1 Die Ältesten, die unter euch sind, ermahne ich, der Mitälteste und Zeuge der Leiden des Christus und auch Teilhaber der Herrlichkeit, die geoffenbart werden soll: {O. im Begriff steht, geoffenbart zu werden}

2 Hütet die Herde Gottes, die bei euch {O. unter euch, wie V. 1} ist, indem ihr die Aufsicht nicht aus Zwang führet, sondern freiwillig, auch nicht um schändlichen Gewinn, sondern bereitwillig,

3 nicht als die da herrschen über ihre {W. die} Besitztümer, {O. ihr Erbteil; eig. das durchs Los Zugefallene} sondern indem ihr Vorbilder der Herde seid.

4 Und wenn der Erzhirte offenbar geworden ist, so werdet ihr die unverwelkliche Krone der Herrlichkeit empfangen.

5 Gleicherweise ihr Jüngeren, seid den Ältesten untertan. Alle aber seid gegeneinander mit Demut fest umhüllt; denn "Gott widersteht den Hochmütigen, den Demütigen aber gibt er Gnade". {Spr. 3,34}

6 So demütiget euch nun unter die mächtige Hand Gottes, auf daß er euch erhöhe zur rechten Zeit,

7 indem ihr alle eure Sorge auf ihn werfet; {Eig. geworfen habt} denn er ist besorgt für euch. {O. ihm liegt an euch}

8 Seid nüchtern, wachet; euer Widersacher, der Teufel, geht umher wie ein brüllender Löwe und sucht, wen er verschlinge.

9 Dem widerstehet standhaft im {O. durch} Glauben, da ihr wisset, daß dieselben Leiden sich vollziehen an eurer Brüderschaft, die in der Welt ist.

10 Der Gott aller Gnade aber, der euch berufen hat zu seiner ewigen Herrlichkeit in Christo Jesu, nachdem ihr eine kleine Zeit gelitten habt, er selbst wird [euch] vollkommen machen, {O. vollenden, alles Mangelnde ersetzen} befestigen, kräftigen, gründen.

11 Ihm sei [die Herrlichkeit und] die Macht in die Zeitalter der Zeitalter Amen.

12 Durch Silvanus, {d. i. Silas} den treuen Bruder, wie ich dafür halte, habe ich euch mit wenigem {O. den euch treuen Bruder..., habe ich mit wenigem} geschrieben, euch ermahnend {O. ermunternd} und bezeugend, daß dies die wahre Gnade Gottes ist, in welcher ihr stehet.

13 Es grüßt euch die Miterwählte in Babylon und Markus, mein Sohn.

14 Grüßet einander mit dem Kuß der Liebe. Friede euch allen, die ihr in Christo seid! Amen.

1 Starších, kteříž mezi vámi jsou, prosím já spolustarší, a svědek Kristových utrpení, a budoucí, kteráž zjevena bude, slávy účastník:

2 Paste stádo Boží, kteréž při vás jest, opatrujíce je, ne bezděky, ale dobrovolně, ne pro mrzký zisk, ale ochotně,

3 Ani jako panujíce nad dědictvím Páně, ale jako příkladem jsouce stádu.

4 A když se ukáže kníže pastýřů, vezmete tu neuvadlou korunu slávy.

5 Podobně i mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost.

6 Pokořtež se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil časem svým,

7 Všelikou péči vaši uvrhouce na něj. Nebo onť má péči o vás.

8 Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral.

9 Jemužto odpírejte, silní jsouce u víře, vědouce, že tatáž utrpení bratrstvo vaše, kteréž na světě jest, obkličují.

10 Bůh pak všeliké milosti, kterýž povolal nás k věčné slávě své v Kristu Ježíši, když maličko potrpíte, on dokonalé vás učiň, utvrď, zmocni i upevni.

11 Jemuž sláva a císařství na věky věků. Amen.

12 Po Silvánovi, vám věrném bratru, tak za to mám, že jsem psal vám krátce, napomínaje a osvědčuje, že tato jest pravá milost Boží, v kteréž stojíte.

13 Pozdravuje vás ta církev, kteráž jest v Babyloně, účastnice vyvolení vašeho, a Marek syn můj.

14 Pozdravtež jedni druhých v políbení laskavém. Pokoj vám všechněm, kteříž jste v Kristu Ježíši. Amen.