1 OR essendo operai nell’opera sua, vi esortiamo ancora che non abbiate ricevuta la grazia di Dio in vano

2 perciocchè egli dice: Io ti ho esaudito nel tempo accettevole, e ti ho aiutato nel giorno della salute. Ecco ora il tempo accettevole, ecco ora il giorno della salute;

3 non dando intoppo alcuno in cosa veruna, acciocchè il ministerio non sia vituperato.

4 Anzi, rendendoci noi stessi approvati in ogni cosa, come ministri di Dio, in molta sofferenza, in afflizioni, in necessità, in distrette,

5 in battiture, in prigioni, in turbamenti, in travagli, in vigilie, in digiuni;

6 in purità, in conoscenza, in pazienza, in benignità, in Ispirito Santo, in carità non finta;

7 in parola di verità, in virtù di Dio, con le armi di giustizia a destra ed a sinistra;

8 per gloria, e per ignominia; per buona fama, e per infamia;

9 come seduttori, e pur veraci; come sconosciuti, e pur riconosciuti; come morenti, e pure ecco viviamo; come castigati, ma pure non messi a morte;

10 come contristati, e pur sempre allegri; come poveri, e pure arricchendo molti; come non avendo nulla, e pur possedendo ogni cosa

11 LA nostra bocca è aperta inverso voi, o Corinti; il cuor nostro è allargato.

12 Voi non siete allo stretto in noi, ma ben siete stretti nelle vostre viscere.

13 Ora, per far par pari, io parlo come a figliuoli, allargatevi ancora voi.

14 Non vi accoppiate con gl’infedeli; perciocchè, che partecipazione vi è egli tra la giustizia e l’iniquità? e che comunione vi è egli della luce con le tenebre?

15 E che armonia vi è egli di Cristo con Belial? o che parte ha il fedele con l’infedele?

16 E che accordo vi è egli del tempio di Dio con gl’idoli? poichè voi siete il tempio dell’Iddio vivente; siccome Iddio disse: Io abiterò nel mezzo di loro, e camminerò fra loro; e sarò lor Dio, ed essi mi saranno popolo.

17 Perciò, dipartitevi del mezzo di loro, e separatevene, dice il Signore; e non toccate nulla d’immondo, ed io vi accoglierò;

18 e vi sarò per padre, e voi mi sarete per figliuoli e per figliuole, dice il Signore Onnipotente

1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,

2 (Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)

3 Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;

4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,

5 V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,

6 V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,

7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo,

8 Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní,

9 Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní,

10 Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce.

11 Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.

12 Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich.

13 O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy.

14 A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?

15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím?

16 A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.

17 A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.

18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.