à perfeição, e restituíram a casa de Deus ao seu estado, e a consolidaram.14 Tendo eles acabado a obra, trouxeram ao rei e ao Joiada o resto do dinheiro, de que se fizeram vasos para a casa de Jeová, vasos para se usar no ministério e nas ofertas, e colheres, e vasos de ouro e de prata. Ofereceram holocaustos continuamente na casa de Jeová durante todos os dias de Joiada.15 Joiada, porém, envelheceu e, cheio de dias, morreu. Tinha ele cento e trinta anos quando morreu.16 Sepultaram-no com os reis na cidade de Davi, porque tinha feito o bem em Israel, e para com Deus e sua casa.17 Ora depois da morte de Joiada, vieram os príncipes de Judá, e prostraram-se diante do rei. Então o rei lhes deu ouvidos.18 Abandonaram a casa de Jeová, Deus de seus pais, e serviram aos aserins e os ídolos; e por esta sua culpa veio grande ira sobre Judá e sobre Jerusalém.19 Contudo Jeová lhes enviou profetas para os reconduzir a si; estes protestaram contra eles, que não lhes quiseram, porém, dar ouvidos.20 O espírito de Deus apoderou-se de Zacarias, filho do sacerdote Joiada, que se pôs em pé acima do povo, e lhe disse: Assim diz Deus: Por que transgredis vós os mandamentos de Jeová, de modo que não possais prosperar? porque abandonastes a Jeová, ele também vos abandonará.21 Conspiraram contra ele, e por ordem do rei o apedrejaram no átrio da casa de Jeová.22 Assim o rei Joás não se lembrou da bondade que Joiada, pai de Zacarias, lhe mostrara, mas matou-lhe o filho. Este quando expirava, disse: Veja-o Jeová, e o retribua.23 Decorrido o ano, subiu contra ele o exército dos siros; e vindo a Judá e a Jerusalém, destruíram dentre o povo a todos os seus príncipes, cujo despojo remeteram todo ao rei de Damasco.24 Veio o exército dos siros composto de poucos homens; mas Jeová entregou-lhes nas mãos um exército mui grande, porque tinham deixado a Jeová, Deus de seus pais. Assim executaram juízos sobre Joás.25 Quando os siros se retiraram dele (pois o deixaram muito doente), conspiraram contra ele os seus servos por causa do sangue dos filhos do sacerdote Joiada, e o mataram no seu leito, e ele morreu. Sepultaram-no na cidade de Davi, porém não o sepultaram nos sepulcros dos reis.26 Estes são os que conspiraram contra ele: Zebade, filho de Simeate amonita, e Jozabade, filho de Sinrete moabita.27 Ora quanto a seus filhos, e ao número das profecias de que foi objeto, e à restauração da casa de Deus, eis que estão escritos no comentário do livro dos reis. Em seu lugar reinou seu filho Amazias.