1 For hver yppersteprest tas iblandt mennesker og innsettes for mennesker til tjeneste for Gud, for å frembære både gaver og slaktoffer for synder,

2 som en som kan bære over med de vankundige og villfarende, fordi han også selv er skrøpelighet underlagt,

3 og for dens skyld må frembære syndoffer, som for folket, så og for sig selv.

4 Og ingen tiltar sig selv den ære, men den som kalles av Gud, likesom Aron.

5 Således tilla da heller ikke Kristus sig den ære å bli yppersteprest, men han som sa til ham: Du er min Sønn, jeg har født dig idag;

6 likesom han og på et annet sted sier: Du er prest til evig tid efter Melkisedeks vis.

7 Og han har i sitt kjøds dager med sterkt skrik og tårer frembåret bønner og nødrop til ham som kunde frelse ham fra døden, og han blev bønnhørt for sin gudsfrykt,

8 og således lærte han, skjønt han var Sønn, lydighet av det han led,

9 og da han var fullendt, blev han ophav til evig frelse for alle dem som lyder ham,

10 og blev av Gud kalt yppersteprest efter Melkisedeks vis.

11 Om dette har vi meget å si, som også er vanskelig å utlegge, eftersom I er blitt trege til å høre.

12 For skjønt I efter tiden burde være lærere, trenger I atter til at en lærer eder hvad som er de første grunner i Guds ord, og I er blitt sådanne som trenger til melk, ikke fast føde.

13 For hver den som får melk, er ukyndig i rettferds ord, for han er jo et barn;

14 men fast føde er for voksne, for dem som ved bruken har sine sanser opøvd til å skille mellem godt og ondt.

1 Všeliký zajisté nejvyšší kněz z lidu vzatý za lidi bývá postaven v těch věcech, kteréž u Boha mají jednány býti, totiž aby obětoval i dary i oběti za hříchy,

2 Kterýž by mohl, jakž sluší, lítost míti nad neznajícími a bloudícími, jsa i sám obklíčen nemocí.

3 A pro ni povinen jest, jakož za lid, tak i za sebe samého obětovati oběti za hříchy.

4 A aniž kdo sobě sám té cti osobuje, ale ten, kterýž by byl povolán od Boha, jako i Aron.

5 Tak i Kristus ne sám sobě té cti osobil, aby byl nejvyšším knězem, ale ten, kterýž řekl jemu: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.

6 Jakž i jinde praví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.

7 Kterýž za dnů těla svého modlitby a ponížené prosby k tomu, kterýž ho mohl zachovati od smrti, s křikem velikým a slzami obětoval, a uslyšán jest i vysvobozen z toho, čehož se strašil.

8 A ačkoli byl Syn Boží, z toho však, což strpěl, naučil se poslušenství.

9 A tak dokonalý jsa, učiněn jest všechněm sebe poslušným původem spasení věčného,

10 Nazván jsa od Boha nejvyšším knězem podlé řádu Melchisedechova.

11 O kterémž mnoho by se mělo mluviti, a to nesnadných věci k vypravení, ale vy jste nezpůsobných uší.

12 Nebo měvše býti v tak dlouhém času mistři, opět potřebujete učeni býti prvním počátkům výmluvností Božích, a učiněni jste mléka potřebující, a ne pokrmu hrubšího.

13 Kdožkoli zajisté mléka se drží, nechápá slova spravedlnosti; (nebo nemluvně jest).

14 Ale dokonalých jest hrubý pokrm, totiž těch, kteříž pro zvyklost mají smysly způsobné k rozeznání dobrého i zlého.