1 Aj, v spravedlnosti kralovati bude král, a knížata v soudu panovati budou.
2 Nebo bude muž ten jako skrýše před větrem, a schrana před přívalem, jako potokové vod na místě suchém, jako stín skály veliké v zemi vyprahlé.
3 A oči vidoucích nebudou blíkati, a uši slyšících pozorovati budou.
4 Pročež srdce bláznů nabude umění, a jazyk zajikavých prostranně a světle mluviti bude.
5 Nebudeť více nazýván nešlechetný šlechetným, a skrbný nebude slouti štědrým.
6 Proto že nešlechetný o nešlechetnosti mluví, a srdce jeho skládá nepravost, jak by provodil ošemetnost, a mluvil proti Hospodinu scestné věci, jak by znuzil duši lačného, a nápoj žíznivému odjal.
7 Také i usilování skrbného jsou škodlivá; nebo nešlechetnosti obmýšlí, jak by k záhubě přivedl ponížené slovy lživými, a mluvil proti nuznému před soudem.
8 Ješto šlechetný obmýšlí šlechetné věci, a takovýť při tom, což šlechetného jest, státi bude.
9 Ženy lhostejné, vstaňte, slyšte hlas můj; dcery bezpečně sobě počínající, ušima pozorujte řeči mé.
10 Za mnohé dny a léta vichrovány budete, ó vy v bezpečnosti bydlící; nebo přestane vinobraní, a klizení úrod nepřijde.
11 Třestež se strachem, ó lhostejné, pohnětež se, bezpečně sobě počínající; svlecte se, a obnažte se, a přepašte se po bedrách.
12 Kvílíce nad prsy, nad poli výbornými a nad kmeny úrodnými.
13 Na zemi lidu mého trní a hloží vzejde, anobrž na všech domích veselých a městě plésajícím.
14 Nebo rozkošný palác opuštěn bude, hluk města přestane, hrad vysoký a věže obráceny budou v jeskyně na věčnost, k radosti divokým oslům, a ku pastvišti stádům.
15 Dokudž nebude vylit na nás duch s výsosti, a nebude obrácena poušť v pole úrodné, a pole úrodné za les počítáno.
16 I bude na poušti soud bydliti, a spravedlnost na poli úrodném přebývati.
17 A zjeví se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravím, spravedlnosti, pokoj a bezpečnost až na věky.
18 Nebo bydliti bude lid můj v obydlí pokojném, totiž v příbytcích nejbezpečnějších a v odpočívání nejpokojnějším,
19 Byť pak i krupobití spadlo na les, a velmi sníženo bylo město.
20 Blaze vám, kteříž sejete na všelikých místech úrodných, vypouštějíc tam vola i osla.
1 Lo, for righteousness doth a king reign, As to princes, for judgment they rule.
2 And each hath been as a hiding-place [from] wind, And as a secret hiding-place [from] inundation, As rivulets of waters in a dry place, As a shadow of a heavy rock in a weary land.
3 And not dazzled are the eyes of beholders, And the ears of hearers do attend.
4 And the heart of those hastened Understandeth to know, And the tongue of stammerers hasteth to speak clearly.
5 A fool is no more called `noble,` And to a miser it is not said, `rich;`
6 For a fool speaketh folly, And his heart doth iniquity, to do profanity, And to speak concerning Jehovah error, To empty the soul of the hungry, Yea, drink of the thirsty he causeth to lack.
7 And the miser -- his instruments [are] evil, He hath counselled wicked devices, To corrupt the poor with lying sayings, Even when the needy speaketh justly.
8 And the noble counselled noble things, And he for noble things riseth up.
9 Women, easy ones, rise, hear my voice, Daughters, confident ones, give ear [to] my saying,
10 Days and a year ye are troubled, O confident ones, For consumed hath been harvest, The gathering cometh not.
11 Tremble ye women, ye easy ones, Be troubled, ye confident ones, Strip and make bare, with a girdle on the loins,
12 For breasts they are lamenting, For fields of desire, for the fruitful vine.
13 Over the ground of my people thorn -- brier goeth up, Surely over all houses of joy of the exulting city,
14 Surely the palace hath been left, The multitude of the city forsaken, Fort and watch-tower hath been for dens unto the age, A joy of wild asses -- a pasture of herds;
15 Till emptied out on us is the Spirit from on high, And a wilderness hath become a fruitful field, And the fruitful field for a forest is reckoned.
16 And dwelt in the wilderness hath judgment, And righteousness in the fruitful field remaineth.
17 And a work of the righteousness hath been peace, And a service of the righteousness -- Keeping quiet and confidence unto the age.
18 And dwelt hath My people in a peaceful habitation, And in stedfast tabernacles, And in quiet resting-places.
19 And it hath hailed in the going down of the forest, And in the valley is the city low.
20 Happy [are] ye sowing by all waters, Sending forth the foot of the ox and the ass!