1 És lement Sámson Timnátba, és meglátott egy nõt Timnátban a Filiszteusok lányai közül.

2 És mikor [haza]ment, elbeszélte [ezt] atyjának és anyjának, és monda: Egy nõt láttam Timnátban a Filiszteusok leányai között, most azért vegyétek õt nékem feleségül.

3 És monda néki az õ atyja és anyja: Hát nincsen a te atyádfiainak és az én egész népemnek leányai között nõ, hogy te elmégy, hogy feleséget végy a körülmetéletlen Filiszteusok közül? És monda Sámson az õ atyjának: Õt vegyed nékem, mert [csak] õ kedves az én szemeim elõtt.

4 Az õ atyja és anyja pedig nem tudják vala, hogy ez az Úrtól van, hogy õ alkalmatosságot keres a Filiszteusok ellen, mert abban az idõben a Filiszteusok uralkodtak Izráel felett.

5 És lement Sámson az õ atyjával és anyjával Timnátba, és mikor Timnátnak szõlõhegyéhez értek, íme [egy] oroszlánkölyök [jött] ordítva elébe.

6 És felindítá õt az Úrnak lelke, és [úgy] kettészakasztá azt, mint a hogyan kettészakasztatik a gödölye; pedig semmi sem volt kezében. De atyjának és anyjának nem mondta el, a mit cselekedett.

7 És mikor leérkezett, beszélt a nõvel, a ki kedves volt Sámson szemei elõtt.

8 Mikor pedig egynéhány nappal azután visszatért, hogy õt hazavigye, lekerült, hogy megnézze az oroszlánnak holttestét: hát íme egy raj méh volt az oroszlánnak tetemében, és méz.

9 És kiszedte azt markaiba, és a mint ment-mendegélt, eszegetett belõle, és mikor hazaért atyjához és anyjához, adott abból nékik is, és azok is ettek; de nem mondta meg nékik, hogy az oroszlán holttetemébõl vette ki a mézet.

10 És azután lement az õ atyja [ahhoz] a nõhöz, és Sámson lakodalmat tartott ott, mert úgy szoktak cselekedni az ifjak.

11 Mikor pedig meglátták õt a [Filiszteusok,] harmincz társat adtak mellé, hogy legyenek õ vele.

12 És monda nékik Sámson: Hadd vessek elõtökbe egy találós mesét, ha azt megfejtitek nékem a lakodalom hét napja alatt és kitaláljátok; adok néktek harmincz inget és harmincz öltözõ ruhát;

13 De ha nem tudjátok megfejteni, ti adtok nékem harmincz inget és harmincz öltözõ ruhát. Azok pedig mondának néki: Add elõ találós mesédet, hadd halljuk.

14 Õ pedig monda nékik:

15 Lõn annakokáért heted napon, mondának Sámson feleségének: Vedd reá férjedet, hogy fejtse meg nékünk a találós mesét, hogy valamiképen meg ne égessünk téged és a te atyádnak házát tûzzel; [vagy] azért hívtatok [ide] minket, hogy koldussá tegyetek bennünket, vagy nem?

16 És sírt a Sámson felesége õ elõtte, és monda: Bizony te gyûlölsz engem, és nem szeretsz. Egy találós mesét vetettél az én népem fiai elé és nékem sem fejtetted meg. Õ pedig monda néki: Íme még atyámnak és anyámnak sem mondtam meg, hát néked mondanám meg?

17 Az pedig hét napon át sírdogált elõtte, a meddig a lakodalom tartott. [Végre] a hetedik napon megmondá néki, mert [folyvást] zaklatta õt. Õ pedig [aztán] megfejté a találós mesét népe fiainak.

18 És mondának néki a város férfiai a hetedik napon, mielõtt még a nap lement volna: Mi édesebb, mint a méz,

19 Ekkor felindítá õt az Úrnak lelke, és elment Askelonba, és megölt közülök harmincz férfiút, és elvette ruhájukat és azoknak adta ez öltözõ ruhákat, a kik a találós mesét megoldották. És felgerjedett haragjában elment az õ atyjának házához.

