1 Jeg vidner for Gud og Kristus Jesus, som skal dømme levende og døde, og ved hans åpenbarelse og hans rike;
2 Forkynn ordet, vær rede i tide og utide, overbevis, irettesett, forman med all langmodighet og lære!
3 For det skal komme en tid da de ikke skal tåle den sunde lære, men efter sine egne lyster ta sig selv lærere i hopetall, fordi det klør dem i øret,
4 og de skal vende øret bort fra sannheten og vende sig til eventyr.
5 Men vær du edru i alle ting, lid ondt, gjør en evangelists gjerning, fullfør din tjeneste!
6 For jeg ofres allerede, og tiden for min bortgang er forhånden.
7 Jeg har stridt den gode strid, fullendt løpet, bevart troen.
8 Så ligger da rettferdighetens krans rede for mig, den som Herren, den rettferdige dommer, skal gi mig på hin dag, dog ikke mig alene, men alle som har elsket hans åpenbarelse.
9 Gjør dig umak for å komme snart til mig!
10 For Demas forlot mig, fordi han fikk kjærlighet til den nuværende verden, og drog til Tessalonika, Kreskens til Galatia, Titus til Dalmatia;
11 Lukas er alene hos mig. Ta Markus og ha ham med dig! for han er mig nyttig til tjeneste.
12 Tykikus har jeg sendt til Efesus.
13 Når du kommer, da ha med dig den kappe som jeg lot bli i Troas hos Karpus, og bøkene, især skinnbøkene!
14 Kobbersmeden Aleksander gjorde mig meget ondt; Herren vil lønne ham efter hans gjerninger.
15 Vokt dig for ham du også! for han stod hårdt imot våre ord.
16 Ved mitt første forsvar møtte ingen med mig, men alle forlot mig; gid det ikke må bli dem tilregnet!
17 Men Herren stod hos mig og styrket mig, forat forkynnelsen skulde fullbyrdes ved mig og alle folk få høre den, og jeg blev fridd ut av løvens gap.
18 Herren skal fri mig fra all ond gjerning og frelse mig inn i sitt himmelske rike; ham være æren i all evighet! Amen.
19 Hils Priska og Akvilas og Onesiforus' hus!
20 Erastus blev i Korint; Trofimus lot jeg syk efter mig i Milet.
21 Gjør dig umak for å komme før vinteren! Eubulus og Pudens og Linus og Klaudia og alle brødrene hilser dig.
22 Den Herre Jesus være med din ånd! Nåden være med eder!
1 Protož já osvědčuji před obličejem Božím a Pána Jezukrista, kterýž má souditi živé i mrtvé v den zjevení svého a království svého,
2 Kaž slovo Boží, ponoukej včas nebo nevčas, tresci, žehři, napomínej, ve vší tichosti a učení.
3 Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou přijímati, ale majíce svrablavé uši, podle svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele.
4 A odvrátíť uši od pravdy, a k básněm obrátí.
5 Ale ty ve všem buď bedliv, protivenství snášej, dílo kazatele konej, dokazuj toho dostatečně, že jsi věrný Kristův služebník.
6 Neb já se již k tomu blížím, abych obětován byl, a čas rozdělení mého nastává.
7 Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval.
8 Již za tím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterouž dá mi v onen den Pán, ten spravedlivý soudce, a netoliko mně, ale i všechněm těm, kteříž milují příští jeho.
9 Přičiň se k tomu, abys ke mně brzo přišel.
10 Nebo Démas mne opustil, zamilovav tento svět, a šel do Tessaloniky, Krescens do Galacie, Titus do Dalmacie.
11 Sám toliko Lukáš se mnou jest. Marka vezmi s sebou; nebo jest mi velmi potřebný k službě.
12 Tychikať jsem poslal do Efezu.
13 Truhličku, kteréž jsem nechal v Troadě u Karpa, když půjdeš, přines s sebou, i knihy, zvláště pergamén.
14 Alexander kotlář mnoho mi zlého způsobil; odplatiž jemu Pán podle skutků jeho.
15 Kteréhož i ty se vystříhej; nebo velmi se protivil řečem našim.
16 Při prvním mém odpovídání žádný se mnou nebyl, ale všickni mne opustili. Nebudiž jim to počítáno za hřích.
17 Pán pak byl se mnou a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo kázání o Kristu, a aby je slyšeli všickni národové. I vytržen jsem byl z úst lva.
18 A vysvobodíť mne Pán od každého skutku zlého a zachová k království svému nebeskému, jemuž sláva na věky věků. Amen.
19 Pozdrav Prišky a Akvile, i Oneziforova domu.
20 Erastus zůstal v Korintu, Trofima pak nechal jsem v Milétu nemocného.
21 Pospěš před zimou přijíti ke mně. Pozdravuje tebe Eubulus a Pudens a Línus a Klaudia, i všickni bratří.
22 Pán Ježíš Kristus budiž s duchem tvým. Milost Boží s vámi. Amen. List tento druhý psán jest z Říma k Timoteovi, (kterýž první v Efezu za biskupa skrze vzkládání rukou zřízen byl,) když Pavel opět po druhé se stavěl před císařem Neronem.