1 Or tutta la terra parlava la stessa lingua e usava le stesse parole.2 E avvenne che, essendo partiti verso l’Oriente, gli uomini trovarono una pianura nel paese di Scinear, e quivi si stanziarono.3 E dissero l’uno all’altro: "Orsù, facciamo dei mattoni e cociamoli col fuoco!" E si valsero di mattoni invece di pietre, e di bitume invece di calcina.4 E dissero: "Orsù, edifichiamoci una città ed una torre di cui la cima giunga fino al cielo, e acquistiamoci fama, onde non siamo dispersi sulla faccia di tutta la terra".5 E l’Eterno discese per vedere la città e la torre che i figliuoli degli uomini edificavano.6 E l’Eterno disse: "Ecco, essi sono un solo popolo e hanno tutti il medesimo linguaggio; e questo è il principio del loro lavoro; ora nulla li impedirà di condurre a termine ciò che disegnano di fare.7 Orsù, scendiamo e confondiamo quivi il loro linguaggio, sicché l’uno non capisca il parlare dell’altro!"8 Così l’Eterno li disperse di la sulla faccia di tutta la terra, ed essi cessarono di edificare la città.9 Perciò a questa fu dato il nome di Babel perché l’Eterno confuse quivi il linguaggio di tutta la terra, e di la l’Eterno li disperse sulla faccia di tutta la terra.10 Questa è la posterità di Sem. Sem, all’età di cent’anni, generò Arpacshad, due anni dopo il diluvio.11 E Sem, dopo ch’ebbe generato Arpacshad, visse cinquecento anni e generò figliuoli e figliuole.12 Arpacshad visse trentacinque anni e generò Scelah; e Arpacshad, dopo aver generato Scelah,13 visse quattrocento anni e generò figliuoli e figliuole.14 Scelah visse trent’anni e generò Eber;15 e Scelah, dopo aver generato Eber, visse quattrocentotre anni e generò figliuoli e figliuole.16 Eber visse trentaquattro anni e generò Peleg;17 ed Eber, dopo aver generato Peleg, visse quattrocento trenta anni e generò figliuoli e figliuole.18 Peleg visse trent’anni e generò Reu;19 e Peleg, dopo aver generato Reu, visse duecentonove anni e generò figliuoli e figliuole.20 Reu visse trentadue anni e generò Serug;21 e Reu, dopo aver generato Serug, visse duecentosette anni e generò figliuoli e figliuole.22 Serug visse trent’anni e generò Nahor;23 e Serug, dopo aver generato Nahor, visse duecento anni e generò figliuoli e figliuole.24 Nahor visse ventinove anni e generò Terah;25 e Nahor, dopo aver generato Terah, visse centodiciannove anni e generò figliuoli e figliuole.26 Terah visse settant’anni e generò Abramo, Nahor e Haran.27 E questa è la posterità di Terah. Terah generò Abramo, Nahor e Haran; e Haran generò Lot.28 Haran morì in presenza di Terah suo padre, nel suo paese nativo, in Ur de’ Caldei.29 E Abramo e Nahor si presero delle mogli; il nome della moglie d’Abramo era Sarai; e il nome della moglie di Nahor, Milca, ch’era figliuola di Haran, padre di Milca e padre di Isca.30 E Sarai era sterile; non aveva figliuoli.31 E Terah prese Abramo, suo figliuolo, e Lot, figliuolo di Haran, cioè figliuolo del suo figliuolo, e Sarai sua nuora, moglie d’Abramo suo figliuolo, e uscirono insieme da Ur de’ Caldei per andare nel paese di Canaan; e, giunti a Charan, dimorarono quivi.32 E il tempo che Terah visse fu duecentocinque anni; poi Terah morì in Charan.

1 Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.2 I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.3 A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.4 Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.5 Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.6 A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.7 Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.8 A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.9 Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.10 Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.11 A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.12 Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.13 A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.14 Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.15 A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.16 Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.17 A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.18 Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.19 A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.20 Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.21 A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.22 Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.23 A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.24 Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.25 A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.26 Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.27 Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.28 Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.29 I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.30 Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.31 I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.32 A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.