1 Pavel, služebník Boží, apoštol pak Ježíše Krista, podle víry vyvolených Božích a známosti pravdy, kteráž jest podle zbožnosti,2 K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, jenž nikdy neklamá, Bůh, zjevil pak časy svými,3 Totiž to slovo své, skrze kázání mně svěřené, podle zřízení Spasitele našeho Boha, Titovi, vlastnímu synu u víře obecné:4 Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Pána Jezukrista Spasitele našeho.5 Z té příčiny zanechal jsem tebe v Krétě, abys to, čehož tam ještě potřebí, spravil a ustanovil po městech starší, jakož i já při tobě jsem zřídil:6 Jest-li kdo bez úhony, jedné manželky muž, dítky maje věřící, na kteréž by nemohlo touženo býti, že by byli bujní, anebo nepoddaní.7 Neboť biskup má býti bez úhony, jako Boží šafář, ne svémyslný, ne hněvivý, ne pijan vína, ne bijce, ne žádostivý mrzkého zisku,8 Ale přívětivý k hostem, dobrotivý, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý,9 Pilně se přídržící věrné řeči v učení Božím, aby mohl i napomínati učením zdravým, i ty, kteříž odpírají, přemáhati.10 Neboť jsou mnozí nepoddaní, marnomluvní, i svůdcové myslí lidských, zvláště ti, jenž jsou z obřízky.11 Jimž musejí ústa zacpána býti; kteříž celé domy převracejí, učíce neslušným věcem, pro mrzký zisk.12 Řekl jeden z nich, vlastní jejich prorok, že Kretenští jsou vždycky lháři, zlá hovada, břicha lenivá.13 Svědectví to pravé jest. A protož tresciž je přísně, ať jsou zdraví u víře,14 Nešetříce Židovských básní, a přikázání lidí těch, jenž se odvracují od pravdy.15 Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí.16 Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají, ohavní jsouce, a nepoddaní, a ke všelikému skutku dobrému nehodní.

1 Paulo, servo de Deus, apóstolo de Jesus Cristo segundo a fé dos escolhidos de Deus e o pleno conhecimento da verdade que é segundo a piedade,2 na esperança da vida eterna, que o Deus, que não pode mentir, prometeu antes dos tempos eternos,3 mas em seus tempos manifestou a sua palavra pela pregação que me foi confiada segundo o preceito de Deus nosso Salvador,4 a Tito, meu verdadeiro filho segundo a fé que nos é comum: Graças da parte de Deus Pai e da de Cristo Jesus nosso Salvador.5 Por esta causa te deixei em Creta, a fim de que regulasses o que ainda faltava, e que estabelecesses presbíteros em cada cidade, assim como eu te ordenei;6 se alguém é inculpável, marido de uma só mulher, tendo filhos crentes que não são acusados de dissolução nem são insubordinados.7 Pois é necessário que o bispo seja inculpável, como despenseiro de Deus, que não seja obstinado, nem irascível, nem dado ao vinho, nem espancador, nem amigo de sórdidas ganâncias,8 mas que seja hospitaleiro, amigo do bem, circunspecto, justo, que se governe a si mesmo,9 sempre mantendo a palavra fiel que é segundo a doutrina, a fim de poder exortar na sã doutrina e convencer aos que contradizem.10 Pois há muitos insubordinados, loquazes e impostores, principalmente entre os que são da circuncisão,11 aos quais é preciso tapar-lhes a boca; porque pervertem famílias inteiras, ensinando o que não convém, por torpe ganho.12 Um dentre eles, próprio profeta seu, disse: Cretenses são sempre mentirosos, más bestas, glutões preguiçosos.13 Este testemunho é verdadeiro. Por essa razão repreende-os asperamente, para que sejam sãos na fé,14 e não dêem ouvidos a fábulas judaicas, nem a mandamentos de homens que se desviam da verdade.15 Tudo é puro para os que são puros, mas para os corrompidos e incrédulos não há nada puro; pelo contrário tanto a sua mente como a sua consciência são contaminadas.16 Confessam que conhecem a Deus, mas pelas suas obras o negam, sendo abomináveis, desobedientes e réprobos para toda a boa obra.