1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi v zemi Egyptské, řka:2 Tento měsíc počátek měsíců vám bude; první vám bude mezi měsíci ročními.3 Mluvte ke všemu shromáždění Izraelskému, řkouce: Desátého dne měsíce tohoto vezmete sobě jeden každý beránka po čeledech, beránka na každý dům.4 Byl-li by pak dům tak malý, že by s beránka býti nemohl, přivezme souseda svého, kterýž jest blízký domu jeho, podlé počtu duší; jeden každý počte tolik osob, kolikž by jich snísti mohlo beránka.5 Beránka bez vady, samce ročního míti budete, kteréhož z ovcí aneb z koz vezmete.6 A chovati ho budete až do čtrnáctého dne měsíce tohoto; a zabije ho všecko množství shromáždění Izraelského k večerou.7 A vezmouce krve, pomaží obou veřejí a nade dveřmi u domů, v nichž jej jísti budou.8 I budou jísti noci té maso pečené ohněm, s chleby přesnými; s bylinami hořkými jísti jej budou.9 Nebudete jísti z něho nic surového ani v vodě vařeného, ale pečené ohněm, s hlavou jeho i s nohami a droby.10 Nezanecháte z něho ničehož do jitra; pakli by co pozůstalo z něho až do jitra, ohněm spálíte.11 Takto jej pak jísti budete: Bedra svá přepásaná míti budete, obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jísti budete s chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo.12 V tu noc zajisté půjdu po zemi Egyptské, a budu bíti všecko prvorozené v zemi Egyptské, od člověka až do hovada, a nade všemi bohy Egyptskými učiním soud: Já Hospodin.13 Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když bíti budu prvorozené v zemi Egyptské.14 A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete.15 Za sedm dní přesné chleby jísti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele.16 A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.17 A ostříhati budete přesnic, nebo v ten den vyvedl jsem vojska vaše z země Egyptské; protož zachovávati budete den ten po rodech svých právem věčným.18 Prvního měsíce, čtrnáctého dne téhož měsíce, u večer jísti budete chleby přesné, až do dne jedenmecítmého téhož měsíce k večerou.19 Za sedm dní nebude nalezeno kvasu v domích vašich; nebo kdo by koli jedl něco kvašeného, vyhlazena bude duše ta z shromáždění Izraelského, tak příchozí jako zrozený v zemi.20 Nic kvašeného jísti nebudete, ale ve všech příbytcích vašich jísti budete chleby přesné.21 Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze.22 Vezmete také svazček yzopu, a omočíte v krvi, kteráž bude v medenici, a pomažete nade dveřmi a na obou veřejích tou krví, kteráž bude v nádobě; z vás pak žádný nevycházej ze dveří domu svého až do jitra.23 Neboť půjde Hospodin, aby bil Egypt, a kde uzří krev nade dveřmi a na obou veřejích, přeskočí Hospodin ty dvéře, aniž dopustí zhoubci vjíti do domů vašich k hubení.24 Protož ostříhati budete věci této za ustanovení tobě i synům tvým až na věky.25 A když vejdete do země, kterouž dá Hospodin vám, jakž zaslíbil, zachovávati budete službu tuto.26 Když by pak řekli vám synové vaši: Jaká jest to služba vaše?27 Tedy díte: Obět Fáze toto jest Hospodinu, kterýž pominul domů synů Izraelských v Egyptě, když bil Egypt, domy pak naše vysvobodil. A lid sklonivše hlavy, poklonu učinili.28 A rozšedše se synové Izraelští, učinili, jakž byl Hospodin přikázal Mojžíšovi a Aronovi; tak a nejinak učinili.29 Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko prvorozené hovad.30 Tedy vstal Farao noci té, a všickni služebníci jeho i všickni Egyptští, a vzešel křik veliký v Egyptě; nebo žádného nebylo domu, v němž by nebylo něčeho mrtvého.31 A povolav Mojžíše a Arona v noci, řekl: Vstaňte, vyjděte z prostředku lidu mého, i vy i synové Izraelští, a odejdouce, služte Hospodinu, jakž jste mluvili.32 Ovce také vaše i voly vaše vezměte, jakž jste žádali, a jděte; a dejte mi také požehnání.33 I nutkali Egyptští lid, aby co nejrychleji vyšli z země; nebo pravili: Všickni již teď zemřeme.34 Protož vzal lid těsto své, prvé než zkysalo, obaliv je v šaty své, na ramena svá.35 Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů.36 A Hospodin dal milost lidu před očima Egyptských, tak že půjčovali jim. I obloupili Egyptské.37 Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí.38 Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka velmi mnoho.39 I napekli z těsta, kteréž vynesli z Egypta, koláčů nekvašených; nebo ještě bylo nezkynulo, proto že vypuzeni byli z Egypta, a nemohli prodlévati, a ani pokrmů na cestu nepřipravili sobě.40 Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let.41 A když se vyplnilo čtyři sta a třidceti let, právě toho dne vyšla všecka vojska Hospodinova z země Egyptské.42 Noc tato pilně ostříhána býti má Hospodinu, v níž vyvedl je z země Egyptské; tať tedy noc Hospodinova ostříhána bude ode všech synů Izraelských po národech jejich.43 I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Tentoť bude řád při slavnosti Fáze: Žádný cizozemec nebude jísti z něho.44 Každý pak služebník váš za stříbro koupený, když by obřezán byl, teprv jísti bude z něho.45 Příchozí a nájemník nebude jísti z něho.46 V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete.47 Všecko shromáždění Izraelské tak s ním učiní.48 Jestliže by pak cizozemec bydlil s tebou pohostinu, a slaviti by chtěl Fáze Hospodinu, prvé obřezán bude každý pohlaví mužského; a tehdy přistoupí k slavení jeho, a bude jako tu v zemi zrozený; žádný pak neobřezaný nebude jísti z něho.49 Jednostejné právo bude tu zrodilému a příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed vás.50 Tedy učinili všickni synové Izraelští, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi a Aronovi; tak učinili.51 A tak stalo se právě toho dne, že vyvedl Hospodin syny Izraelské z země Egyptské s vojsky jejich.

1 Disse Jeová a Moisés e Arão na terra do Egito:2 Este mês será para vós o princípio dos meses; este vos será o primeiro dos meses do ano.3 Falai a toda a congregação de Israel: Ao décimo dia deste mês tomarão para si um cordeiro cada um, segundo as casas de seus pais, um cordeiro para cada família.4 Se a família for pequena demais para um cordeiro, então o tomará ele e o seu vizinho mais próximo segundo o número das almas; conforme o comer de cada um, calculareis quantos bastem para o cordeiro.5 O cordeiro, ou o cabrito, será sem defeito, macho de um ano; haveis de tomá-lo das ovelhas ou das cabras;6 e o guardareis até o décimo quarto dia deste mês. Toda a assembléia da congregação de Israel o matará à tardinha.7 Tomarão do sangue e pô-lo-ão sobre as duas umbreiras e sobre a verga das portas, nas casas em que o comerão.8 Naquela noite comerão a carne assada no fogo, e pães asmos; com ervas amargas o comerão.9 Não comereis dele cru, nem cozido em água, senão assado no fogo; comereis a sua cabeça com as suas pernas e com a sua fressura.10 Nada deixareis dele até pela manhã; porém o que dele ficar até pela manhã queimá-lo-eis no fogo.11 Desta maneira o comereis: tendo os vossos lombos cingidos, os vossos sapatos nos pés e o vosso cajado nas mãos; comê-la-eis à pressa. É a Páscoa de Jeová.12 Porque naquela noite passarei pela terra do Egito, e ferirei na terra do Egito todos os primogênitos, tanto homens como animais; sobre todos os deuses do Egito executarei juízos: eu sou Jeová.13 O sangue vos será por sinal nas casas em que estiverdes: quando eu vir o sangue, passarei por vós, e não haverá entre vós praga para vos destruir, quando eu ferir a terra do Egito.14 Este dia vos será por memorial, e o celebrareis como uma festa por estatuto perpétuo.15 Sete dias comereis pães asmos. Logo ao primeiro dia tirareis das vossas casas o fermento, pois todo o que comer pão levedado desde o primeiro dia até o sétimo, será cortada de Israel aquela alma.16 Ao primeiro dia haverá para vós uma santa convocação; e ao sétimo dia uma santa convocação; nestes dias não se fará nenhuma espécie de trabalho, exceto o que diz respeito ao comer, somente isso poderá ser feito por vós.17 Guardareis a festa dos pães asmos, porque nesse mesmo dia fiz sair os vossos exércitos da terra do Egito; portanto observareis este dia de geração em geração por estatuto perpétuo.18 No primeiro mês, aos quatorze dias do mês, à tarde, comereis pães asmos, até os vinte e um dias do mês à tarde.19 Por sete dias não se achará fermento nas vossas casas; pois todo o que comer pão levedado será