1 Und als sie die Lade Gottes hineinbrachten, setzten sie dieselbe mitten in das Zelt, welches David für sie aufgerichtet hatte; und sie opferten Brandopfer und Dankopfer vor Gott.
2 Und nachdem David die Brandopfer und Dankopfer vollbracht hatte, segnete er das Volk im Namen des HERRN
3 und teilte aus an jedermann in Israel, an Männer und Weiber, je einen Laib Brot, einen Trauben kuchen und einen Rosinenkuchen.
4 Und er bestellte etliche Leviten zu Dienern vor der Lade des HERRN und daß sie preiseten, dankten und den HERRN, den Gott Israels, lobten:
5 nämlich Asaph als ersten, Sacharja als zweiten; nach ihm Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitja, Eliab, Benaja, Obed-Edom und Jehiel, mit Psaltern und Harfen; Asaph aber, um mit Zimbeln laut zu spielen,
6 die Priester Benaja und Jehasiel aber mit Trompeten allezeit vor der Lade des Bundes Gottes.
7 Zu derselben Zeit ließ David vor allem dem HERRN danken durch Asaph und seine Brüder:
8 Danket dem HERRN, ruft seinen Namen an, tut seine Taten kund unter den Völkern!
9 Singet ihm, lobsinget ihm, redet von allen seinen Wundern!
10 Rühmet euch seines heiligen Namens! Es freue sich das Herz derer, die den HERRN suchen.
11 Fraget nach dem HERRN und nach seiner Macht, suchet sein Angesicht allezeit.
12 Gedenket seiner Wunderwerke, die er getan hat, seiner Wunderzeichen und der Urteilssprüche seines Mundes!
13 Ihr, der Same Israels, seines Dieners, ihr Kinder Jakobs, seine Auserwählten!
14 Er, der HERR, ist unser Gott; seine Rechte gelten im ganzen Land.
15 Gedenket ewig an seinen Bund, an das Wort, welches er geboten hat auf tausend Geschlechter hin;
16 an den Bund, den er gemacht hat mit Abraham, und an seinen Eid mit Isaak.
17 Und er stellte ihn Jakob zur Satzung, Israel zum ewigen Bund und sprach:
18 Ich will dir das Land Kanaan geben, das Los eures Erbteils,
19 da ihr noch zu zählen waret, gar wenige und Fremdlinge darin.
20 Und sie zogen von einer Nation zur andern und von einem Königreich zum andern Volk.
21 Er erlaubte keinem Menschen, sie zu beleidigen, und strafte Könige um ihretwillen:
22 Tastet meine Gesalbten nicht an und tut meinen Propheten kein Leid!
23 Singet dem HERRN, alle Lande; verkündigt Tag für Tag sein Heil!
24 Erzählet seine Herrlichkeit unter den Heiden und seine Wunderwerke unter allen Völkern!
25 Denn groß ist der HERR und hochgelobt, furchtbar ist er über alle Götter!
26 Denn alle Götter der Völker sind Götzen; aber der HERR hat den Himmel gemacht.
27 Glanz und Pracht sind vor ihm, Macht und Freude ist an seinem Ort.
28 Gebet dem HERRN, ihr Geschlechter der Völker, gebet dem HERRN Ehre und Macht!
29 Gebet dem HERRN die Ehre seines Namens, bringet Gaben und kommt vor ihn! Betet an den HERRN in heiligem Schmuck!
30 Erzittert vor ihm, alle Lande! Hat er doch den Erdkreis gefestigt, daß er nicht wankt!
31 Es freuen sich die Himmel, und die Erde juble, und unter den Nationen soll man sagen: der HERR herrscht!
32 Es brause das Meer und was es erfüllt! Es frohlocke das Feld und alles, was darauf ist!
33 Alsdann sollen alle Bäume des Waldes jauchzen vor dem Angesichte des HERRN, wenn er kommt, die Erde zu richten!
34 Danket dem HERRN; denn er ist freundlich, denn seine Gnade währet ewiglich!
35 Und sprechet: Hilf uns, o Gott unsres Heils, und sammle uns und errette uns von den Heiden, daß wir deinem heiligen Namen danken und deines Lobes uns rühmen!
36 Gelobt sei der HERR, der Gott Israels, von Ewigkeit zu Ewigkeit! Und alles Volk sagte: Amen! Und: Lob sei dem HERRN!
37 Also ließ er Asaph und seine Brüder daselbst vor der Lade des Bundes des HERRN, um allezeit vor der Lade zu dienen, Tag für Tag;
38 und Obed-Edom und seine achtundsechzig Brüder, Obed-Edom, den Sohn Jedutuns, und Chosa, als Torhüter;
39 aber den Priester Zadok und seine Brüder, die Priester, ließ er vor der Wohnung des HERRN auf der Höhe zu Gibeon,
40 damit sie dem HERRN täglich Brandopfer darbrächten auf dem Brandopferaltar, morgens und abends, und zwar nach allem, was geschrieben steht im Gesetz des HERRN, was er Israel geboten hat;
41 und mit ihnen Heman und Jedutun und die übrigen Auserlesenen, welche mit Namen bezeichnet wurden, dem HERRN zu danken, daß seine Güte ewig währt.
