2 (H7:27)Ellet suostu päästämään, minä annan sammakoiden vaivata koko maatasi.

3 (H7:28)Niili on vilisevä sammakoita, ja ne nousevat maalle ja tunkevat sinun palatsiisi, makuuhuoneeseesi ja vuoteeseesi, sinun hoviväkesi ja kansasi taloihin, maasi kaikkiin leivinuuneihin ja taikinakulhoihin.

6 (H8:2)Aaron ojensi sauvansa kohti Egyptin vesiä, ja sammakot nousivat maalle ja peittivät alleen koko Egyptin.

7 (H8:3)Mutta loitsijat tekivät samoin taioillaan ja nostattivat sammakoita esiin Egyptin vaivaksi.

12 (H8:8)Mooses ja Aaron lähtivät faraon luota, ja Mooses rukoili ja pyysi Herraa ottamaan pois sammakot, jotka olivat faraon vaivana.

13 (H8:9)Herra teki niin kuin Mooses pyysi, ja sammakot kuolivat taloista, pihoilta ja pelloilta.

14 (H8:10)Vaikka niitä koottiin pois kasoittain, löyhkä täytti maan.

15 (H8:11)Mutta kun farao näki, että vitsaus oli ohi, hän paadutti sydämensä eikä kuunnellut Moosesta ja Aaronia, niin kuin Herra oli sanonutkin.

17 (H8:13)He tekivät näin. Aaron ojensi kätensä ja löi sauvallaan maata, ja syöpäläisiä tuli sekä ihmisiin että karjaan. Maan tomu muuttui syöpäläisiksi kaikkialla Egyptissä.

18 (H8:14)Myös loitsijat koettivat taioillaan saada aikaan syöpäläisiä, mutta eivät osanneet. Ja kun syöpäläiset vaivasivat ihmisiä ja karjaa,

21 (H8:17)Ellet päästä minun kansaani, minä lähetän sinun hoviväkesi ja kansasi kimppuun paarmoja, niin että Egyptin talot ja maat tulevat niitä täyteen.

22 (H8:18)Ja minä varjelen sinä päivänä Gosenin maakunnan, missä minun kansani asuu, niin ettei sinne tule paarmoja. Niin sinä näet, että minä, Herra, toimin tässä maassa.

24 (H8:20)Herra teki niin: faraon palatsiin, hänen hoviväkensä taloihin ja koko Egyptiin tuli sankat parvet paarmoja, ja paarmat vaivasivat hirmuisesti koko maata.

30 (H8:26)Mooses lähti faraon luota ja rukoili Herraa.

31 (H8:27)Herra teki hänen pyyntönsä mukaisesti, ja paarmat katosivat ahdistamasta faraota, hänen hoviväkeään ja hänen kansaansa, eikä niitä jäänyt jäljelle ainoatakaan.

32 (H8:28)Mutta farao paadutti sydämensä tälläkin kertaa eikä päästänyt kansaa lähtemään.

1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi a rci jemu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.

2 Pakli nebudeš chtíti propustiti, aj, já raním všecky krajiny tvé žabami.

3 A vydá řeka množství žab, kteréž vystoupí a polezou do domu tvého a do pokoje, v němž líháš, a na ložce tvé, a do domů služebníků tvých i lidu tvého, a do pecí tvých a do těsta tvého.

4 I na tebe a na lid tvůj, i na všecky služebníky tvé polezou žáby.

5 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vztáhni ruku svou s holí svou na řeky, na potoky a na jezera, a vyveď žáby na zemi Egyptskou.

6 I vztáhl Aron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a přikryly zemi Egyptskou.

7 A učinili tolikéž čarodějníci skrze své čáry; a udělali, že vyšly žáby na zemi Egyptskou.

8 Tedy Farao povolav Mojžíše a Arona, řekl: Modlte se Hospodinu, ať odejme žáby ode mne a od lidu mého; a propustím ten lid, aby obětovali Hospodinu.