20 A Sámson felesége pedig férjhez ment az õ egyik társához, a kit társaságába vett vala.

1 Šel pak Samson do Tamnata, a uzřel tam ženu ze dcer Filistinských.

2 A navrátiv se, oznámil otci svému a mateři své, řka: Viděl jsem ženu v Tamnata ze dcer Filistinských, protož nyní vezměte mi ji za manželku.

3 I řekl mu otec jeho a matka jeho: Zdali není mezi dcerami bratří tvých a ve všem lidu mém ženy, že sobě vzíti chceš manželku z Filistinských neobřezaných? Odpověděl Samson otci svému: Tuto vezměte mi, nebť mi se líbí.

4 Otec pak jeho a matka jeho nevěděli, by to od Hospodina bylo, a že příčiny hledá od Filistinských; nebo toho času panovali Filistinští nad Izraelem.

5 Tedy šel Samson a otec jeho i matka jeho do Tamnata. Když pak přišli k vinicím Tamnatským, a aj, lev mladý řvoucí potkal se s ním.

6 I sstoupil na něj Duch Hospodinův, a roztrhl lva, jako by roztrhl kozelce, ačkoli nic neměl v rukou svých. A neoznámil otci ani mateři své, co učinil.

7 Přišed tedy, mluvil s ženou tou, a líbila se Samsonovi.

8 Navracuje se pak po několika dnech, aby ji pojal, uchýlil se, aby pohleděl na mrtvého lva, a aj, v těle jeho byl roj včel a med.

9 A vybrav jej na ruce své, šel cestou a jedl; a přišed k otci svému a mateři své, dal jim, i jedli. Ale nepověděl jim, že z mrtvého lva vyňal ten med.

10 Tedy šel otec jeho k ženě té, a učinil tam Samson hody, nebo tak činívali mládenci.

11 Když pak jej viděli tam, vybrali z sebe třidceti tovaryšů, aby byli při něm.

12 I řekl jim Samson: Vydám vám pohádku, kterouž jestliže mi právě vysvětlíte za sedm dní těchto hodů a uhodnete, dám vám třidceti čechlů a třidcatero roucho proměnné.

13 Jestliže mi pak nebudete moci uhodnouti, dáte vy mně třidceti čechlů a třidcatero roucho proměnné. Kteříž odpověděli jemu: Vydej pohádku svou, ať ji slyšíme.

14 I řekl jim: Z zžírajícího vyšel pokrm, a z silného vyšla sladkost. I nemohli uhodnouti pohádky té za tři dni.

15 Stalo se pak dne sedmého, (nebo byli řekli ženě Samsonově: Namluv muže svého, ať nám vyloží tu pohádku, ať nespálíme tě i domu otce tvého ohněm. Proto-liž, abyste našeho statku dostali, pozvali jste nás? Či co?

16 I plakala žena Samsonova na něj, řkuci: Jistě nenávidíš mne a nemiluješ mne; pohádku jsi vydal synům lidu mého, a mně jí nechceš povědíti. Kterýž řekl jí: Hle, otci mému a mateři neoznámil jsem, a tobě mám povědíti?

17 I plakala na něj do sedmého dne,v nichž měli hody). Dne tedy sedmého pověděl jí, nebo trápila jej; kterážto oznámila pohádku synům lidu svého.

18 Muži tedy města toho dne sedmého, prvé než slunce zapadlo, řekli jemu: Co sladšího nad med, a co silnějšího nad lva? Kterýž řekl jim: Byste byli neorali mou jalovičkou, neuhodli byste pohádky mé.

19 I sstoupil na něj Duch Hospodinův, a šel do Aškalon, a pobil z nich třidceti mužů. A vzav loupeže jejich, dal šaty proměnné těm, jenž uhodli pohádku, a rozhněvav se velmi, odšel do domu otce svého.

20 Žena pak Samsonova dostala se jednomu z tovaryšů jeho, kteréhož on byl k sobě připojil.