1 Poi Dio disse a Mosè: "Sali verso l’Eterno tu e Aaronne, Nadab e Abiu e settanta degli anziani d’Israele, e adorate da lontano; 2 poi Mosè solo si accosterà all’Eterno; ma gli altri non si accosteranno, né salirà il popolo con lui". 3 Allora Mosè andò a riferire al popolo tutte le parole dell’Eterno e tutte le leggi. E tutto il popolo rispose a una voce e disse: "Noi faremo tutte le cose che l’Eterno ha detto". 4 Poi Mosè scrisse tutte le parole dell’Eterno; si alzò di buon mattino ed eresse, ai piedi del monte, un altare e dodici pietre per le dodici tribù d’Israele. 5 Poi mandò dei giovani israeliti a offrire olocausti e a immolare giovenchi come sacrifici di ringraziamento all’Eterno. 6 E Mosè prese la metà del sangue e lo mise in bacini; e l’altra metà la sparse sull’altare. 7 Poi prese il libro del patto e lo lesse alla presenza del popolo, il quale disse: "Noi faremo tutto quello che l’Eterno ha detto, e ubbidiremo". 8 Allora Mosè prese il sangue, ne asperse il popolo e disse: "Ecco il sangue del patto che l’Eterno ha fatto con voi sul fondamento di tutte queste parole". 9 Poi Mosè e Aaronne, Nadab e Abiu e settanta degli anziani d’Israele salirono, 10 e videro l’Iddio d’Israele. Sotto i suoi piedi c’era come un pavimento lavorato in trasparente zaffiro, simile, per limpidezza, al cielo stesso. 11 Ed egli non mise la mano addosso a quegli eletti tra i figli d’Israele; ma essi videro Iddio, e mangiarono e bevvero. 12 L’Eterno disse a Mosè: "Sali da me sul monte, e fermati qui; e io ti darò delle tavole di pietra, la legge e i comandamenti che ho scritto, perché siano insegnati ai figli d’Israele". 13 Mosè dunque si alzò con Giosuè suo ministro; e Mosè salì sul monte di Dio. 14 E disse agli anziani: "Aspettateci qui, finché ritorneremo da voi. Ecco, Aaronne e Cur sono con voi; chiunque abbia qualche affare si rivolga a loro". 15 Mosè dunque salì sul monte, e la nuvola ricoprì il monte. 16 La gloria dell’Eterno rimase sul monte Sinai e la nuvola lo coprì per sei giorni; e il settimo giorno l’Eterno chiamò Mosè dalla nuvola. 17 L’aspetto della gloria dell’Eterno era agli occhi dei figli d’Israele come un fuoco divorante sulla cima del monte. 18 E Mosè entrò in mezzo alla nuvola e salì sul monte; e Mosè rimase sul monte quaranta giorni e quaranta notti.

1 Mojžíšovi pak řekl: Vstup k Hospodinu ty a Aron, Nádab a Abiu, a sedmdesáte z starších Izraelských, a klaněti se budete zdaleka. 2 Sám pak toliko Mojžíš vstoupí k Hospodinu, ale oni se nepřiblíží; aniž lid vstoupí s ním. 3 Tedy přišel Mojžíš, a vypravoval lidu všecka slova Hospodinova a všecky soudy. I odpověděl všecken lid jedním hlasem, a řekli: Všecka slova, kteráž mluvil Hospodin, učiníme. 4 Napsal pak Mojžíš všecka slova Hospodinova, a vstav ráno, vzdělal oltář pod horou, a dvanácte sloupů podlé počtu dvanáctera pokolení Izraelského. 5 A poslal mládence z synů Izraelských, kteříž obětovali zápaly; a obětovali oběti pokojné Hospodinu, totiž voly. 6 I vzav Mojžíš polovici krve, vlil do medenic, a polovici druhou vylil na oltář. 7 Vzav také knihu smlouvy, četl v uších lidu. Kteříž řekli: Cožkoli mluvil Hospodin, činiti a poslouchati budeme. 8 Vzal také Mojžíš krev a pokropil lidu a řekl: Aj, krev smlouvy, kterouž učinil s vámi Hospodin při všech těchto věcech. 9 Potom vstoupili Mojžíš a Aron, Nádab a Abiu a sedmdesáte z starších Izraelských, 10 A viděli Boha Izraelského. A pod nohami jeho bylo jako dílo z kamene zafirového, a jako nebe, když jest jasné. 11 Na knížata pak synů Izraelských nevztáhl ruky své, ačkoli viděli Boha, a potom jedli i pili. 12 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vstup ke mně na horu a buď tam; a dám tobě tabule kamenné, zákon i přikázaní, kteráž jsem napsal, abys je učil. 13 Tedy vstal Mojžíš a Jozue služebník jeho; i vstoupil Mojžíš na horu Boží. 14 Starším pak řekl: Zůstaňte tuto, dokudž se nenavrátíme k vám. A teď Aron a Hur jsou s vámi, kdož by měl rozepři, k nim ať jde. 15 Tedy vstoupil Mojžíš na horu, a přikryl oblak horu. 16 I přebývala sláva Hospodinova na hoře Sinai, a přikryl ji oblak za šest dní; a dne sedmého zavolal na Mojžíše z prostřed oblaku. 17 A tvárnost slávy Hospodinovy byla jako spalující oheň na vrchu hory, před očima synů Izraelských. 18 I všel Mojžíš do prostřed oblaku a vstoupil na horu. A byl Mojžíš na hoře čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí.