1 Enviou também Hirão, rei de Tiro, os seus servos a Salomão; porque ouvira que ele tinha sido ungido rei em lugar de seu pai. Pois Hirão fora sempre muito amigo de Davi.

2 Salomão mandou dizer a Hirão:

3 Tu sabes que Davi, meu pai, não pôde edificar uma casa ao nome de Jeová seu Deus, por causa das guerras que lhe sobrevieram de todas as partes, até que Jeová lhe pôs debaixo dos pés os seus inimigos.

4 Porém agora Jeová meu Deus me concedeu descanso de todos os lados; nem há adversário, nem mau encontro.

5 Eis que estou com a intenção de edificar uma casa ao nome de Jeová meu Deus, conforme disse ele a meu pai Davi: Teu filho, que porei em teu lugar sobre o teu trono, ele há de edificar a casa ao meu nome.

6 Dá ordem agora que do Líbano me cortem cedros, os meus servos estarão com os teus; e eu pagarei o salário dos teus servos, respeitando em tudo o que determinares. Pois tu sabes que entre nós não há quem saiba cortar madeira como os Sidônios.

7 Ao ouvir Hirão as palavras de Salomão, alegrou-se muito e disse: Bendito seja hoje Jeová, que deu a Davi um filho sábio sobre este grande povo.

8 Hirão mandou dizer a Salomão: Eu ouvi o que me mandaste dizer; farei tudo o que desejas acerca das madeiras de cedro e de cipreste.

9 Os meus servos as levarão do Líbano até o mar; eu delas farei jangadas para irem por mar até o lugar que me designares, e ali as desmembrarei, e as receberás. Tu, da tua parte, cumprirás o meu desejo, dando sustento para minha casa.

10 Dava Hirão a Salomão madeiras de cedro e de cipreste conforme todo o seu desejo.

11 Salomão dava a Hirão para sustento da sua casa vinte mil coros de trigo e vinte coros de azeite batido; e isto fazia anualmente.

12 Deu Jeová a Salomão sabedoria, como lhe havia prometido. Havia paz entre Salomão e Hirão; e fizeram ambos entre si aliança.

13 O rei Salomão fez dentre todo o Israel uma leva de trabalhadores, a qual se compunha de trinta mil homens.

14 Enviava por seu turno ao Líbano mensalmente cada dez mil: um mês estavam no Líbano, e dois meses em casa; e Adoniram dirigia a leva.

15 Salomão tinha setenta mil que levavam as cargas, e oitenta mil que talhavam pedras nas montanhas,

16 afora os principais oficiais que dirigiam a obra, em número de três mil e trezentos, como superintendentes dos trabalhadores.

17 Pela ordem do rei cortaram-se pedras grandes, pedras de grande preço, para que os fundamentos da casa fossem de pedras lavradas.

18 Lavraram-nas os edificadores de Salomão, e os de Hirão, e os gebalitas, e prepararam as madeiras e as pedras para se edificar a casa.

1 Poslal pak Chíram král Tyrský služebníky své k Šalomounovi, uslyšav, že ho pomazali za krále na místo otce jeho; nebo miloval Chíram Davida po všecky dny.

2 Zase poslal Šalomoun k Chíramovi, řka:

3 Ty víš, že David otec můj nemohl vystavěti domu jménu Hospodina Boha svého pro války, kteréž jej obkličovaly, dokudž Hospodin nepodložil nepřátel pod nohy jeho.

4 Ale nyní Hospodin Bůh můj dal mi odpočinutí všudy vůkol, není žádného protivníka, ani outoku nebezpečného.

5 Z té příčiny, aj, úmysl mám stavěti dům jménu Hospodina Boha svého, jakož mluvil Hospodin Davidovi otci mému, řka: Syn tvůj, kteréhož posadím místo tebe na stolici tvé, onť vystaví dům ten jménu mému.

6 A protož nyní rozkaž, ať mi nasekají cedrů na Libánu. Budou pak služebníci moji s služebníky tvými, a mzdu služebníků tvých dám tobě, tak jakž díš. Nebo sám víš, že mezi námi není žádného, kdož by uměl sekati dříví, jako jsou Sidonští.

7 Stalo se tedy, když uslyšel Chíram ta slova Šalomounova, že se zradoval náramně, a řekl: Požehnaný Hospodin budiž nyní,kterýž dal Davidovi syna moudrého nad tím lidem tak mnohým.

8 I poslal Chíram k Šalomounovi, řka: Vyrozuměl jsem, oč jsi poslal ke mně; jáť učiním všecku vůli tvou z strany dříví cedrového i jedlového.

9 Služebníci moji svezou je s Libánu až k moři, a dám je v vořích splaviti po moři až k místu tomu, kteréž mi ukážeš, a tu je složím; ty pak pobéřeš je a naplníš také vůli mou, dodávaje potravy čeledi mé.

10 A tak dával Chíram Šalomounovi dříví cedrového a dříví jedlového, jakkoli mnoho chtěl.

11 Šalomoun také dával Chíramovi dvadceti tisíc měr pšenice ku pokrmu čeledi jeho, a dvadceti tisíc měr oleje vytlačeného. To dával Šalomoun Chíramovi každého roku.

12 Když tedy dal Hospodin moudrost Šalomounovi, jakož mu byl zaslíbil, a byl pokoj mezi Chíramem a mezi Šalomounem, tak že mezi sebou učinili smlouvu:

13 Rozkázal král Šalomoun vybírati osoby ze všeho Izraele, a bylo vybraných třidceti tisíc mužů.

14 Z nichž posílal na Libán deset tisíců na každý měsíc, jedny po druhých. Jeden měsíc bývali na Libánu, a dva měsíce doma, Adoniram pak byl ustaven nad těmi vybranými.

15 Měl také Šalomoun sedmdesáte tisíc nosičů, a osmdesáte tisíc těch, kteříž tesali na hoře,

16 Kromě předních vládařů Šalomounových, kterýchž bylo nad dílem tři tisíce a tři sta. Ti představeni byli lidem, kteříž dělali.

17 I přikázal král, aby navozili kamení velikého, kamení nákladného k založení toho domu, a kamení tesaného,

18 Kteréž tesali kameníci Šalomounovi a kameníci Chíramovi a Gibličtí. A tak připravovali dříví i kamení k stavení domu toho.