1 Kommt herzu, laßt uns dem HERRN frohlocken und jauchzen dem Hort unsers Heils!2 Lasset uns mit Danken vor sein Angesicht kommen und mit Psalmen ihm jauchzen!3 Denn der HERR ist ein großer Gott und ein großer König über alle Götter.4 Denn in seiner Hand ist, was unten in der Erde ist; und die Höhen der Berge sind auch sein.5 Denn sein ist das Meer, und er hat's gemacht; und seine Hände haben das Trockene bereitet.6 Kommt, laßt uns anbeten und knieen und niederfallen vor dem HERRN, der uns gemacht hat.7 Denn er ist unser Gott und wir das Volk seiner Weide und Schafe seiner Hand. Heute, so ihr seine Stimme höret,8 so verstocket euer Herz nicht, wie zu Meriba geschah, wie zu Massa in der Wüste,9 da mich eure Väter versuchten, mich prüften und sahen mein Werk.10 Vierzig Jahre hatte ich Mühe mit diesem Volk und sprach: Es sind Leute, deren Herz immer den Irrweg will und die meine Wege nicht lernen wollen;11 daß ich schwur in meinem Zorn: Sie sollen nicht zu meiner Ruhe kommen.

1 Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.2 Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.3 Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,4 V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.5 Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.6 Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.7 Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,8 Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.10 Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.11 Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.