1 Az Úr igéje, a mely lõn a moreseti Mikeáshoz, Jótám, Akház és Ezékiásnak, Júda királyainak idejében, a melyet látott Samária és Jeruzsálem felõl.

2 Halljátok meg minden népek, figyelmezz föld és annak teljessége. És az Úr Isten legyen bizonyság ellenetek; az Úr az õ szent templomából!

3 Mert ímé, kijõ az Úr az õ helyérõl, és leszáll és lépdel a földnek magaslatain.

4 És szétmállanak alatta a hegyek, a völgyek pedig szétszakadoznak, mint a viasz a tûz elõtt, mint a meredekrõl leszakadó vizek.

5 A Jákób vétkéért lészen mindez, és az Izráel házának bûnei miatt! Micsoda a Jákób vétke? Avagy nem Samária-é? És mik a Júda magaslatai? Avagy nem Jeruzsálem-é?

6 De olyanná teszem Samáriát, mint a mezõben való kõrakás, szõlõ-plánták [helyévé;] és lezúdítom a völgybe az õ köveit, és még fundamentomit is kimutatom.

7 Faragott képei mind összetöretnek és minden ajándékát tûz égeti meg. Minden bálványait semmivé teszem; mert paráznaság bérébõl gyûjtögette azokat, azért ismét paráznaság bérévé legyenek.

8 E miatt kesergek és jajgatok; ruhátalan és mezítelen járok. Üvöltök, mint a sakálok, és sikongok, mint a struczmadarak.

9 Mert halálosak az õ sebei. Bizony Júdáig ér; népem kapujáig hatol, Jeruzsálemig.

10 Gáthban hírül ne adjátok; sírván ne sírjatok; Beth-le- Afrában porba heveredtem.

11 Költözzetek el, Safirnak lakója gyalázatos meztelenül! Nem vonult ki Saanán lakosa; Beth-Eselnek siralma nem enged tartózkodni.

12 Mert beteg lett Marótnak lakosa [az õ] java[i] miatt; mert veszedelem szállt le az Úrtól Jeruzsálemnek kapujára.

13 Gyors paripához kösd a szekeret, Lákisnak lakója! [ki] a bûnnek kezdõje valál a Sion leányánál. Bizony te benned találtatnak Izráel vétkei!

14 Azért adj válólevelet Moreset-Gátnak! Akzib házai megcsalják Izráel királyait.

15 Még hozok én te néked örököst, Marésa lakosa; Adullámig hat el Izráel dicsõsége!

16 Nyírd le, kopaszítsd meg magadat a te gyönyörûséges fiaidért! Szélesítsd meg kopaszságodat, mint a keselyû; mert rabságra vitettek el tõled!

1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Micheášovi Moraštickému za dnů Jotama, Achasa a Ezechiáše králů Judských, kteréž u vidění slyšel o Samaří a Jeruzalému.

2 Slyšte všickni lidé napořád, pozoruj země, i což na ní jest, a nechť jest Panovník Hospodin proti vám svědkem, Panovník z chrámu svatosti své.

3 Nebo aj, Hospodin vyjde z místa svého, a sstoupě, šlapati bude po vysokostech země.

4 I budou se rozplývati hory pod ním, a údolé se roztrhovati, tak jako vosk od ohně, a jako vody mající spád dolů,

5 A to všecko pro Jákobovo zpronevěření, a pro hříchy domu Izraelského. Kdo jest příčina zpronevěření Jákobova? Zdali ne Samaří? A kdo výsostí Judských: Zdali ne Jeruzalém?

6 Protož obrátím Samaří v hromadu rumu, k štípení vinic, a svalím do údolí kamení její, i základy její odkryji.

7 A všecky rytiny její ztlučeny budou, i všickni darové její ohněm spáleni, a všecky modly její obrátím v pustinu. Nebo ze mzdy nevěstčí toho nashromáždila, protož se zase ke mzdě nevěstčí to navrátí.

8 Nad čímž kvíliti a naříkati budu, chodě svlečený a nahý, vydám se v naříkání jako drakové, a v kvílení jako mladé sovy,

9 Proto že zneduživěla od ran svých, a že přišlo to až k Judovi, dosáhlo až k bráně lidu mého, až do Jeruzaléma.

10 Neoznamujtež v Gát, aniž hned plačte; v domě Ofra v prachu se válej.

11 Ty, kteráž bydlíš v Safir, zajdi, obnaženou majíc hanbu. Nevyjdeť ta, kteráž bydlí v Zaanan pro kvílení v Betezel, od vás maje živnost svou.

12 Bude, pravím, bolestiti pro dobré věci obyvatelkyně Marót, proto že sstoupí zlé od Hospodina až do brány Jeruzalémské.

13 Zapřáhni do vozu rychlé koně, obyvatelkyně Lachis, kteráž jsi původ hřícha dceři Sionské; nebo v tobě nalezena jsou přestoupení Izraelova.

14 Protož pošleš dary své s Morešet v Gát; domové Achzib zklamají krále Izraelské.

15 Ó obyvatelkyně Maresa, i toběť tudíž přivedu dědice; až do Adulam přijde, k slávě Izraelské.

16 Učiniž sobě lysinu, a ohol se pro syny rozkoší svých; rozšiř lysinu svou jako orlice, nebo stěhují se od tebe.