1 Das Lied der Lieder, von Salomo.

2 Er küsse mich mit den Küssen seines Mundes, denn deine Liebe ist besser als Wein.

3 Lieblich an Geruch {O. dem Geruch} sind deine Salben, ein ausgegossenes Salböl ist dein Name; darum lieben dich die Jungfrauen.

4 Ziehe mich: wir werden dir nachlaufen. Der König hat mich in seine Gemächer geführt: wir wollen {O. Hat mich der König... geführt, so werden wir usw.} frohlocken und deiner uns freuen, wollen deine Liebe preisen {O. deiner Liebkosungen gedenken} mehr als Wein! Sie lieben dich in Aufrichtigkeit.

5 Ich bin schwarz, aber anmutig, Töchter Jerusalems, wie die Zelte {welche aus dunklen Ziegenhaardecken verfertigt wurden} Kedars {S. die Anm. zu Hes. 27,21} , wie die Zeltbehänge Salomos.

6 Sehet mich nicht an, weil ich schwärzlich bin, weil die Sonne mich verbrannt hat; meiner Mutter Söhne zürnten mir, bestellten mich zur Hüterin der Weinberge; meinen eigenen Weinberg habe ich nicht gehütet. -

7 Sage mir an, du, den meine Seele liebt, wo weidest du, wo lässest du lagern am Mittag? Denn warum sollte ich wie eine Verschleierte {And. l.: Umherirrende} sein bei den Herden deiner Genossen? -

8 Wenn du es nicht weißt, du Schönste unter den Frauen, so gehe hinaus, den Spuren der Herde {Eig. des Kleinviehs} nach und weide deine Zicklein bei den Wohnungen der Hirten.

9 Einem Rosse {Eig. Einer Stute} an des Pharao Prachtwagen {O. Prachtgespann} vergleiche ich dich, meine Freundin.

10 Anmutig sind deine Wangen in den Kettchen {Eig. rundliche Schmuckstücke, welche zu beiden Seiten vom Kopfbunde harabhingen} , dein Hals in den Schnüren.

11 Wir wollen dir goldene Kettchen machen mit Punkten von Silber. -

12 Während der König an seiner Tafel {Eig. bei seiner Tafelrunde} war, gab {O. ist, gibt} meine Narde ihren Duft.

13 Mein Geliebter ist mir ein Bündel Myrrhe, das zwischen meinen Brüsten ruht.

14 Eine Cypertraube {d.i. der traubenförmigen Blumenbüschel der Cyperpflanze} ist mir mein Geliebter, in den Weinbergen von Engedi. -

15 Siehe, du bist schön, meine Freundin, siehe, du bist schön, deine Augen sind Tauben. -

16 Siehe, du bist schön, mein Geliebter, ja, holdselig; ja, unser Lager ist frisches Grün.

17 Die Balken unserer Behausung sind Cedern, unser Getäfel Cypressen.

1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.

2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.

3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.

4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.

5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.

6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.

7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?

8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.

9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.

10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.

11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.

12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.

13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.

14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.

15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.

16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.

17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.