9 I řekl Mojžíš Faraonovi: Poctím tě tím, a pověz, kdy bych se měl modliti za tě a za služebníky tvé, a za lid tvůj, aby vypléněny byly žáby od tebe, i z domů tvých; toliko v řece zůstanou.

10 Kterýžto odpověděl: Zítra. A Mojžíš řekl: Podlé slova tvého nechť jest, abys věděl, že žádného takového není, jako Hospodin Bůh náš.

11 I odejdou žáby od tebe a od domů tvých, i od služebníků tvých a od lidu tvého; toliko v řece zůstanou.

12 Tedy vyšel Mojžíš s Aronem od Faraona. I volal Mojžíš k Hospodinu, aby odjaty byly žáby, kteréž byl dopustil na Faraona.

13 I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova; a vymřely žáby z domů, ze vsí i z polí.

14 I shrnuli je na hromady; a nasmradila se země.

15 Vida pak Farao, že by dáno bylo oddechnutí, více zatvrdil se v srdci svém, a neuposlechl jich, jakož byl mluvil Hospodin.

16 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci k Aronovi: Vztáhni hůl svou, a udeř v prach země, aby obrátil se v stěnice na vší zemi Egyptské.

17 Kteříž učinili tak. Nebo vztáhl Aron ruku svou s holí svou, a udeřil prach země. I byly stěnice na lidech i hovadech; všecken prach země obrátil se v stěnice ve vší zemi Egyptské.

18 Dělali také tak čarodějníci skrze čáry své, aby vyvedli stěnice, ale nemohli. A byly stěnice na lidech i hovadech.

19 Tedy řekli čarodějníci Faraonovi: Prst Boží toto jest. A posililo se srdce Faraonovo, aniž poslechl jich, jakož mluvil Hospodin.

20 Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Vstaň ráno a stůj před Faraonem. Hle vyjde k vodě, a díš k němu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.

21 Pakli nepropustíš lidu mého, hle, já pošli na tě a na služebníky tvé, a na lid tvůj, a na domy tvé směsici všelikých škodlivých žížal; a naplněni budou domové Egyptští těmi žížalami, nad to i země ta, na níž oni jsou.

22 A oddělím v ten den zemi Gesen, v níž lid můj zůstává, aby tam nebylo směsice té; abys věděl, že jsem já Hospodin u prostřed země.

23 A vysvobozením rozdíl učiním mezi lidem svým a lidem tvým. Zítra bude znamení toto.

24 I učinil Hospodin tak. Nebo přišla těžká směsice škodlivých žížal na dům Faraonův,a do domů služebníků jeho i na všecku zemi Egyptskou; a nakazila se země od té směsice.

25 Povolal pak Farao Mojžíše a Arona, a řekl: Jděte, obětujte Bohu svému tu v zemi.

26 I řekl Mojžíš: Nenáleží nám tak činiti; nebo ohavnost Egyptských obětovali bychom Hospodinu Bohu našemu. A jestliže bychom obětovali to, což jest ohavnost před očima Egyptských, zdaž by nás neukamenovali?

27 Cestou tří dnů půjdeme na poušť, a obětovati budeme Hospodinu Bohu našemu, jakž nám rozkázal.

28 I řekl Farao: Já propustím vás, abyste obětovali Hospodinu Bohu svému na poušti, však dále abyste nikoli neodcházeli. Modltež se za mne.

29 Odpověděl Mojžíš: Aj, já vycházím od tebe, a modliti se budu Hospodinu, aby odešla ta směsice od tebe, od služebníků tvých i od lidu tvého zítra; avšak ať Farao více nezklamává, nepropouštěje lidu, aby obětovali Hospodinu.

30 A vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu.

31 I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova, a odjal tu směsici od Faraona, od služebníků jeho i od lidu jeho, tak že ani jedné žížaly nezůstalo.

32 Ale Farao ztížil srdce své také i tehdáž, a nepropustil lidu.