1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,2 (Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)3 Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo,8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní,9 Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní,10 Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce.11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.12 Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich.13 O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy.14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím?16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
1 Na qualidade de colaboradores seus, exortamo-vos a que não recebais a graça de Deus em vão.2 Pois ele diz: Eu te ouvi no tempo favorável e te ajudei no dia da salvação {Is 49,8}. Agora é o tempo favorável, agora é o dia da salvação.3 A ninguém damos qualquer motivo de escândalo, para que o nosso ministério não seja criticado.4 Mas em todas as coisas nos apresentamos como ministros de Deus, por uma grande constância nas tribulações, nas misérias, nas angústias,5 nos açoites, nos cárceres, nos tumultos populares, nos trabalhos, nas vigílias, nas privações;6 pela pureza, pela ciência, pela longanimidade, pela bondade, pelo Espírito Santo, por uma caridade sincera,7 pela palavra da verdade, pelo poder de Deus; pelas armas da justiça ofensivas e defensivas,8 através da honra e da desonra, da boa e da má fama.9 Tidos por impostores, somos, no entanto, sinceros; por desconhecidos, somos bem conhecidos; por agonizantes, estamos com vida; por condenados e, no entanto, estamos livres da morte.10 Somos julgados tristes, nós que estamos sempre contentes; indigentes, porém enriquecendo a muitos; sem posses, nós que tudo possuímos!11 Ó coríntios, acabamos de vos falar com toda a franqueza. O nosso coração está todo ele aberto.12 Não é estreito o lugar que nele ocupais. Estreito, isso sim, é vosso íntimo.13 Correspondei-me com igual ternura. Falo como a meus filhos: também vós outros abri largamente os vossos corações.14 Não vos prendais ao mesmo jugo com os infiéis. Que união pode haver entre a justiça e a iniqüidade? Ou que comunidade entre a luz e as trevas?15 Que compatibilidade pode haver entre Cristo e Belial? Ou que acordo entre o fiel e o infiel?16 Como conciliar o templo de Deus e os ídolos? Porque somos o templo de Deus vivo, como o próprio Deus disse: Eu habitarei e andarei entre eles, e serei o seu Deus e eles serão o meu povo {Lv 26,11s}.17 Portanto, saí do meio deles e separai-vos, diz o Senhor. Não toqueis no que é impuro, e vos receberei.18 Serei para vós um Pai e vós sereis para mim filhos e filhas, diz o Senhor todo-poderoso {Is 52,11; Jr 31,9}.