42 Und mit ihnen, mit Heman und Jedutun, Trompeten und Zimbeln für die, welche laut spielten, und Instrumente für die Lieder Gottes; aber die Söhne Jedutuns waren für das Tor bestimmt.
43 Da ging alles Volk hin, ein jeder in sein Haus; und auch David wandte sich, sein Haus zu segnen.
1 A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
2 Zatím dokonav David obětování obětí zápalných a pokojných, dal požehnání lidu ve jménu Hospodinovu.
3 Rozdělil také všechněm mužům Izraelským, od muže až do ženy, jednomu každému po pecnu chleba a kusu masa, a í láhvici.
4 Potom postavil před truhlou Hospodinovou služebníky z Levítů k připomínání, k vyznávání a k chválení Hospodina Boha Izraelského.
5 Azaf byl přední, a druhý po něm Zachariáš, Jehiel, Semiramot, Jechiel, Mattitiáš, Eliab, Benaiáš, Obededom a Jehiel. Ti na nástrojích, na loutnách a harfách, ale Azaf na cymbálích hral.
6 Benaiáš pak a Jachaziel kněží s trubami byli ustavičně před truhlou smlouvy Boží.
7 Teprv toho dne ponejprvé nařídil David, aby slaven byl Hospodin zpěvem tímto od Azafa a bratří jeho:
8 Slavte Hospodina, zvěstujte jméno jeho, a oznamujte mezi národy skutky jeho.
9 Zpívejte a žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
10 Chlubte se v svatém jménu jeho, vesel se srdce těch, jenž hledají Hospodina.
11 Hledejte Hospodina i síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
12 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho.
13 Ó símě Izraele, služebníka jeho, ó synové Jákobovi, vyvolení jeho,
14 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
15 Rozpomínejte se ustavičně na smlouvu jeho, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
16 Kterouž učinil s Abrahamem, a na přísahu jeho Izákovi.
17 A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
18 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za provazec vládařství vašeho,
19 Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.
20 A přecházeli od národu do národu, a z království k jinému lidu.
21 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
22 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
23 Zpívejte Hospodinu všecka země, zvěstujte den po dni spasení jeho.
24 Vypravujte mezi pohany slávu jeho, a mezi všemi národy divy jeho.
25 Nebo veliký jest Hospodin, a chvalitebný náramně, hroznější nade všecky bohy.
26 Všickni zajisté bohové národů jsou modly, Hospodin pak nebesa učinil.
27 Sláva a jasnost před ním, síla a veselé na místě jeho.
28 Vzdejte Hospodinu čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
29 Vzdejte Hospodinu čest jména jeho,přineste dary a přiďte před oblíčej jeho,a sklánějte se před Hospodinem v okrase svatosti.
30 Bojte se oblíčeje jeho všickni obyvatelé země, a budeť upevněn okršlek země, aby se nepohnul.
31 Veseliti se budou nebesa, a plésati bude země, a řeknou mezi pohany: Hospodin kraluje.
32 Zvuk vydá moře, i což v něm jest, veseliti se bude pole i vše, což jest na něm.
33 Tedy prozpěvovati bude dříví lesní před Hospodinem, neboť se béře, aby soudil zemi.
34 Oslavujte Hospodina, neb dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
35 A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.
36 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.
37 I nechal tu David před truhlou smlouvy Hospodinovy Azafa a bratří jeho, aby přisluhovali před truhlou ustavičně podlé povinnosti dne každého.
38 Též i Obededoma s bratřími jejich, osob šedesáte osm, Obededoma, pravím, syna Jedutunova, a Chosi, aby vrátní byli.
39 Sádocha také kněze a bratří jeho za kněží nechal před příbytkem Hospodinovým na výsosti, kteráž byla v Gabaon,
40 Aby obětovali zápaly Hospodinu na oltáři zápalu ustavičně, ráno i večer, podlé všeho, což psáno jest v zákoně Hospodinově, jejž vydal Izraelovi.
41 A s nimi nechal Hémana a Jedutuna a jiných vybraných, kteříž vyčteni byli zejména, aby vzdávali chválu Hospodinu, proto že na věky trvá milosrdenství jeho.
42 Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.
43 A tak rozešel se všecken lid, jeden každý do domu svého; David též navrátil se, aby požehnání dal domu svému.