1 Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,
2 Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
3 Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.
4 K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,
5 I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
6 A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.
7 Vám tedy věřícím jest drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,
8 Totiž těm, jenž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.
9 Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
10 Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství.
11 Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
12 Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
13 Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,
14 Buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících.
15 Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých lidí z neznámosti vám utrhajících.
16 Buďtež jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.
17 Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.
18 Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.
19 Neb toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.
20 Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.
21 Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho.
22 Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
23 Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel křivdy tomu, jenž spravedlivě soudí.
24 Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.
25 Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich.
1 Having put aside, then, all evil, and all guile, and hypocrisies, and envyings, and all evil speakings,
2 as new-born babes the word`s pure milk desire ye, that in it ye may grow,
3 if so be ye did taste that the Lord [is] gracious,
4 to whom coming -- a living stone -- by men, indeed, having been disapproved of, but with God choice, precious,
5 and ye yourselves, as living stones, are built up, a spiritual house, a holy priesthood, to offer up spiritual sacrifices acceptable to God through Jesus Christ.
6 Wherefore, also, it is contained in the Writing: `Lo, I lay in Zion a chief corner-stone, choice, precious, and he who is believing on him may not be put to shame;`
7 to you, then, who are believing [is] the preciousness; and to the unbelieving, a stone that the builders disapproved of, this one did become for the head of a corner,
8 and a stone of stumbling and a rock of offence -- who are stumbling at the word, being unbelieving, -- to which also they were set;
9 and ye [are] a choice race, a royal priesthood, a holy nation, a people acquired, that the excellences ye may shew forth of Him who out of darkness did call you to His wondrous light;
10 who [were] once not a people, and [are] now the people of God; who had not found kindness, and now have found kindness.
11 Beloved, I call upon [you], as strangers and sojourners, to keep from the fleshly desires, that war against the soul,
12 having your behaviour among the nations right, that in that which they speak against you as evil-doers, of the good works having beheld, they may glorify God in a day of inspection.
13 Be subject, then, to every human creation, because of the Lord, whether to a king, as the highest,
14 whether to governors, as to those sent through him, for punishment, indeed, of evil-doers, and a praise of those doing good;
15 because, so is the will of God, doing good, to put to silence the ignorance of the foolish men;
16 as free, and not having the freedom as the cloak of the evil, but as servants of God;
17 to all give ye honour; the brotherhood love ye; God fear ye; the king honour ye.
18 The domestics! be subjecting yourselves in all fear to the masters, not only to the good and gentle, but also to the cross;
19 for this [is] gracious, if because of conscience toward God any one doth endure sorrows, suffering unrighteously;
20 for what renown [is it], if sinning and being buffeted, ye do endure [it]? but if, doing good and suffering [for it], ye do endure, this [is] gracious with God,
21 for to this ye were called, because Christ also did suffer for you, leaving to you an example, that ye may follow his steps,
22 who did not commit sin, nor was guile found in his mouth,
23 who being reviled -- was not reviling again, suffering -- was not threatening, and was committing himself to Him who is judging righteously,
24 who our sins himself did bear in his body, upon the tree, that to the sins having died, to the righteousness we may live; by whose stripes ye were healed,
25 for ye were as sheep going astray, but ye turned back now to the shepherd and overseer of your souls.