1 Bratří moji, nepřipojujtež přijímání osob k víře slavného Pána našeho Jezukrista.
2 Nebo kdyby přišel do shromáždění vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném oděvu,
3 A popatřili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a řekli byste jemu: Ty sedni tuto pěkně; chudému pak řekli byste: Ty stůj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých;
4 Zdaliž jste již neučinili rozdílu mezi sebou a učiněni jste rozeznavatelé v myšleních zlých?
5 Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují?
6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a oniť vás i k soudům přivozují?
7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
8 Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.
9 Pakli osoby přijímáte, hřešíte, a Zákon vás tresce jako přestupníky.
10 Nebo kdo by koli celého Zákona ostříhal, přestoupil by pak v jediném, učiněn jest všemi vinen.
11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť jest řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem Zákona.
12 Tak mluvte a tak čiňte, jakožto ti, kteříž podle zákona svobody souzeni býti máte.
13 Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož nečiní milosrdenství, ale chlubíť se milosrdenstvím proti odsudku.
14 Co prospěje, bratří moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutků? Zdaliž jej ta víra může spasiti?
15 A kdyby bratr neb sestra neodění byli, a opuštění z strany každodenního pokrmu,
16 Řekl by pak jim někdo z vás: Jděte v pokoji a zhřejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potřeby tělesné, což to platno bude?
17 Takž i víra, nemá-li skutků, mrtváť jest sama v sobě.
18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých.
19 Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.
20 Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?
21 Abraham otec náš zdali ne z skutků ospravedlněn jest, obětovav syna svého Izáka na oltář?
22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkům jeho a z skutků víra dokonalá byla?
23 A tak naplněno jest Písmo, řkoucí: I uvěřil Abraham Bohu, a počteno jest jemu to za spravedlnost, a přítelem Božím nazván jest.
24 Vidíte-liž tedy, že z skutků ospravedlněn bývá člověk a ne z víry toliko?
25 Též podobně i Raab nevěstka zdali ne z skutků ospravedlněna jest, přijavši posly a jinou cestou pryč je vypustivši?
26 Nebo jakož tělo bez duše jest mrtvé, takť i víra bez skutků jest mrtvá.
1 My brethren, hold not, in respect of persons, the faith of the glory of our Lord Jesus Christ,
2 for if there may come into your synagogue a man with gold ring, in gay raiment, and there may come in also a poor man in vile raiment,
3 and ye may look upon him bearing the gay raiment, and may say to him, `Thou -- sit thou here well,` and to the poor man may say, `Thou -- stand thou there, or, Sit thou here under my footstool,` --
4 ye did not judge fully in yourselves, and did become ill-reasoning judges.
5 Hearken, my brethren beloved, did not God choose the poor of this world, rich in faith, and heirs of the reign that He promised to those loving Him?
6 and ye did dishonour the poor one; do not the rich oppress you and themselves draw you to judgment-seats;
7 do they not themselves speak evil of the good name that was called upon you?
8 If, indeed, royal law ye complete, according to the Writing, `Thou shalt love thy neighbour as thyself,` -- ye do well;
9 and if ye accept persons, sin ye do work, being convicted by the law as transgressors;
10 for whoever the whole law shall keep, and shall stumble in one [point], he hath become guilty of all;
11 for He who is saying, `Thou mayest not commit adultery,` said also, `Thou mayest do no murder;` and if thou shalt not commit adultery, and shalt commit murder, thou hast become a transgressor of law;
12 so speak ye and so do, as about by a law of liberty to be judged,
13 for the judgment without kindness [is] to him not having done kindness, and exult doth kindness over judgment.
14 What [is] the profit, my brethren, if faith, any one may speak of having, and works he may not have? is that faith able to save him?
15 and if a brother or sister may be naked, and may be destitute of the daily food,
16 and any one of you may say to them, `Depart ye in peace, be warmed, and be filled,` and may not give to them the things needful for the body, what [is] the profit?
17 so also the faith, if it may not have works, is dead by itself.
18 But say may some one, Thou hast faith, and I have works, shew me thy faith out of thy works, and I will shew thee out of my works my faith:
19 thou -- thou dost believe that God is one; thou dost well, and the demons believe, and they shudder!
20 And dost thou wish to know, O vain man, that the faith apart from the works is dead?
21 Abraham our father -- was not he declared righteous out of works, having brought up Isaac his son upon the altar?
22 dost thou see that the faith was working with his works, and out of the works the faith was perfected?
23 and fulfilled was the Writing that is saying, `And Abraham did believe God, and it was reckoned to him -- to righteousness;` and, `Friend of God` he was called.
24 Ye see, then, that out of works is man declared righteous, and not out of faith only;
25 and in like manner also Rahab the harlot -- was she not out of works declared righteous, having received the messengers, and by another way having sent forth?
26 for as the body apart from the spirit is dead, so also the faith apart from the works is dead.