1 Toho času řekl mi Hospodin: Vyhlaď sobě dvě dsky kamenné, podobné prvním, a vstup ke mně na horu, a udělej sobě truhlu dřevěnou.2 I napíši na dskách těch slova, kteráž byla na dskách prvních, kteréž jsi rozrazil, a vložíš je do té truhly.3 Tedy udělal jsem truhlu z dříví setim, a vyhladiv dvě dsky kamenné, podobné prvním, vstoupil jsem na horu, nesa ty dvě dsky v rukou svých.4 I napsal na těch dskách, tak jakž prvé byl napsal, deset slov, kteráž mluvil k vám Hospodin na hoře z prostředku ohně v den shromáždění onoho, a dal je Hospodin mně.5 A obrátiv se, sstoupil jsem s hory té, a vložil jsem ty dsky do truhly, kterouž jsem byl udělal, a byly tam, jakož mi přikázal Hospodin.6 Synové pak Izraelští hnuli se z Beerot synů Jakan do Moserah. Tam umřel Aron, a tu jest pochován; i konal úřad kněžský na místě jeho Eleazar, syn jeho.7 Odtud táhli do Gadgad, a z Gadgad do Jotbata, do země vod tekutých.8 Toho času oddělil Hospodin pokolení Léví, aby nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a aby stáli před Hospodinem k službě jemu, a k dobrořečení ve jménu jeho až do dnešního dne.9 Pročež nemělo pokolení Léví dílu a dědictví s bratřími svými, nebo Hospodin jest dědictví jeho, jakož mluvil k němu Hospodin Bůh tvůj.10 Já pak zůstal jsem na té hoře jako dnů prvních, čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž, a nechtěl shladiti tebe.11 Potom řekl mi Hospodin: Vstaň, jdi, předcházeje lid, aby vešli a vládli zemí, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že jim ji dám.12 Nyní tedy, Izraeli, čeho žádá Hospodin Bůh tvůj od tebe? Jediné abys se bál Hospodina Boha svého, a chodil po všech cestách jeho, a abys miloval ho, a sloužil Hospodinu Bohu svému v celém srdci svém, a ve vší duši své,13 Ostříhaje přikázaní Hospodinových a ustanovení jeho, kteráž já přikazuji tobě dnes k tvému dobrému.14 Aj, Hospodina Boha tvého jest nebe i nebesa nebes, země a všecky věci, kteréž jsou na ní.15 Však toliko v otcích tvých zalíbilo se Hospodinu, aby je zamiloval, a vyvolil símě jejich po nich, vás totiž ze všech národů, jakož dnes vidíš.16 Protož obřežtež neobřízku srdce svého, a šíje své nezatvrzujte více.17 Nebo Hospodin Bůh váš, on jest Bůh bohů, a Pán pánů, Bůh silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž nepřijímá osoby, ani béře darů,18 Čině soud sirotku a vdově, miluje také příchozího, dávaje mu chléb a oděv.19 Protož milujte hostě, nebo jste byli hosté v zemi Egyptské.20 Hospodina Boha svého báti se budeš, jemu sloužiti, a jeho se přídržeti, a ve jménu jeho přisahati budeš.21 Onť jest chvála tvá, a onť jest Bůh tvůj, kterýž učinil s tebou tyto veliké a hrozné věci, kteréž viděly oči tvé.22 V sedmdesáti dušech sstoupili otcové tvoji do Egypta, nyní pak rozmnožil tě Hospodin Bůh tvůj, abys byl v množství jako hvězdy nebeské.

1 Naquele tempo disse-me Jeová: Corta-te duas tábuas de pedra, como as primeiras, e sobe a mim o monte, e faze-te uma arca de madeira.2 Escreverei nas tábuas as palavras que estavam nas primeiras tábuas que quebraste, e pô-las-ás na arca.3 Fiz, pois, uma arca de madeira de acácia, cortei duas tábuas de pedra como as primeiras, e subi o monte, tendo eu as duas tábuas na mão.4 Escreveu nas tábuas, conforme a primeira escritura, os dez mandamentos, que Jeová vos falou no monte do meio do fogo no dia da assembléia; e Jeová mas deu a mim.5 Virei-me e desci o monte e pus as tábuas na arca que tinha feito; e ali estão, como Jeová me ordenou.6 (Os filhos de Israel partiram de Beerote-Bene-Jaacã para Moserá. Ali morreu Arão, e ali foi sepultado; e Eleazar, seu filho, era sacerdote no lugar dele.7 Dali partiram para Gudgodá; e de Gudgodá para Jotbatá, terra de torrentes de água.8 Por esse tempo Jeová separou a tribo de Levi, para levar a arca da aliança de Jeová, para estar diante de Jeová a fim de o servir, e de lançar a bênção em seu nome até este dia.9 Pelo que Levi não tem parte nem herança com seus irmãos; Jeová é a sua herança, assim como Jeová teu Deus lhe falou).10 Fiquei no monte, como dantes, quarenta dias e quarenta noites; ouviu-me Jeová ainda esta vez: Jeová não te quis destruir.11 Disse-me Jeová: Levanta-te, põe-te a caminho adiante do povo; entrarão e possuirão a terra que prometi com juramento a seus pais que lhes daria.12 Agora ó Israel, que é que Jeová teu Deus te pede, senão que temas a Jeová teu Deus, que andes nos seus caminhos, e o ames, e sirvas a Jeová teu Deus de todo o teu coração e de toda a tua alma,13 que guardes os mandamentos de Jeová e os seus estatutos, que eu hoje te ordeno para o teu bem?14 Eis que a Jeová teu Deus pertencem o céu, e o céu dos céus, a terra e tudo o que nela há.15 Tão-somente Jeová teve afeição a teus pais para os amar, e escolheu a sua semente depois deles, isto é, a vós, acima de todos os povos, como hoje se vê.16 Circuncidai, pois, o prepúcio do vosso coração, e não mais sejais de cerviz dura.17 Porque Jeová vosso Deus é o Deus dos deuses e o Senhor dos senhores, o Deus grande, poderoso e terrível, que não se deixa levar de respeitos humanos, nem recebe peitas;18 que executa o julgamento do órfão e da viúva, e ama ao estrangeiro, dando-lhe pão e vestido.19 Amai, portanto, ao estrangeiro; porque fostes estrangeiros na terra do Egito.20 A Jeová teu Deus temerás; a ele servirás, e a ele te unirás, e pelo seu nome jurarás.21 Ele é o teu louvor, e o teu Deus; que fez a teu favor estas grandes e terríveis coisas que os teus olhos viram.22 Com setenta pessoas desceram teus pais ao Egito; e agora Jeová teu Deus te fez em número como as estrelas.