1 Moreover, brothers, we make known to you the grace of God which has been given in the assemblies of Macedonia, 2 how in a severe ordeal of affliction, the abundance of their joy and their deep poverty abounded to the riches of their generosity. 3 For according to their power, I testify, yes and beyond their power, they gave of their own accord, 4 begging us with much entreaty to receive this grace and the fellowship in the service to the saints. 5 This was not as we had expected, but first they gave their own selves to the Lord, and to us through the will of God. 6 So we urged Titus, that as he had made a beginning before, so he would also complete in you this grace. 7 But as you abound in everything—in faith, utterance, knowledge, all earnestness, and in your love to us—see that you also abound in this grace.

8 I speak not by way of commandment, but as proving through the earnestness of others the sincerity also of your love. 9 For you know the grace of our Lord Jesus Christ, that though he was rich, yet for your sakes he became poor, that you through his poverty might become rich. 10 I give advice in this: it is expedient for you who were the first to start a year ago, not only to do, but also to be willing. 11 But now complete the doing also, that as there was the readiness to be willing, so there may be the completion also out of your ability. 12 For if the readiness is there, it is acceptable according to what you have, not according to what you don’t have. 13 For this is not that others may be eased and you distressed, 14 but for equality. Your abundance at this present time supplies their lack, that their abundance also may become a supply for your lack, that there may be equality. 15 As it is written, "He who gathered much had nothing left over, and he who gathered little had no lack."

16 But thanks be to God, who puts the same earnest care for you into the heart of Titus. 17 For he indeed accepted our exhortation, but being himself very earnest, he went out to you of his own accord. 18 We have sent together with him the brother whose praise in the Good News is known throughout all the assemblies. 19 Not only so, but he was also appointed by the assemblies to travel with us in this grace, which is served by us to the glory of the Lord himself, and to show our readiness. 20 We are avoiding this, that any man should blame us concerning this abundance which is administered by us. 21 Having regard for honorable things, not only in the sight of the Lord, but also in the sight of men. 22 We have sent with them our brother whom we have many times proved earnest in many things, but now much more earnest, by reason of the great confidence which he has in you. 23 As for Titus, he is my partner and fellow worker for you. As for our brothers, they are the apostles of the assemblies, the glory of Christ. 24 Therefore show the proof of your love to them before the assemblies, and of our boasting on your behalf.

1 Známuť pak vám činíme, bratří, milost Boží, danou zborům Macedonským,

2 Že v mnohém zkušení rozličných soužení rozhojnilá radost jejich a převeliká chudoba jejich rozhojněna jest v bohatství upřímnosti jejich.

3 Nebo svědectví jim vydávám, že podle možnosti, ba i nad možnost hotovi byli sděliti se,

4 Mnohými žádostmi prosíce nás, abychom té milosti jejich a obcování služebnost (v rozdělování toho svatým) na se přijali.

5 A netoliko tak učinili, jakž jsme se nadáli, ale sami sebe nejprve dali Pánu, a i nám také u vůli Boží,

6 Tak že jsme musili napomenouti Tita, aby jakož byl prve započal, tak také i dokonal při vás milost tuto.

7 A protož jakž ve všech věcech jste hojní, totiž u víře i v řeči i v známosti i ve všeliké snažnosti i v lásce vaší k nám, tak i v této milosti hojní buďte.

8 Ne jako rozkazuje, toto pravím, ale příčinou jiných snažnosti i vaši upřímou lásku zkušenou ukázati chtěje.

9 Nebo znáte milost Pána našeho Jezukrista, že pro vás učiněn jest chudý, jsa bohatý, abyste vy jeho chudobou zbohatli.

10 A k tomuť vám radu dávám; nebo jest vám to užitečné, kteříž jste netoliko činiti, ale i chtíti prve začali léta předešlého.

11 Protož nyní již to skutkem vykonejte, aby jakož hotové bylo chtění, tak také bylo i vykonání z toho, což máte.

12 Nebo jest-liť prve vůle hotová, podle toho, což kdo má, vzácná jest Bohu, ne podle toho, čehož nemá.

13 Nebo ne proto vás ponoukám, aby jiným bylo polehčení, a vám soužení, ale rovnost ať jest; nyní přítomně vaše hojnost spomoziž jejich chudobě,

14 Aby potom také jejich hojnost vaší chudobě byla ku pomoci, aby tak byla rovnost;

15 Jakož psáno: Kdo mnoho nasbíral, nic mu nezbývalo, a kdo málo, neměl nedostatku.

16 Ale díka Bohu, kterýž takovouž snažnost k službě vám dal v srdce Titovo,

17 Takže to napomenutí naše ochotně přijal, anobrž jsa v lásce k vám opravdový, sám z své dobré vůle šel k vám.

18 Poslaliť jsme pak s ním bratra toho, kterýž má velikou chválu v evangelium po všech sbořích,

19 (A netoliko to, ale také losem vyvolen jest od církví za tovaryše putování našeho, s touto milostí, kteroužto sloužíme k slávě Pánu a k vyplnění vůle vaší,)

20 Varujíce se toho, aby nám někdo neutrhal pro tu hojnost, kterouž my přisluhujeme,

21 Dobré opatrujíce netoliko před obličejem Páně, ale i před lidmi.

22 Poslali jsme pak s nimi bratra našeho, kteréhož jsme mnohokrát ve mnohých věcech zkusili, že jest pilný, a nyní mnohem pilnější bude pro mnohé doufání mé o vás.

23 Z strany Tita víte, že jest tovaryš můj, a mezi vámi pomocník můj; a z strany bratří našich, že jsou poslové církví a sláva Kristova.

24 Protož jistoty lásky vaší a chlouby naší o vás, k nim dokažte, před obličejem církví.