cortado da congregação de Israel, quer seja ele peregrino, quer seja natural da terra.20 Nenhuma coisa levedada comereis; em todas as vossas habitações comereis pães asmos.21 Chamou Moisés todos os anciãos de Israel e disse-lhes: Tirai do rebanho e tomai-vos cordeiros segundo as vossas famílias e matai a Páscoa.22 Tomareis um molho de hissopo, ensopá-lo-eis no sangue que estiver na bacia, e marcareis a verga e as duas umbreiras com o sangue que estiver na bacia. Nenhum de vós sairá da porta da sua casa até pela manhã.23 Pois Jeová passará para ferir os egípcios; quando vir o sangue sobre a verga e sobre as duas umbreiras, passará Jeová por aquela casa e não permitirá entrar o destruidor nas vossas casas para vos ferir.24 Guardareis isto por estatuto para vós e para vossos filhos para sempre.25 Quando tiverdes entrado na terra que Jeová vos há de dar, como tem prometido, observareis este serviço.26 Quando vossos filhos vos perguntarem: Que quereis dizer com este rito?27 respondereis: É o sacrifício da Páscoa de Jeová que passou as casas dos filhos de Israel no Egito, quando feriu aos egípcios e livrou as nossas casas. Então o povo, prostrando-se por terra, adorou.28 Foram-se os filhos de Israel, e assim fizeram; como Jeová ordenara a Moisés e a Arão, assim fizeram.29 Aconteceu que à meia-noite feriu Jeová a todos os primogênitos na terra do Egito, desde o primogênito de Faraó que se assentava no seu trono até o primogênito do cativo que estava na enxovia; e todos os primogênitos dos animais.30 Levantou-se Faraó de noite, ele, todos os seus servos e todos os egípcios; e fez-se um grande clamor no Egito, pois não havia casa sem algum morto.31 Então mandou chamar a Moisés e a Arão de noite e disse: Levantai-vos, saí do meio do meu povo, tanto vós como os filhos de Israel; ide, servi a Jeová como tendes dito.32 Levai convosco os vossos rebanhos e os vossos gados, como tendes dito, e ide-vos embora; abençoai-me também a mim.33 Os egípcios apertavam o povo, para o lançarem fora da terra à pressa, pois diziam: Todos nós somos mortos.34 O povo tomou a sua massa antes que fosse ela levedada, sendo as suas amassadeiras atadas em seus vestidos sobre os seus ombros.35 Fizeram também os filhos de Israel segundo as palavras de Moisés: pediram aos egípcios jóias de prata, e jóias de ouro, e vestidos.36 Jeová deu ao povo graça aos olhos dos egípcios, de maneira que estes deram ao povo o que pedia. E despojaram aos egípcios.37 Viajaram os filhos de Israel de Ramessés a Sucote, sendo perto de seiscentos mil homens de pé, sem contar as crianças.38 Subiu com eles uma grande mistura de gente; também rebanhos e gados, muitíssimas cabeças.39 Cozeram bolos asmos da massa que levaram do Egito; pois ela não se tinha levedado, porque foram lançados fora do Egito. Não puderam deter-se, nem haviam preparado para si alguma comida.40 Ora o tempo que os filhos de Israel moraram no Egito foi de quatrocentos e trinta anos.41 Ao fim dos quatrocentos e trinta anos, nesse mesmo dia aconteceu que todos os exércitos de Jeová saíram da terra do Egito.42 É uma noite mui digna de se observar a Jeová, porque os tirou da terra do Egito; esta é aquela noite de Jeová, mui digna de se observar por todos os filhos de Israel nas suas gerações.43 Disse Jeová a Moisés e a Arão: Esta é a ordenança da Páscoa: nenhum estrangeiro comerá dela;44 porém todo o escravo comprado por dinheiro, depois que o tiveres circuncidado, comerá dela.45 O forasteiro e o mercenário não comerão dela.46 O cordeiro há de ser comido numa só casa; da sua carne não levareis nada fora da casa, nem lhe quebrareis osso algum.47 Toda a congregação de Israel a observará.48 Quando um estrangeiro peregrinar entre vós e quiser guardar a Páscoa a Jeová, circuncidem-se todos os seus machos, então se chegará e a observará. Será como o natural da terra, porém nenhum incircunciso comerá dela.49 Haverá uma mesma lei para o natural e o estrangeiro que peregrina entre vós.50 Assim fizeram todos os filhos de Israel; como Jeová ordenara a Moisés e a Arão, assim fizeram.51 Naquele mesmo dia tirou Jeová os filhos de Israel da terra do Egito por suas turmas.