Cânticos 1

1 The song of songs, which is Solomon’s.

2 Let him kiss me with the kisses of his mouth: for thy love is better than wine.*1.2 thy…: Heb. thy loves 3 Because of the savour of thy good ointments thy name is as ointment poured forth, therefore do the virgins love thee. 4 Draw me, we will run after thee: the king hath brought me into his chambers: we will be glad and rejoice in thee, we will remember thy love more than wine: the upright love thee.*1.4 the upright…: or, they love thee uprightly 5 I am black, but comely, O ye daughters of Jerusalem, as the tents of Kedar, as the curtains of Solomon. 6 Look not upon me, because I am black, because the sun hath looked upon me: my mother’s children were angry with me; they made me the keeper of the vineyards; but mine own vineyard have I not kept.

7 Tell me, O thou whom my soul loveth, where thou feedest, where thou makest thy flock to rest at noon: for why should I be as one that turneth aside by the flocks of thy companions?*1.7 as one…: or, as one that is veiled

8 If thou know not, O thou fairest among women, go thy way forth by the footsteps of the flock, and feed thy kids beside the shepherds’ tents. 9 I have compared thee, O my love, to a company of horses in Pharaoh’s chariots. 10 Thy cheeks are comely with rows of jewels, thy neck with chains of gold. 11 We will make thee borders of gold with studs of silver.

12 While the king sitteth at his table, my spikenard sendeth forth the smell thereof. 13 A bundle of myrrh is my wellbeloved unto me; he shall lie all night betwixt my breasts. 14 My beloved is unto me as a cluster of camphire in the vineyards of En-gedi.*1.14 camphire: or, cypress 15 Behold, thou art fair, my love; behold, thou art fair; thou hast doves’ eyes.*1.15 my love: or, my companion 16 Behold, thou art fair, my beloved, yea, pleasant: also our bed is green. 17 The beams of our house are cedar, and our rafters of fir.*1.17 rafters: or, galleries

1 Píseň nejpřednější z písní Šalomounových. 2 Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno. 3 Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují. 4 Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě. 5 Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy. 6 Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem. 7 Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých? 8 Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů. 9 Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má. 10 Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi. 11 Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými. 12 Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou. 13 Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje. 14 Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi. 15 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí. 16 Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se. 17 Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.