1 Così portarono l’Arca di Dio, e la posarono in mezzo del padiglione che Davide le avea teso; poi offersero olocausti, e sacrificii da render grazie, davanti a Dio.

2 E quando Davide ebbe finito di offerir gli olocausti, e i sacrificii da render grazie, benedisse il popolo nel Nome del Signore.

3 E spartì a tutti gl’Israeliti, così agli uomini, come alle donne, una focaccia di pane, ed un pezzo di carne, ed un fiasco di vino per uno.

4 Ed ordinò d’infra i Leviti, alcuni ministri per rammemorare, e per celebrare, e per lodare il Signore Iddio d’Israele, davanti all’Arca del Signore;

5 Asaf era il capo, e Zaccaria il secondo dopo lui; poi erano Ieiel, e Semiramot, e Iehiel, e Mattitia, ed Eliab, e Benaia, ed Obed-Edom. Or Ieiel sonava con salteri e con cetere; ed Asaf con cembali.

6 E Benaia, e Iahaziel, sacerdoti, sonavano del continuo con trombe, davanti all’Arca del Patto di Dio

7 ALLORA, in quello stesso giorno, Davide diede primieramente questo salmo in mano ad Asaf, ed a’ suoi fratelli, per celebrare il Signore:

8 Celebrate il Signore, predicate il suo Nome, E fate chiari e conti i suoi fatti fra i popoli.

9 Cantate a lui, salmeggiategli, Ragionate di tutte le sue maraviglie.

10 Gloriatevi nel Nome della sua santità; Rallegrisi il cuor di coloro che cercano il Signore.

11 Cercate il Signore, e la sua forza; Ricercate del continuo la sua faccia.

12 Ricordate le sue maraviglie ch’egli ha fatte; I suoi miracoli, e i giudicii della sua bocca;

13 O progenie d’Israele, suo servitore; Figliuoli di Giacobbe, suoi eletti.

14 Egli è il Signore Iddio nostro; I suoi giudicii sono per tutta la terra.

15 Ricordatevi in perpetuo del suo patto, E in mille generazioni della parola ch’egli ha comandata;

16 Del suo patto, ch’egli fece con Abrahamo, E del suo giuramento ch’egli diede ad Isacco.

17 Il quale egli confermò a Giacobbe, per istatuto; E ad Israele, per patto eterno;

18 Dicendo: Io ti darò il paese di Canaan, Per sorte della vostra eredità;

19 Quantunque voi siate in piccol numero, Ben poca gente, e forestieri in esso.

20 E mentre essi andavano qua e là da una gente ad un’altra, E da un regno ad un altro popolo;

21 Non permise che alcuno li oppressasse, Anzi castigò dei re per amor loro,

22 Dicendo: Non toccate i miei Unti, E non fate male a’ miei profeti.

23 Cantate al Signore, o abitanti di tutta la terra, Predicate tuttodì la sua salute.

24 Raccontate la sua gloria fra le genti, Le sue maraviglie fra tutti i popoli.

25 Perciocchè il Signore è grande, e degno di gran laude; Ed è tremendo sopra tutti gl’iddii.

26 Perciocchè tutti gl’iddii de’ popoli sono idoli; Ma il Signore ha fatti i cieli.

27 Maestà e magnificenza sono davanti a lui; Forza e letizia sono nel luogo dove egli abita.

28 O voi, nazioni de’ popoli, rendete al Signore, Rendete al Signore gloria e potenza;

29 Rendete al Signore la gloria dovuta al suo Nome; Recate offerte, e venite davanti a lui; Adorate il Signore nel magnifico santuario.

30 Tremate, o abitanti di tutta la terra, per la sua presenza; Certo il mondo sarà stabilito, senza potere esser più smosso.

31 Rallegrinsi i cieli, e festeggi la terra, E dicasi fra le genti: Il Signore regna.

32 Risuoni il mare, e quello che in esso si contiene; Festeggino le campagne, e tutto quello ch’è in esse.

33 Allora gli alberi delle selve sclameranno di allegrezza, Per la presenza del Signore; Perciocchè egli viene per giudicar la terra.

34 Celebrate il Signore; perciocchè egli è buono; Perciocchè la sua benignità è in eterno.

35 E dite: Salvaci, o Dio della nostra salute, Raccoglici, e riscuotici dalle nazioni; Acciocchè celebriamo il Nome della tua santità, E ci gloriamo nella tua laude.

36 Benedetto sia il Signore Iddio d’Israele da un secolo all’altro. E tutto il popolo disse: Amen; e lodò il Signore

37 DAVIDE adunque lasciò quivi, davanti all’Arca del Patto del Signore, Asaf e i suoi fratelli, per ministrar del continuo davanti all’Arca, giorno per giorno del continuo.

38 Lasciò ancora Obed-Edom, figliuolo di Iedutun, ed Hosa, co’ lor fratelli, in numero di sessantotto.

39 Lasciò eziandio il sacerdote Sadoc, co’ sacerdoti suoi fratelli, davanti al Tabernacolo del Signore, nell’alto luogo ch’era in Gabaon;

40 per offerir del continuo, sera e mattina, olocausti al Signore sopra l’Altare degli olocausti; e per far tutto quello che è scritto nella Legge del Signore, la quale egli ha data ad Israele.

41 E con loro, erano Heman, e Iedutun, e gli altri ch’erano stati eletti, e nominatamente ordinati per celebrare il Signore perciocchè la sua benignità è in eterno;

42 erano, dico, con loro Heman, e Iedutun, con trombe, e con cembali, per li sonatori, e con altri strumenti della musica di Dio. E i figliuoli di Iedutun aveano la cura della porta.

43 Poi tutto il popolo se ne andò, ciascuno a casa sua. E Davide se ne ritornò per benedire la casa sua

1 A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.

2 Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.

3 Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici.

4 Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.

5 Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.

6 Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží.

7 Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho:

8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.

9 Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.

10 Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.

11 Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.

12 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.

13 Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,

14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.

15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,

16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.

17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,

19 Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.

20 A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.

21 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:

22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.

23 Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.

24 Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.

25 Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.

26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.

27 Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.

28 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.

29 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho,přineste dary a přiďte před oblíčej jeho,a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.

30 Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.

31 Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.

32 Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.

33 Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.

34 Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.

35 A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.

36 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.

37 I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.

38 Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.

39 Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,

40 Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.

41 A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho.

42 Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.

43 A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.