1 Mosè parlò ai capi delle tribù dei figli d’Israele, dicendo: "Questo è quello che l’Eterno ha ordinato: 2 Quando uno avrà fatto un voto all’Eterno o avrà contratto con giuramento un solenne obbligo, non violerà la sua parola, ma metterà in pratica tutto quello che gli è uscito di bocca. 3 Così pure quando una donna avrà fatto un voto all’Eterno e si sarà legata con un impegno, essendo ancora in casa del padre durante la sua giovinezza, 4 se il padre, avendo conoscenza del voto di lei e dell’impegno per il quale si è legata, non dice nulla a questo proposito, tutti i voti di lei saranno validi, e saranno validi tutti gli impegni per i quali lei si sarà legata. 5 Ma se il padre, il giorno che ne viene a conoscenza, le fa opposizione, tutti i voti di lei e tutti gli impegni per i quali si sarà legata, non saranno validi; e l’Eterno la perdonerà, perché il padre le ha fatto opposizione. 6 E se si sposa mentre è legata da voti o da una promessa fatta alla leggera con le labbra, per la quale si sia impegnata, 7 se il marito ne viene a conoscenza e il giorno che ne viene a conoscenza non dice nulla a proposito, i voti di lei saranno validi, e saranno validi gli impegni per i quali lei si è legata. 8 Ma se il marito, il giorno che ne viene a conoscenza, le fa opposizione, egli annullerà il voto che lei ha fatto e la promessa che ha proferito alla leggera per la quale si è impegnata; e l’Eterno la perdonerà. 9 Ma il voto di una vedova o di una donna ripudiata, qualunque sia l’impegno per il quale si sarà legata, rimarrà valido. 10 Quando una donna, nella casa di suo marito, farà dei voti o si legherà con un giuramento, 11 e il marito ne viene a conoscenza, se il marito non dice nulla a questo proposito e non le fa opposizione, tutti i voti di lei saranno validi, e saranno validi tutti gli impegni per i quali lei si sarà legata. 12 Ma se il marito, il giorno che ne viene a conoscenza li annulla, tutto ciò che le sarà uscito dalle labbra, siano voti o impegni per cui si è legata, non sarà valido; il marito lo ha annullato; e l’Eterno la perdonerà. 13 Il marito può ratificare e il marito può annullare qualunque voto e qualunque giuramento, per il quale lei si sia impegnata a mortificare la sua persona. 14 Ma se il marito, giorno dopo giorno, non dice nulla in proposito, egli ratifica così tutti i voti di lei e tutti gli impegni per i quali lei si è legata; li ratifica, perché non ha detto nulla a questo proposito il giorno che ne è venuto a conoscenza. 15 Ma se li annulla qualche tempo dopo esserne venuto a conoscenza, sarà responsabile del peccato della moglie". 16 Queste sono le leggi che l’Eterno prescrisse a Mosè, riguardo al marito e alla moglie, al padre e alla figlia, quando questa è ancora fanciulla, in casa di suo padre.
1 I oznámil Mojžíš synům Izraelským všecky ty věci, kteréž přikázal jemu Hospodin. 2 Mluvil také Mojžíš knížatům pokolení synů Izraelských, řka: Totoť jest, což přikázal Hospodin: 3 Jestliže by muž slib aneb přísahu učinil Hospodinu, závazkem zavazuje duši svou, nezruší slova svého; podlé všeho, což vyšlo z úst jeho, učiní. 4 Když by pak osoba ženského pohlaví učinila slib Hospodinu, a závazkem zavázala se v domě otce svého v mladosti své, 5 A slyše otec její slib a závazek její, jímž zavázala duši svou, mlčel by k tomu: tedy stálí budou všickni slibové její, i každý závazek, jímž zavázala se, stálý bude. 6 Jestliže by pak to zrušil otec její toho dne, když slyšel všecky ty sliby a závazky její, jimiž zavázala duši svou, nebudouť stálí; a Hospodin odpustí jí, nebo otec její to zrušil. 7 Pakli by vdaná byla za muže, a měla by slib na sobě, aneb pronesla by ústy svými něco, čímž by se zavázala, 8 A slyše muž její, nic by jí neřekl toho dne, kteréhož slyšel: stálí budou slibové její, i závazkové, jimiž zavázala duši svou, stálí budou. 9 Jestliže by pak muž její toho dne, jakž uslyšel, odepřel tomu, a zrušil slib, kterýž na sobě měla, aneb něco rty svými pronesla, čímž by se zavázala, také odpustí jí Hospodin. 10 Všeliký pak slib vdovy aneb ženy zahnané, jímž by se zavázala, stálý bude. 11 Ale jestliže v domě muže svého slíbila, a závazkem zavázala se s přísahou, 12 A slyše to muž její, mlčel k tomu a neodepřel: tedy stálí budou všickni slibové její, a všickni závazkové, jimiž se zavázala, stálí budou. 13 Pakli docela odepřel muž její toho dne, jakž uslyšel, všeliký slib, kterýž vyšel z úst jejích, a závazek, jímž zavázala se, nebude stálý; muž její zrušil to, a Hospodin jí odpustí. 14 Všelikého slibu a každého závazku s přísahou učiněného o trápení života jejího, muž její potvrdí jeho, a muž její zruší jej. 15 Pakli by muž její den po dni mlčel, tedy potvrdí všech slibů jejích, a všech závazků jejích, kteréž na sobě má; potvrdilť jest jich, nebo neodepřel jí v den ten, když to uslyšel. 16 Jestliže by pak slyše, potom teprv zrušiti to chtěl, tedy on ponese nepravost její. 17 Ta jsou ustanovení, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi, mezi mužem a ženou jeho, mezi otcem a dcerou jeho v mladosti její, dokudž jest v domě otce svého.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.