1 Und da sie die Lade Gottes hineinbrachten, setzten sie sie in die Hütte, die ihr David aufgerichtet hatte, und opferten Brandopfer und Dankopfer vor GOtt.
2 Und da David die Brandopfer und Dankopfer ausgerichtet hatte, segnete er das Volk im Namen des HErrn.
3 Und teilete aus jedermann in Israel, beide Männern und Weibern, ein Laib Brots und ein Stück Fleisches und ein Nößel Weins.
4 Und er stellete vor die Lade des HErrn etliche Leviten zu Dienern, daß sie preiseten, danketen und lobeten den HErrn, den GOtt Israels:
5 nämlich Assaph, den ersten; Sacharja, den andern; Jeiel, Semiramoth, Jehiel, Mathithja, Eliab, Benaja, Obed-Edom und Jeiel mit Psaltern und Harfen; Assaph aber mit hellen Zimbeln;
6 Benaja aber und Jehasiel, die Priester, mit Trommeten allezeit vor der Lade des Bundes Gottes.
7 Zu der Zeit bestellete David zum ersten, dem HErrn zu danken, durch Assaph und seine Brüder:
8 Danket dem HErrn, prediget seinen Namen, tut kund unter den Völkern sein Tun!
9 Singet, spielet und dichtet ihm von allen seinen Wundern!
10 Rühmet seinen heiligen Namen! Es freue sich das Herz derer, die den HErrn suchen.
11 Fraget nach dem HErrn und nach seiner Macht; suchet sein Angesicht allezeit!
12 Gedenket seiner Wunder, die er getan hat, seiner Wunder und seines Worts,
13 ihr, der Same Israels, seines Knechts, ihr Kinder Jakobs, seine Auserwählten.
14 Er ist der HErr, unser GOtt; er richtet in aller Welt.
15 Gedenket ewiglich seines Bundes, was er verheißen hat in tausend Geschlechter,
16 den er gemacht hat mit Abraham, und seines Eides mit Isaak;
17 und stellete dasselbe Jakob zum Recht und Israel zum ewigen Bunde;
18 und sprach: Dir will ich das Land Kanaan geben, das Los eures Erbteils,
19 da sie wenig und gering waren und Fremdlinge drinnen.
20 Und sie zogen von einem Volk zum andern und aus einem Königreich zum andern Volk.
21 Er ließ niemand ihnen Schaden tun und strafte Könige um ihretwillen.
22 Tastet meine Gesalbten nicht an und tut meinen Propheten kein Leid!
23 Singet dem HErrn, alle Lande, verkündiget täglich sein Heil!
24 Erzählet unter den Heiden seine Herrlichkeit und unter den Völkern seine Wunder!
25 Denn der HErr ist groß und fast löblich und herrlich über alle Götter.
26 Denn aller Heiden Götter sind Götzen; der HErr aber hat den Himmel gemacht.
27 Es stehet herrlich und prächtig vor ihm, und gehet gewaltiglich und fröhlich zu an seinem Ort.
28 Bringet her dem HErrn, ihr Völker, bringet her dem HErrn Ehre und Macht!
29 Bringet her des HErrn Namen die Ehre; bringet Geschenke und kommt vor ihn und betet den HErrn an in heiligem Schmuck!
30 Es fürchte ihn alle Welt! Er hat den Erdboden bereitet, daß er nicht bewegt wird.
31 Es freue sich der Himmel, und die Erde sei fröhlich und man sage unter den Heiden, daß der HErr regieret.
32 Das Meer brause, und was drinnen ist; und das Feld sei fröhlich und alles, was drauf ist.
33 Und lasset jauchzen alle Bäume im Walde vor dem HErrn; denn er kommt, zu richten die Erde.
34 Danket dem HErrn; denn er ist freundlich, und seine Güte währet ewiglich.
35 Und sprechet: Hilf uns, GOtt, unser Heiland, und sammle uns und errette uns aus den Heiden, daß wir deinem heiligen Namen danken und dir Lob sagen!
36 Gelobet sei der HErr, der GOtt Israels, von Ewigkeit zu Ewigkeit; und alles Volk sage: Amen! und lobe den HErrn.
37 Also ließ er daselbst vor der Lade des Bundes des HErrn Assaph und seine Brüder, zu dienen vor der Lade allezeit, einen jeglichen Tag sein Tagwerk;
38 aber Obed-Edom und ihre Brüder, achtundsechzig, und Obed-Edom, den Sohn Jedithuns, und Hossa zu Torhütern.
39 Und Zadok, den Priester, und seine Brüder, die Priester, ließ er vor der Wohnung des HErrn auf der Höhe zu Gibeon,
40 daß sie dem HErrn täglich Brandopfer täten auf dem Brandopferaltar des Morgens und des Abends, wie geschrieben stehet im Gesetz des HErrn, das er an Israel geboten hat;
41 und mit ihnen Heman und Jedithun und die andern Erwählten, die mit Namen benannt waren, zu danken dem HErrn, daß seine Güte währet ewiglich;
42 und mit ihnen Heman und Jedithun, mit Trommeten und Zimbeln zu klingen und mit Saitenspielen Gottes. Die Kinder aber Jedithuns machte er zu Torhütern.
43 Also zog alles Volk hin, ein jeglicher in sein Haus; und David kehrete auch hin, sein Haus zu segnen.
1 A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
2 Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.
3 Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici.
4 Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.
5 Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.
6 Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží.
7 Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho:
8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.
9 Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
10 Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.
11 Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
12 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.
13 Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,
14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.
17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,
19 Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.
20 A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.
21 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
23 Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.
24 Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.
25 Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.
26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.
27 Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.
28 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
29 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho,přineste dary a přiďte před oblíčej jeho,a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.
30 Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.
31 Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.
32 Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.
33 Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.
34 Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
35 A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.
36 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.
37 I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.
38 Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.
39 Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,
40 Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.
41 A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho.
42 Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.
43 A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.