1 Obadjan näky. Herra Jumala on sanonut sanansa Edomista, me olemme kuulleet, mitä hän on puhunut. Hänen sanansaattajansa on lähetetty kansojen keskuuteen julistamaan: -- Nouskaa, lähtekää liikkeelle sotaan Edomia vastaan!
2 Näin sanoo Herra Edomille: -- Minä teen sinut kansoista kurjimmaksi, ja kaikki sinua halveksivat.
4 Vaikka kohoaisit korkealle kuin kotka, vaikka tekisit pesäsi tähtitarhoihin, sieltäkin minä syöksen sinut alas, sanoo Herra.
5 Jos varkaat tunkeutuvat taloosi, jos rosvot tulevat yöllä, millaista tuhoa he tuovatkaan! Kuitenkin he varastavat vain sen verran, minkä kykenevät viemään. Kun viinitarhan rypäleet korjataan, sinne jää vielä jälkisato.
6 Mutta sinä, Esau, saat nähdä, kuinka tarkoin sinun maasi tutkitaan, sinun kätkösi pengotaan!
7 Liittolaiset ajavat sinut rajojen taa, ystävät pettävät sinut, he käyvät sinun kimppuusi. Kaikki läheisesi virittävät ansan eteesi. Edom ei enää tiedä, mitä tehdä.
8 -- Tuona päivänä, sanoo Herra, minä hävitän viisaat Edomista. Kukaan ei enää Esaun vuorilla tiedä, mitä pitäisi tehdä.
9 Temanin soturit ovat kauhuissaan -- kuolema kaataa kaikki viimeiseen mieheen Esaun vuorilla.
10 Koska sinä, Esau, kävit veljesi Jaakobin kimppuun, onnettomuus on kohtaava sinua. Sinut hävitetään ainiaaksi.
11 Silloin kun muukalaiset tunkeutuivat Jerusalemin porteista sisään, heittivät arpaa sen asukkaista ja veivät sen väen mukanaan, silloin sinä vain sivusta katselit kaikkea tätä, vihollisena vihollisten joukossa.
12 Älä pilkkaa veljeäsi, Esau, hänen onnettomuutensa tähden! Älä ilku Juudaa sen häviön päivänä! Älä herjaa sitä ahdingon aikana!
13 Älä tunkeudu sisään kansani porteista sen onnettomuuden aikana! Älä muiden joukossa katsele ivallisesti kansani hätää sen onnettomuuden päivänä! Älä kajoa sen omaisuuteen onnettomuuden päivänä!
14 Älä väijy pakoteitten varsilla, pakoon pyrkivien turmana! Älä luovuta Juudasta paenneita takaa-ajajien käsiin ahdingon päivänä!
15 Lähellä on Herran päivä, lähellä kaikkia kansoja. Niin kuin sinä olet veljellesi tehnyt, niin myös sinulle tehdään. Sinulle maksetaan tekojesi mukaan.
16 -- Niin kuin teidän, Juudan asukkaitten, täytyi pyhällä vuorellani juoda minun vihani maljasta, niin joutuvat muut kansat yhä uudelleen juomaan siitä. Niiden täytyy juoda se pohjaan saakka. Ne häviävät jäljettömiin, ikään kuin niitä ei olisi koskaan ollut.
17 Mutta Siionin vuori on turvapaikka, se on oleva pyhä vuori. Jaakobin heimo ottaa jälleen haltuunsa siltä riistetyt maat.
18 Jaakobin heimo on oleva tuli ja Joosefin heimo on liekki, mutta Esaun heimo kuin oljet, jotka tuli ahmii ja tuhoaa. Ketään ei jää jäljelle Esaun suvusta. Näin on Herra puhunut.
19 Ne Juudan asukkaat, jotka asuvat Negevissä, ottavat haltuunsa Esaun vuoret, ja ne, jotka asuvat läntisillä kukkuloilla, ottavat Filistean. Muut Juudan asukkaat valloittavat Efraimin ja Samarian vuoriston, ja Benjaminin heimo ottaa Gileadin.
20 Israelista pakkosiirtolaisuuteen viedyt ottavat haltuunsa kanaanilaisten maat Sarpatiin asti, ja Jerusalemista Sefaradiin viedyt ottavat Negevin kaupungit.
21 Kaikki pelastuneet nousevat Siionin vuorelle ja hallitsevat myös Edomin vuoristoa. Kuninkuus on oleva Herran.
1 Vidění Abdiášovo. Takto praví Panovník Hospodin o zemi Idumejské: Pověst jsme slyšeli od Hospodina, a legáta k národům vyslaného: Nuže, povstaňmež k boji proti ní.
2 Aj, způsobím to, abys byl nejšpatnější mezi národy, a abys byl v náramném pohrdání.
3 Pýcha srdce tvého zklamá tě, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, v převysokém obydlí svém, říkaje v srdci svém: Kdož by mne strhl na zem?
4 Bys pak vysoko udělal jako orlice, nýbrž bys mezi hvězdami položil hnízdo své, i odtud strhnu tě, praví Hospodin.
5 Kterak jsi popléněn? Zdali zloději přišli na tebe? Zdali loupežníci noční? Zdaliž by kradli přes spotřebu svou? Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili aspoň paběrků?
6 Jakť jsou vystiženy věci Ezau, vyhledáni pokladové jeho!
7 Až ku pomezí vystrčí tě všickni, s kterýmiž smlouvu máš; podvedou tě, zmocní se tebe ti, s nimiž pokoj máš; náchlebníci tvoji udělajíť ránu zrádně, již nebude lze vyrozuměti.
8 Zdaliž v ten den, praví Hospodin, nevyhladím moudrých z země Idumejské, a rozumných s hory Ezau?
9 I budou se děsiti udatní tvoji, ó Temane, proto, že poraženi jsouce, vypléněni budou všickni s hory Ezau.
10 Pro nátisk bratru tvému Jákobovi činěný přikryje tě hanba, a vypléněn budeš na věčnost.
11 Stál jsi v ten den naproti, a když zajímali cizí vojsko jeho, a když cizozemci vcházeli do bran jeho, a o Jeruzalém metali losy, ty jsi také byl jako jeden z nich.
12 Nedívejž se tedy na den bratra svého, na den zajetí jeho, aniž se vesel nad syny Judskými v den zahynutí jejich, aniž pyšně mluv ústy svými v den uzkosti.
13 Nevcházej do brány lidu mého v den bídy jejich, aniž se dívej trápení jeho v den bídy jeho, a nechtěj sahati na statek jeho v den bídy jeho.
14 Aniž stůj při mezeře, abys hubil ty, kteříž z nich ucházejí, aniž vydávej nepříteli v moc těch, kteříž z nich pozůstali v den úzkosti.
15 Nebo blízko jest den Hospodinův proti všechněm těm národům. Jakž jsi činil, tak se stane tobě, odplata tvá navrátí se na hlavu tvou.
16 Nebo poněvadž vy na mé hoře svaté píti bedete, nadtoť píti budou všickni národové ustavičně. Píti, pravím, a požírati budou, až budou, jako by jich nebylo.
17 Na hoře pak Sion bude vysvobození, a bude svatá, a tak dědičně držeti bude dům Jákobův dědictví svá.
18 I bude dům Jákobův oheň, a dům Jozefův plamen, dům pak Ezau plevy, i rozpálí se na ně a sehltí je, aniž kdo pozůstane z domu Ezau; nebo Hospodin mluvil.
19 A tak děditi budou v krajině polední s horou Ezau, i v rovině s Filistinskými; vládnouti také budou krajinou Efraimovou i krajinou Samařskou, a Beniaminovou i Galádskou.
20 I zajaté vojsko toto synů Izraelských v tom, což bylo Kananejských až do Sarepty, zajatí pak Jeruzalémští v tom, což jest na konci panství, děditi budou s městy na poledne.
21 I vstoupí vysvoboditelé na horu Sion, aby soudili horu Ezau, a tak bude Hospodinovo království.